Turecký parlament schválil reformu k posílení pravomocí Erdogana

Nahrávám video

Turecký parlament v noci na sobotu schválil ústavní reformu, která by měla výrazně posílit prezidentovy pravomoci. Pro změny hlasovaly zhruba tři čtvrtiny přítomných poslanců. Otevřeli tak cestu k uspořádání referenda o ústavních změnách, které by se mělo uskutečnit na jaře. Prezident Recep Tayyip Erdogan tak má šanci zůstat v úřadu až do roku 2029.

Rozhodnutí parlamentu je vítězstvím pro Erdogana, který si udržuje silnou podporu veřejnosti, ačkoli podle kritiků jedná čím dál autokratičtěji, napsala agentura AP.

Hlasování se zúčastnilo 488 z 550 zákonodárců. Pro ústavní změnu se vyslovilo 339 poslanců, 142 bylo proti, pět vhodilo prázdný lístek a dva další hlasy byly označeny za neplatné.

Premiér Binali Yildirim výsledek hlasování přivítal a prohlásil, že rozhodnutí je nyní v rukou tureckého lidu, který jistě učiní správnou volbu. Referendum by se podle vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) mohlo uskutečnit již 26. března, nejpozději se bude konat v polovině dubna.

Dnes jsme jako zákonodárný sbor splnili náš úkol. Teď další fázi svěřujeme do rukou lidu. Bude to jejich rozhodnutí.
Binali Yildirim
turecký premiér

Změna kromě jiného rozšíří parlament ze současných 550 na 600 křesel a volby do něj se budou konat po pěti letech, nikoli po čtyřech, jak tomu bylo dosud. Parlamentní volby se mají konat společně s prezidentskými. Minimální věk pro kandidaturu do parlamentu se sníží ze současných 25 na 18 let.

Prezidentovi by reformy umožnily nahradit premiéra, vybírat si ministry nebo vydávat dekrety – a to bez kontroly parlamentu. Mohl by také nově být členem politické strany i stát v jejím čele.

Opoziční levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) připravované změny označují za upevňování autoritářského režimu. Předseda CHP Kemal Kilicdaroglu výsledek hlasování kritizoval s tím, že parlament „předal své vlastní pravomoci“ a „zradil“ dějiny. Slíbil také, že povede „boj za demokracii“, aby změny v referendu neprošly.

Projev tureckého premiéra Binali Yildirima po schválení ústavní změny v parlamentu
Zdroj: Reuters

„Prezident bude mít právo vydávat různá nařízení a v některých případech obejít parlament. Ten v rámci principu rozdělení moci přijde o svou kontrolní funkci,“ říká Serkan Demirtas, šéfredaktor deníku Hürriyet Daily News.

Recep Tayyip Erdogan je v prezidentské funkci tři roky, předtím chod země deset let ovlivňoval jako premiér. Mocenské otěže zkrátil po potlačení neúspěšného červencového převratu, po kterém následovala řada zatykačů. Čistky pokračují i ve státní správě, ve vězení skončilo už přes 36 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 48 mminutami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
před 49 mminutami

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 55 mminutami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 2 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.