Turečtí právníci žalují vedení země kvůli zemětřesení. Úřady za kritiku vlády pokutují televize

Šest desítek tureckých právníků podalo trestní oznámení na prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, několik ministrů, guvernérů a starostů a také na operátory mobilních sítí v souvislosti se zemětřesením ze 6. února a jeho následky. Viní je mimo jiné ze zabití a zranění více než jedné osoby, nedbalosti, zanedbání dohledu či omezení komunikace. Počet obětí katastrofy se mezitím vyšplhal na téměř padesát tisíc.

Celkem 61 právníků zatím podalo trestní oznámení po výzvě sdružení Právníci lidu (Halkci Hukukcular), a to na prezidenta Erdogana či ministra obrany Hulusiho Akara, vnitra Süleymana Soylua, zdravotnictví Fahrettina Kocu či prezidentova mluvčího Fahrettina Altuna. Na seznamu jsou i guvernéři provincií či starostové měst z oblastí postižených zemětřesením, dále stavební firmy či mobilní operátoři.

Na adresu turecké vlády se snáší už od prvního týdne po zemětřesení kritika jednak kvůli nedostatečné reakci na následky otřesů, ale i kvůli špatné připravenosti vlády na zemětřesení, která jsou v zemi častá. To poslední patří k nejhorším v posledních desetiletích.

Přesto vládní Erdoganova strana, která je u moci už přes dvacet let, například umožnila takzvané stavební amnestie. Ty dovolily, zejména před volbami, pokračovat po zaplacení pokuty ve stavbě domů, ač nesplňovaly stavební normy.

Mobilní operátoři čelí kritice, že po zemětřesení delší dobu nefungovaly mobilní sítě, čímž se zkomplikovalo hledání tisíců přeživších. Poslední živé ze sutin vyprostili záchranáři v Turecku podle místních médií dvanáct dní po otřesech, šlo o rodiče s dítětem, kteří v troskách bytového domu strávili zasypáni 296 hodin. Dítě ale krátce po vyproštění zemřelo.

Úřady pokutují televize, kritizovaly vládu

Zodpovědnost za zřícení desítek tisíc budov hledají také turecké úřady. Ministr vnitra Soylu ve středu oznámil, že na seznamu podezřelých kvůli špatné výstavbě domů je na 560 lidí, 160 už bylo zatčeno a vyšetřování pokračuje.

Turecká rada pro rozhlasové a televizní vysílání například udělila pokutu televizním stanicím Tele 1, Halk TV a Fox TV za to, jak o zemětřesení informovaly. První dvě mají navíc pětidenní zákaz vysílání. Tele 1 v pořadu kritizovala zmíněné stavební amnestie a označila je za jeden z důvodů zřícení tolika domů. Ve vysílání Halk TV zase poslanec kritizoval kabinet za pomalou pomoc. Ze stejného důvodu si penalizaci vysloužila i Fox TV.

Soylu ve středu večer sdělil, že v Turecku zemřelo kvůli zemětřesení 43 556 lidí. V Sýrii zemřelo dle odhadů OSN nejméně šest tisíc lidí. Údaje o obětech se zvyšují každý den postupně s odstraňováním sutin. Soylu také uvedl, že po dvou silných otřesech ze 6. února seizmologové v zemi zaznamenali na 7930 následných otřesů, dva z nich toto pondělí měly sílu kolem šesti stupňů.

Zemětřesení podle Soylua zasáhlo území o rozloze 110 tisíc metrů čtverečních, což je o padesát procent větší plocha než rozloha Česka. Podle ministra se úřadům podařilo prověřit zhruba 75 procent domů na zasaženém území.

Nějakou míru poničení při tom vykazuje na 600 tisíc bytových jednotek. Škody zaznamenalo také na 150 tisíc obchodních a jiných nerezidenčních prostorů.

Provincie na jihu Turecka a oblast na severu Sýrie zasáhly dva zničující otřesy o síle 7,7 a 7,6 stupně před zhruba 14 dny. Od té doby oblast zaznamenala skoro osm tisíc dalších slabších otřesů. Nejsilnější z nich nastaly o síle přes šest stupňů v pondělí. Mezi lidmi to vyvolalo paniku a několik osob zemřelo. Otřesy způsobily také další škody na majetku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 4 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 5 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 12 hhodinami
Načítání...