Turecko slaví 95 let otevřením letiště, které bude po dokončení největším na světě

Vzdušný přístav, který po svém dokončení odbaví ročně až 200 milionů cestujících, otevírá v pondělí turecká metropole Istanbul. Slavnostního zprovoznění se účastnil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Odhaduje se, že v první etapě využije služeb letiště 90 milionů cestujících ročně a do pěti let by se měl stát největším letištěm na světě. Na nové ranveje mají být od prvního dne provozu přesunuty spoje z Atatürkova letiště.

„Doufám, že letiště… pomůže našemu regionu i světu… je to letiště, jaké si Istanbul zaslouží,“ řekl prezident Erdogan během slavnostního ceremoniálu, kterého se zúčastnili zástupci balkánských zemí a zemí Střední Asie, katarský emír Tamim bin Hamad Sání a kontroverzní súdánský prezident Umar Bašír, na nejž vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu již před několika lety zatykač.

Recep Tayyip Erdogan při slavnostním otevření nového letiště v Istanbulu
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

Spuštění plného provozu letiště se plánuje až na konec prosince, datum nynějšího otevření ale není náhodné – právě 29. října Turecko slaví 95 let od vzniku republiky.

Nové istanbulské letiště by v první fázi mělo být třetím největším na světě. Po dalším rozšíření, které má být dokončeno v roce 2023, bude mít kapacitu 150 až 200 milionů cestujících. To z něj udělá největší letecký uzel na světě. Nyní je největším Hartsfieldovo-Jacksonovo mezinárodní letiště v americké Atlantě, které loni odbavilo 103,9 milionu lidí. Nové letiště leží v evropské části Istanbulu asi 35 kilometrů od centra, s nímž ho má příští rok spojit metro. To zaveze cestující do centra města za 26 minut. Do dokončení metra budou letiště obsluhovat autobusy městské veřejné dopravy.

Po úplném dokončení má mít letiště šest vzletových a přistávacích drah, čtyři terminály a kryté parkoviště pro 40 tisíc aut. Na ploše asi padesát tisíc metrů čtverečních má být největší komplex obchodů duty-free na světě. Přímo v budově jednoho z terminálů bude i hotel se 451 pokoji. Dále má být v areálu zdravotnické středisko, kanceláře či mešita. Po letošním otevření má letiště zaměstnávat na 100 tisíc lidí, po úplném dokončení areálu tam má pracovat okolo 225 tisíc lidí.

„Jedná se o klasický příklad megalomanského projektu, který výrazně předimenzoval potřeby tureckého hospodářství. Vzhledem ke stavu turecké ekonomiky je tak trochu zázrak, že se první část nového letiště podařilo dokončit. Je však nutné upozornit na skutečnost, že právě projekty tohoto typu vedou Turecko do hospodářských problémů,“ je názoru hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Velké vládní zakázky sice mohou krátkodobě stimulovat růst ekonomiky, nicméně takto vyvolaný růst je dlouhodobě neudržitelný,“ dodal. To si podle Křečka uvědomuje stále více mezinárodních investorů, kteří začali z Turecka odcházet, což vyvolalo měnovou krizi.

Základní kámen letiště byl položen v červnu 2014 a výstavba začala v květnu 2015. Letos v únoru byla dokončena první vzletová a přistávací dráha, která je 3,75 kilometru dlouhá a 60 metrů široká. Jako první na letišti přistál letos v červnu letoun s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Při budování letiště zahynuly desítky lidí

Letos v únoru turecké ministerstvo práce uvedlo, že při výstavbě letiště zemřelo 27 lidí, například při dopravních nehodách. Podle některých místních médií si ovšem výstavba vyžádala na 400 obětí. 

V září kvůli špatným pracovním podmínkám protestovaly asi čtyři stovky dělníků. Bezpečnostní složky proti nim použily slzný plyn, aby shromáždění rozehnaly. Později policie desítky z nich preventivně pozatýkala v ubytovnách na staveništi.

Dělníci si stěžovali mimo jiné na porušování bezpečnostních a hygienických předpisů. Požadovali také výplatu zpožděných mezd a záruku, že nebudou propuštěni po dokončení stavby. Policie jich 43 zadržela a následně 24 z protestujících turecký soud poslal do vězení za „poškozování veřejného majetku“, „porušování práva na shromažďování“, za „odporování policii“ a „porušování práva na práci“. 

Turecké ministerstvo dopravy následně v prohlášení uvedlo, že za protesty stojí jen malé skupiny ze 36 tisíc pracujících. 

Jak se bude jmenovat?

V Istanbulu jsou nyní dvě mezinárodní letiště - Atatürkovo a letiště Sabihy Gökcenové, po dokončení nového vzdušného přístavu má být Atatürkovo letiště uzavřeno pro pravidelné spoje. Ani v den otevření nového letiště však zatím nebylo odtajněno, po kom bude nový vzdušný přístav pojmenován. Už dříve se však v médiích objevily spekulace, že by mohlo nést jméno současného prezidenta země, kterým je Recep Tayyip Erdogan. 

Letiště převezme dosavadní provoz Atatürkova mezinárodního letiště, které neumožňuje udělat z Istanbulu globální dopravní uzel, tedy místo, které aerolinky používají pro přestup pasažérů do jejich cílových destinací, přestože pracuje na plnou kapacitu. Přiznal to již dříve turecký ministr dopravy Ahmet Arslan. A jeho rozšiřování z důvodu umístění přímo v Istanbulu není možné. 

