Nizozemsko zakázalo tureckému ministru zahraničí Mavlütu Cavusoglovi přistát v Rotterdamu, kde se chtěl i přes výhrady nizozemských úřadů setkat s místními Turky. Šéf turecké diplomacie přitom předem hrozil „tvrdými sankcemi“, pokud mu nizozemské úřady v cestě zabrání. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil zemi odvetou a počínání Nizozemců přirovnal k nacistům a fašistům. Berlín a Amsterdam se stavějí rezervovaně k možnosti, že by v jejich zemích turečtí představitelé agitovali mezi tureckou menšinou před kontroverzním referendem o turecké ústavní novele.
„Můžete zakázat našemu ministrovi zahraničí letět, ale uvidíme, Holandsko, jak po tomto budou vaše letadla létat do Turecka,“ prohlásil Erdogan s tím, že má na mysli „diplomaty, a ne běžné občany“. Za nizozemským postupem vidí „pozůstatky nacismu“ a „fašisty“. Nizozemsko bylo za druhé světové války okupováno německými nacisty.
Nizozemský premiér Mark Rutte považuje Erdoganovo přirovnání hodně za hranou, jakkoliv prý chápe, že se Ankara zlobí. „Je to samozřejmě šílená poznámka,“ uvedl.
Podle Nizozemců nebyla s Ankarou možná snaha o rozumné východisko
Cavusoglu se chtěl v Rotterdamu zúčastnit shromáždění na podporu nadcházejícího referenda o změně turecké ústavy. Rotterdamský starosta Ahmed Aboutaleb ale v pátek akci zakázal. „Na jakémkoliv veřejném shromáždění ohledně tureckého referenda nebude umožněno vystoupení člena turecké vlády. Já jsem zodpovědný za udržení veřejného pořádku a turecká vláda byla o zákazu informována,“ prohlásil starosta.
Ministr Cavusoglu proto ráno pohrozil „tvrdými sankcemi“, pokud mu nizozemské úřady v cestě zabrání. Nizozemská vláda následně oznámila, že se rozhodla zrušit tureckému letadlu povolení přistát. Vláda se odvolala na bezpečnostní důvody a potřebu zajistit veřejný pořádek a uvedla také, že výhružky tureckými sankcemi znemožnily snahu o rozumné východisko.
Organizátoři setkání v Rotterdamu vyzvali Turky žijící v Nizozemsku ke klidu. Zákaz je však podle nich „nedemokratický a v rozporu se svobodou shromažďování a svobodou projevu“. Turci podle neoficiálních zdrojů tvoří přibližně 2,5 procenta zhruba sedmnáctimilionové nizozemské populace.
Kroky Nizozemska ohledně Cavusogluovy cesty odsoudil i předseda nejsilnějšího tureckého opozičního uskupení, levicové Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kilicdaroglu: „Ti, kdo brání demokracii, by neměli dělat takové věci. Říkáte si demokrati a pak nepovolíte let tureckého ministra?“ Ankara si předvolala chargé d'affaires nizozemského velvyslanectví, aby protestovala.
Podle turecké agentury Anadolu nyní do Nizozemska zamíří turecká ministryně pro záležitosti rodiny Fatma Betül Sayan Kayaová, která je v Německu. Do Rotterdamu hodlá dojet autem. Její původně plánovaný program v Nizozemsku přitom byl již dříve zrušen.
Vystoupení tureckých představitelů rušili i v Německu
Turečtí politici v posledních dnech zahájili kampaň před dubnovým referendem o změně ústavy, která má v Turecku zavést prezidentský systém. Hlasy voličů se snaží získat i za hranicemi, zejména v Německu, kde žijí podle některých zdrojů zhruba tři miliony Turků. Údajně asi polovina z nich se může referenda účastnit.
Německé místní úřady ale v uplynulých dnech (v obavách o neschopnost zajistit na místě s velkým počtem lidí bezpečnost) zrušily několik mítinků, na nichž měli vystoupit turečtí ministři. Německo si za to vysloužilo tvrdou kritiku prezidenta Erdogana. I v případě Němců použil Erdogan přirovnání k nacistům. Stejně se potom vyjádřili i někteří turečtí ministři včetně Cavusoglua.
Naopak v německém Kolíně nad Rýnem v pátek setkání tureckého ministra mládeže a tělovýchovy s místními Turky proběhlo. „Jsme rádi, že tu můžeme být,“ pronesl ministr Akif Cagatay Kilic německy.
Turečtí politici nemají právo agitovat v cizí zemi, rozhodl soud
Změna tureckého základního zákona udělá z prezidenta prakticky neomezeného vládce. Západní představitelé pohlížejí na navrženou novelu s obavami.
Německý ústavní soud tento týden dospěl k závěru, že Berlín může zakazovat sporná vystoupení tureckých vládních činitelů v Německu. Soudci nejvyšší justiční instance v zemi své stanovisko zdůvodnili tím, že platná ústava ani mezinárodní právo nedávají zahraničním státníkům nárok jezdit do Německa a vykonávat tam své úřední funkce.
- Rakousko, kde rovněž žije početná turecká menšina, je ještě mnohem tvrdší. Politickou kampaň Ankary chce na svém území úplně zakázat. Ministr vnitra Wolfgang Sobotka kvůli tomu tlačí na změnu zákona o shromažďování. Vídeň by tak mohla zastavit akce, kde podle ní dochází k porušování lidských práv a které ohrožují národní bezpečnost.
- O zrušení nedělního mítinku s účastí tureckého ministra zahraničí Cavusoglua požádal federální švýcarské úřady kanton Curych. Ve Švýcarsku žije asi 120 000 Turků, většina z nich v kantonech Curych, Aargau, Basilej a Vaud.
Uložit
