Turecký parlament schválil reformu k posílení pravomocí Erdogana

2 minuty
Turecký parlament schválil ústavní reformu, má posílit pravomoci prezidenta
Zdroj: ČT24

Turecký parlament v noci na sobotu schválil ústavní reformu, která by měla výrazně posílit prezidentovy pravomoci. Pro změny hlasovaly zhruba tři čtvrtiny přítomných poslanců. Otevřeli tak cestu k uspořádání referenda o ústavních změnách, které by se mělo uskutečnit na jaře. Prezident Recep Tayyip Erdogan tak má šanci zůstat v úřadu až do roku 2029.

Rozhodnutí parlamentu je vítězstvím pro Erdogana, který si udržuje silnou podporu veřejnosti, ačkoli podle kritiků jedná čím dál autokratičtěji, napsala agentura AP.

Hlasování se zúčastnilo 488 z 550 zákonodárců. Pro ústavní změnu se vyslovilo 339 poslanců, 142 bylo proti, pět vhodilo prázdný lístek a dva další hlasy byly označeny za neplatné.

Premiér Binali Yildirim výsledek hlasování přivítal a prohlásil, že rozhodnutí je nyní v rukou tureckého lidu, který jistě učiní správnou volbu. Referendum by se podle vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) mohlo uskutečnit již 26. března, nejpozději se bude konat v polovině dubna.

Dnes jsme jako zákonodárný sbor splnili náš úkol. Teď další fázi svěřujeme do rukou lidu. Bude to jejich rozhodnutí.
Binali Yildirim
turecký premiér

Změna kromě jiného rozšíří parlament ze současných 550 na 600 křesel a volby do něj se budou konat po pěti letech, nikoli po čtyřech, jak tomu bylo dosud. Parlamentní volby se mají konat společně s prezidentskými. Minimální věk pro kandidaturu do parlamentu se sníží ze současných 25 na 18 let.

Prezidentovi by reformy umožnily nahradit premiéra, vybírat si ministry nebo vydávat dekrety – a to bez kontroly parlamentu. Mohl by také nově být členem politické strany i stát v jejím čele.

Opoziční levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) připravované změny označují za upevňování autoritářského režimu. Předseda CHP Kemal Kilicdaroglu výsledek hlasování kritizoval s tím, že parlament „předal své vlastní pravomoci“ a „zradil“ dějiny. Slíbil také, že povede „boj za demokracii“, aby změny v referendu neprošly.

Projev tureckého premiéra Binali Yildirima po schválení ústavní změny v parlamentu
Zdroj: Reuters

„Prezident bude mít právo vydávat různá nařízení a v některých případech obejít parlament. Ten v rámci principu rozdělení moci přijde o svou kontrolní funkci,“ říká Serkan Demirtas, šéfredaktor deníku Hürriyet Daily News.

Recep Tayyip Erdogan je v prezidentské funkci tři roky, předtím chod země deset let ovlivňoval jako premiér. Mocenské otěže zkrátil po potlačení neúspěšného červencového převratu, po kterém následovala řada zatykačů. Čistky pokračují i ve státní správě, ve vězení skončilo už přes 36 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46AktualizovánoPrávě teď

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 40 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 47 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 48 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...