Návrh Evropské rady na obsazení vrcholných unijních pozic je vyvážený a představuje pozitivní změnu v zastoupení žen. Evropský parlament má díky tomu dobrý důvod schválit Ursulu von der Leyenovou do funkce nové šéfky Evropské komise. Na závěr ustavujícího zasedání europarlamentu ve Štrasburku to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk.
„Vůbec poprvé jsme docílili dokonalé genderové vyváženosti na vrcholných pozicích… Je to změna k lepšímu,“ prohlásil Tusk. Europoslance by tato pozitivní změna podle Tuska měla „inspirovat k jejich rozhodnutím“ při hlasování o německé političce, která před EP předstoupí v polovině července.
Vedle šéfky EK rozhodl v úterý summit o obsazení postu předsedy Evropské rady liberálním belgickým premiérem Charlesem Michelem, prezidentky Evropské centrální banky Francouzkou Christine Lagardeovou a šéfa evropské diplomacie španělským socialistou Josepem Borrellem.
Tusk také bez podrobností prohlásil, že je stále možné zlepšit zastoupení východoevropských zemí „v celkové struktuře“ unijních pozic. Právě nedostatek geografické vyváženosti v obsazení vrcholných funkcí je problémem pro některé europoslance zvláště z východní části EU.
Europoslanci vyjadřují nespokojenost s průběhem volby
Část europoslanců také nesouhlasí s ignorováním systému takzvaných vedoucích kandidátů na post předsedy Evropské komise. Rozhořčení dal najevo i místopředseda nejsilnějšího klubu evropských lidovců (EPP) Esteban Gonzáles Pons. Zároveň však připustil, že lidovečtí poslanci von der Leyenovou během schvalování podpoří.
Šéfka druhé nejsilnější frakce socialistů Iratxe Garcíaová tento přístup označila za „nekonzistentní“ a prohlásila, že hlasy její skupiny může německá politička získat, jen pokud přijde s programem, který povede ke změnám v unijní politice. „Nepodpoříme nikoho, kdo nebude reflektovat potřebu sociálně odpovědné ekonomiky a reakce na klimatické změny,“ jmenovala některé priority.
Předseda liberální skupiny RE Dacian Ciolos podotkl, že by si představoval zmíněné větší zastoupení východních zemí ve vedoucích pozicích. „Nemáme geografickou vyváženost, východní Evropa není zastoupena tak, jako když jste byl jmenován vy,“ adresoval výtku Tuskovi, s jehož odchodem na konci listopadu opustí přední unijní funkci jediný zástupce postkomunistických zemí.
Nesouhlas se způsobem volby dal najevo i spolupředseda zelených Philippe Lamberts, podle něhož bude zásadní, s jakým programem navržená šéfka Komise přijde.
Zatímco většina poslanců systém takzvaných spitzenkandidátů, s nímž EP přišel v minulém volebním období, hájila a chce ho v nějaké formě prosazovat i nadále, předseda konzervativní frakce Ryszard Legutko jej označil za mrtvý. „Není mi líto, že je mrtev, protože ve smlouvách o EU o něm nic není… Byl tady proto, aby zakonzervoval moc v současnosti vládnoucích evropských stran,“ podotkl polský europoslanec.
Tématem čtvrteční debaty jsou i závěry červnového summitu, který se zabýval mimo jiné dlouhodobými strategickými prioritami EU, závazkem uhlíkové neutrality či bojem s dezinformacemi. Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič prohlásil, že by měla Unie nadále usilovat o závazek dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050, který se na summitu nepodařilo prosadit kvůli odporu části východoevropských zemí včetně Česka.
Šefčovič zastupoval předsedu Jeana-Clauda Junckera. Ten se ve stejnou dobu v Bruselu sešel s von der Leyenovou a ujistil ji o své podpoře.
Součástí závěrečného dne zasedání europarlamentu je volba pěti kvestorů, kteří ve vedení EP doplní předsedu Davida Sassoliho a 14 místopředsedů zvolených ve středu. Kvestoři mají v předsednictvu poradní hlas a jsou většinou pověřeni administrativními a finančními záležitostmi týkajícími se přímo poslanců a chodu parlamentu.
