Turecko slaví 95 let otevřením letiště, které bude po dokončení největším na světě

Vzdušný přístav, který po svém dokončení odbaví ročně až 200 milionů cestujících, otevírá v pondělí turecká metropole Istanbul. Slavnostního zprovoznění se účastnil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Odhaduje se, že v první etapě využije služeb letiště 90 milionů cestujících ročně a do pěti let by se měl stát největším letištěm na světě. Na nové ranveje mají být od prvního dne provozu přesunuty spoje z Atatürkova letiště.

„Doufám, že letiště… pomůže našemu regionu i světu… je to letiště, jaké si Istanbul zaslouží,“ řekl prezident Erdogan během slavnostního ceremoniálu, kterého se zúčastnili zástupci balkánských zemí a zemí Střední Asie, katarský emír Tamim bin Hamad Sání a kontroverzní súdánský prezident Umar Bašír, na nejž vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu již před několika lety zatykač.

Recep Tayyip Erdogan při slavnostním otevření nového letiště v Istanbulu
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

Spuštění plného provozu letiště se plánuje až na konec prosince, datum nynějšího otevření ale není náhodné – právě 29. října Turecko slaví 95 let od vzniku republiky.

Nové istanbulské letiště by v první fázi mělo být třetím největším na světě. Po dalším rozšíření, které má být dokončeno v roce 2023, bude mít kapacitu 150 až 200 milionů cestujících. To z něj udělá největší letecký uzel na světě. Nyní je největším Hartsfieldovo-Jacksonovo mezinárodní letiště v americké Atlantě, které loni odbavilo 103,9 milionu lidí. Nové letiště leží v evropské části Istanbulu asi 35 kilometrů od centra, s nímž ho má příští rok spojit metro. To zaveze cestující do centra města za 26 minut. Do dokončení metra budou letiště obsluhovat autobusy městské veřejné dopravy.

Po úplném dokončení má mít letiště šest vzletových a přistávacích drah, čtyři terminály a kryté parkoviště pro 40 tisíc aut. Na ploše asi padesát tisíc metrů čtverečních má být největší komplex obchodů duty-free na světě. Přímo v budově jednoho z terminálů bude i hotel se 451 pokoji. Dále má být v areálu zdravotnické středisko, kanceláře či mešita. Po letošním otevření má letiště zaměstnávat na 100 tisíc lidí, po úplném dokončení areálu tam má pracovat okolo 225 tisíc lidí.

„Jedná se o klasický příklad megalomanského projektu, který výrazně předimenzoval potřeby tureckého hospodářství. Vzhledem ke stavu turecké ekonomiky je tak trochu zázrak, že se první část nového letiště podařilo dokončit. Je však nutné upozornit na skutečnost, že právě projekty tohoto typu vedou Turecko do hospodářských problémů,“ je názoru hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Velké vládní zakázky sice mohou krátkodobě stimulovat růst ekonomiky, nicméně takto vyvolaný růst je dlouhodobě neudržitelný,“ dodal. To si podle Křečka uvědomuje stále více mezinárodních investorů, kteří začali z Turecka odcházet, což vyvolalo měnovou krizi.

Základní kámen letiště byl položen v červnu 2014 a výstavba začala v květnu 2015. Letos v únoru byla dokončena první vzletová a přistávací dráha, která je 3,75 kilometru dlouhá a 60 metrů široká. Jako první na letišti přistál letos v červnu letoun s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Při budování letiště zahynuly desítky lidí

Letos v únoru turecké ministerstvo práce uvedlo, že při výstavbě letiště zemřelo 27 lidí, například při dopravních nehodách. Podle některých místních médií si ovšem výstavba vyžádala na 400 obětí. 

V září kvůli špatným pracovním podmínkám protestovaly asi čtyři stovky dělníků. Bezpečnostní složky proti nim použily slzný plyn, aby shromáždění rozehnaly. Později policie desítky z nich preventivně pozatýkala v ubytovnách na staveništi.