V roce 2016 obsloužilo Atatürkovo letiště přes šedesát milionů pasažérů a skončilo celosvětově na 14. místě (o rok dříve na 11.), uvedlo sdružení provozovatelů mezinárodních letišť (ACI). Podle již dostupných evropských statistik skončilo loni páté. 

Nejrušnějším letištěm světa byl předloni z pohledu počtu cestujících letecký přístav v Atlantě (kolem 104 milionů), před Pekingem (94 milionů, v metropoli však vzniká další stomilionové letiště) a třetí Dubají (83 milionů). Praha se v tomto srovnání jeví jako trpaslík. I když se na Letišti Václava Havla loni zvýšil počet odbavených cestujících o 17,9 procenta na rekordní číslo, pořád je to „jen“ 15,4 milionu lidí.

  • Poloha je na pobřeží Černého moře na evropské straně Turecka, zhruba 35 kilometrů od Istanbulu, s nímž má mít spojení metrem, železniční i autobusové. 
  • Letiště se má rozprostírat na ploše zhruba 76,5 milionů čtverečních metrů. Má mít šest nezávislých ranvejí. 
  • V únoru bylo hotovo z projektu přes 80 procent, zjistila inspekce. Tedy údajně podle plánu. 
  • Přímý a nepřímý příspěvek letiště pro turecké hospodářství: podíl na hrubém domácím produktu se odhaduje na 4,9 procenta. 
  • Počítá se s přítomností 150 aerolinií a spojením s 350 destinacemi. 
  • Střecha terminálu má být větší než 461 metrů čtverečních, tedy 58 fotbalových hřišť. Terminál má mít 6200 místností a 9 tisíc sledovacích kamer. 
  • Investiční náklady se nyní odhadují na 10,5 miliardy eur. 
  • Kapacita letiště má být 200 milionů pasažérů za rok. 
  • Letiště patří k velkým dopravním projektům, které v Turecku vznikají za současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Země buduje například vysokorychlostní železniční tratě, visuté mosty či podmořské tunely, aby podpořila stavební průmysl a domácí poptávku. Plánuje se i vznik velkého kanálu v Istanbulu, uvedla agentura Reuters. 
  • V posledních patnácti letech vzrostl počet letišť v Turecku z 26 na 55. Počet cestujících dosáhl 180 milionů, tedy o 34 milionů více než před patnácti lety. 
  • Zdroj: Daily Sabah, CAPA - Centre for Aviation, Airport Technology, Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Íránu zachránily letce ze sestřeleného letounu F-15

Zvláštní americké jednotky v Íránu zachránily pohřešovaného letce ze sestřeleného amerického letounu F-15. Podle agentury Reuters to uvedly americké úřady. Později zprávu potvrdil na sociál síti Truth Social i prezident USA Donald Trump. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zničily americký letoun, který se záchranné akce účastnil. Americká média píší o ztrátě dvou dopravních letounů, které uvázly v Íránu.
06:41Aktualizovánopřed 30 mminutami

Ruské ženy kritizují plány na „léčbu“, která by je přiměla chtít děti

Za nátlakovou, krutou a neproveditelnou označují ruské ženy myšlenku „léčit“ ty bezdětné, aby chtěly mít potomky. Míní, že to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních dvě stě let, napsala agentura AFP. Ruské ženy od dětí mimo jiné odrazují nízké příjmy, nedostatek „otcovské kultury“ či nedostupnost bydlení. Kvůli ruské válce na Ukrajině vyletěly například úroky hypoték na závratných dvacet procent.
před 2 hhodinami

Trump žádá 152 milionů dolarů na znovuotevření věznice Alcatraz

Americký prezident Donald Trump žádá 152 milionů dolarů (3,24 miliardy korun) na znovuotevření nechvalně známé věznice Alcatraz. Částka je uvedena v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
před 8 hhodinami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich při útoku zahynulo nejméně pět lidí. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMetry sněhu, sesuvy půdy i stržený most. Itálii ochromila silná bouře

Itálie začíná sčítat škody, které v zemi způsobila bouře Erminio. Na řadě míst je přerušené dopravní spojení poté, co rozbouřené toky strhly silnice a zaplavily nebo podemlely železniční tratě. Až dva metry sněhu napadly ve středoitalském regionu Molise, silničáři jezdili nonstop, přesto se nedařilo udržovat cesty sjízdné. V horských oblastech dle úřadů navíc platí zvýšené riziko pádu lavin. Ještě dramatičtější situace panovala v nižších polohách, kde se začaly rozvodňovat toky a déšť navíc na mnoha místech způsobil sesuvy půdy. Tuny hlíny a kamení zavalily jednu z hlavních cest v Amandole. Most spojující regiony Molise a Abruzzo se zase zřítil poté, co ho podemlela voda. V Termoli byla evakuována celá průmyslová zóna a uzavřena blízká železniční trať. Hasiči s pomocí člunů a vrtulníků evakuovali na severovýchodě Sicílie desítky turistů poté, co se jeden z tamních potoků rychle rozvodnil a odřízl jim cestu. Škody po bouři se budou podle úřadů odstraňovat týdny.
před 13 hhodinami

Na summitu NATO Česko zastoupí Babiš, Macinka a Zůna. S Pavlem vláda nepočítá

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.
před 13 hhodinami

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 15 hhodinami
Načítání...