Ankara/Brusel – NATO potvrdilo, že se v úterý uskuteční mimořádné zasedání Severoatlantické rady. O schůzku požádalo Turecko, projednávat se na ní budou vojenské operace Ankary proti radikálům z Islámského státu v Sýrii a proti pozicím Strany kurdských pracujících (PKK) v sousedním Iráku. Turecko dnes podniklo novou vlnu leteckých úderů na cíle PKK v severním Iráku, bombardovalo její základny v Hakurku. S USA se shodlo, že je třeba letecky podpořit povstalce bojující proti IS, nemá ale v plánu poslat do Sýrie pozemní vojsko.
„Turecko požádalo o mimořádné zasedání s ohledem na vážnost situace po sérii ohavných teroristických útoků z minulých dnů a také pro informování spojenců o opatřeních, která přijímá. (…) Spojenci v NATO sledují vývoj velmi pozorně a jsou solidární s Tureckem,“ uvádí se v prohlášení NATO. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal úterní schůzku na úrovni velvyslanců všech 28 členských států aliance.
Severoatlantická rada je nejvyšším rozhodovacím a konzultačním orgánem aliance. Je to fórum pro demokratickou diskusi a vzájemné konzultace, v němž jsou zastoupeni všichni členové NATO. Turecko už požádalo o mimořádné zasedání Severoatlantické rady například loni v červnu kvůli eskalaci bojů v Iráku a zejména kvůli zajetí osmi desítek tureckých občanů v severoiráckém Mosulu. Mimořádné zasedání Rady bylo svoláno například po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001, v roce 2003 před zahájením invaze do Iráku nebo v dubnu 2010 po zřícení polského prezidentského speciálu u Smolensku.
Turecko od pátečního večera vstoupilo aktivně do bojů proti radikálům z IS v Sýrii, a postaralo se tak o zásadní obrat jejich vývoje. Otevřelo ale také frontu proti tureckým Kurdům ze zakázané PKK v severním Iráku. První nálety tureckých sil na cíle IS v Sýrii začaly v pátek a pokračovaly i o víkendu. Vláda v Ankaře kromě toho dala příkaz k razii na teroristické kruhy ve 13 provinciích země, při níž bylo zatčeno bezmála 600 lidí.
Ještě v pátek večer vzlétla turecká letadla také nad severní Irák a bombardovala základny a logistická stanoviště PKK. Strana pak v sobotu ohlásila, že vystupuje z mírových jednání, protože podle ní ztratila smysl. Turečtí Kurdové bojovali za svá práva se zbraní v ruce 28 let a v roce 2012 se dohodli na zahájení mírových jednání. Ta od té doby příliš nepokročila a současný vývoj je blokuje. Turecké bojové stroje F-16 i v neděli večer vzlétly z letecké základny v Diyarbakiru na jihu země a zasáhly kurdské základny v severoiráckém Hakurku.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu:
„Naše země je bohužel obklopena kruhem ohně. V takové atmosféře se snažíme budovat demokracii a vyvíjet se. Pokud ale čelíme hrozbám, nemůže nikdo čekat, že se nebudeme bránit.“
Ankara se dosud bránila zapojit se do bojů proti IS, odhodlala se k nim po pondělním útoku, při němž zahynulo v pohraničním Surucu 32 lidí, většinou Kurdů. K akci se přihlásil IS. PKK pak zorganizovala útok, při němž u města Sanliurfa obývaném převážně Kurdy zahynuli dva policisté. USA Ankaru za obrat v taktice vůči IS ocenily a tvrdí, že operace proti PKK s tím nijak nesouvisí.