Dělníci si stěžovali mimo jiné na porušování bezpečnostních a hygienických předpisů. Požadovali také výplatu zpožděných mezd a záruku, že nebudou propuštěni po dokončení stavby. Policie jich 43 zadržela a následně 24 z protestujících turecký soud poslal do vězení za „poškozování veřejného majetku“, „porušování práva na shromažďování“, za „odporování policii“ a „porušování práva na práci“. 

Turecké ministerstvo dopravy následně v prohlášení uvedlo, že za protesty stojí jen malé skupiny ze 36 tisíc pracujících. 

Jak se bude jmenovat?

V Istanbulu jsou nyní dvě mezinárodní letiště - Atatürkovo a letiště Sabihy Gökcenové, po dokončení nového vzdušného přístavu má být Atatürkovo letiště uzavřeno pro pravidelné spoje. Ani v den otevření nového letiště však zatím nebylo odtajněno, po kom bude nový vzdušný přístav pojmenován. Už dříve se však v médiích objevily spekulace, že by mohlo nést jméno současného prezidenta země, kterým je Recep Tayyip Erdogan. 

Letiště převezme dosavadní provoz Atatürkova mezinárodního letiště, které neumožňuje udělat z Istanbulu globální dopravní uzel, tedy místo, které aerolinky používají pro přestup pasažérů do jejich cílových destinací, přestože pracuje na plnou kapacitu. Přiznal to již dříve turecký ministr dopravy Ahmet Arslan. A jeho rozšiřování z důvodu umístění přímo v Istanbulu není možné. 

V roce 2016 obsloužilo Atatürkovo letiště přes šedesát milionů pasažérů a skončilo celosvětově na 14. místě (o rok dříve na 11.), uvedlo sdružení provozovatelů mezinárodních letišť (ACI). Podle již dostupných evropských statistik skončilo loni páté. 

Nejrušnějším letištěm světa byl předloni z pohledu počtu cestujících letecký přístav v Atlantě (kolem 104 milionů), před Pekingem (94 milionů, v metropoli však vzniká další stomilionové letiště) a třetí Dubají (83 milionů). Praha se v tomto srovnání jeví jako trpaslík. I když se na Letišti Václava Havla loni zvýšil počet odbavených cestujících o 17,9 procenta na rekordní číslo, pořád je to „jen“ 15,4 milionu lidí.

  • Poloha je na pobřeží Černého moře na evropské straně Turecka, zhruba 35 kilometrů od Istanbulu, s nímž má mít spojení metrem, železniční i autobusové. 
  • Letiště se má rozprostírat na ploše zhruba 76,5 milionů čtverečních metrů. Má mít šest nezávislých ranvejí. 
  • V únoru bylo hotovo z projektu přes 80 procent, zjistila inspekce. Tedy údajně podle plánu. 
  • Přímý a nepřímý příspěvek letiště pro turecké hospodářství: podíl na hrubém domácím produktu se odhaduje na 4,9 procenta. 
  • Počítá se s přítomností 150 aerolinií a spojením s 350 destinacemi. 
  • Střecha terminálu má být větší než 461 metrů čtverečních, tedy 58 fotbalových hřišť. Terminál má mít 6200 místností a 9 tisíc sledovacích kamer. 
  • Investiční náklady se nyní odhadují na 10,5 miliardy eur. 
  • Kapacita letiště má být 200 milionů pasažérů za rok. 
  • Letiště patří k velkým dopravním projektům, které v Turecku vznikají za současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Země buduje například vysokorychlostní železniční tratě, visuté mosty či podmořské tunely, aby podpořila stavební průmysl a domácí poptávku. Plánuje se i vznik velkého kanálu v Istanbulu, uvedla agentura Reuters. 
  • V posledních patnácti letech vzrostl počet letišť v Turecku z 26 na 55. Počet cestujících dosáhl 180 milionů, tedy o 34 milionů více než před patnácti lety. 
  • Zdroj: Daily Sabah, CAPA - Centre for Aviation, Airport Technology, Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 6 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 12 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 13 hhodinami
Načítání...