Turecko slaví 95 let otevřením letiště, které bude po dokončení největším na světě

Vzdušný přístav, který po svém dokončení odbaví ročně až 200 milionů cestujících, otevírá v pondělí turecká metropole Istanbul. Slavnostního zprovoznění se účastnil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Odhaduje se, že v první etapě využije služeb letiště 90 milionů cestujících ročně a do pěti let by se měl stát největším letištěm na světě. Na nové ranveje mají být od prvního dne provozu přesunuty spoje z Atatürkova letiště.

„Doufám, že letiště… pomůže našemu regionu i světu… je to letiště, jaké si Istanbul zaslouží,“ řekl prezident Erdogan během slavnostního ceremoniálu, kterého se zúčastnili zástupci balkánských zemí a zemí Střední Asie, katarský emír Tamim bin Hamad Sání a kontroverzní súdánský prezident Umar Bašír, na nejž vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu již před několika lety zatykač.

Recep Tayyip Erdogan při slavnostním otevření nového letiště v Istanbulu
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

Spuštění plného provozu letiště se plánuje až na konec prosince, datum nynějšího otevření ale není náhodné – právě 29. října Turecko slaví 95 let od vzniku republiky.

Nové istanbulské letiště by v první fázi mělo být třetím největším na světě. Po dalším rozšíření, které má být dokončeno v roce 2023, bude mít kapacitu 150 až 200 milionů cestujících. To z něj udělá největší letecký uzel na světě. Nyní je největším Hartsfieldovo-Jacksonovo mezinárodní letiště v americké Atlantě, které loni odbavilo 103,9 milionu lidí. Nové letiště leží v evropské části Istanbulu asi 35 kilometrů od centra, s nímž ho má příští rok spojit metro. To zaveze cestující do centra města za 26 minut. Do dokončení metra budou letiště obsluhovat autobusy městské veřejné dopravy.

Po úplném dokončení má mít letiště šest vzletových a přistávacích drah, čtyři terminály a kryté parkoviště pro 40 tisíc aut. Na ploše asi padesát tisíc metrů čtverečních má být největší komplex obchodů duty-free na světě. Přímo v budově jednoho z terminálů bude i hotel se 451 pokoji. Dále má být v areálu zdravotnické středisko, kanceláře či mešita. Po letošním otevření má letiště zaměstnávat na 100 tisíc lidí, po úplném dokončení areálu tam má pracovat okolo 225 tisíc lidí.

„Jedná se o klasický příklad megalomanského projektu, který výrazně předimenzoval potřeby tureckého hospodářství. Vzhledem ke stavu turecké ekonomiky je tak trochu zázrak, že se první část nového letiště podařilo dokončit. Je však nutné upozornit na skutečnost, že právě projekty tohoto typu vedou Turecko do hospodářských problémů,“ je názoru hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Velké vládní zakázky sice mohou krátkodobě stimulovat růst ekonomiky, nicméně takto vyvolaný růst je dlouhodobě neudržitelný,“ dodal. To si podle Křečka uvědomuje stále více mezinárodních investorů, kteří začali z Turecka odcházet, což vyvolalo měnovou krizi.

Základní kámen letiště byl položen v červnu 2014 a výstavba začala v květnu 2015. Letos v únoru byla dokončena první vzletová a přistávací dráha, která je 3,75 kilometru dlouhá a 60 metrů široká. Jako první na letišti přistál letos v červnu letoun s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Při budování letiště zahynuly desítky lidí

Letos v únoru turecké ministerstvo práce uvedlo, že při výstavbě letiště zemřelo 27 lidí, například při dopravních nehodách. Podle některých místních médií si ovšem výstavba vyžádala na 400 obětí. 

V září kvůli špatným pracovním podmínkám protestovaly asi čtyři stovky dělníků. Bezpečnostní složky proti nim použily slzný plyn, aby shromáždění rozehnaly. Později policie desítky z nich preventivně pozatýkala v ubytovnách na staveništi.

Dělníci si stěžovali mimo jiné na porušování bezpečnostních a hygienických předpisů. Požadovali také výplatu zpožděných mezd a záruku, že nebudou propuštěni po dokončení stavby. Policie jich 43 zadržela a následně 24 z protestujících turecký soud poslal do vězení za „poškozování veřejného majetku“, „porušování práva na shromažďování“, za „odporování policii“ a „porušování práva na práci“. 

Turecké ministerstvo dopravy následně v prohlášení uvedlo, že za protesty stojí jen malé skupiny ze 36 tisíc pracujících. 

Jak se bude jmenovat?

V Istanbulu jsou nyní dvě mezinárodní letiště - Atatürkovo a letiště Sabihy Gökcenové, po dokončení nového vzdušného přístavu má být Atatürkovo letiště uzavřeno pro pravidelné spoje. Ani v den otevření nového letiště však zatím nebylo odtajněno, po kom bude nový vzdušný přístav pojmenován. Už dříve se však v médiích objevily spekulace, že by mohlo nést jméno současného prezidenta země, kterým je Recep Tayyip Erdogan. 

Letiště převezme dosavadní provoz Atatürkova mezinárodního letiště, které neumožňuje udělat z Istanbulu globální dopravní uzel, tedy místo, které aerolinky používají pro přestup pasažérů do jejich cílových destinací, přestože pracuje na plnou kapacitu. Přiznal to již dříve turecký ministr dopravy Ahmet Arslan. A jeho rozšiřování z důvodu umístění přímo v Istanbulu není možné. 

V roce 2016 obsloužilo Atatürkovo letiště přes šedesát milionů pasažérů a skončilo celosvětově na 14. místě (o rok dříve na 11.), uvedlo sdružení provozovatelů mezinárodních letišť (ACI). Podle již dostupných evropských statistik skončilo loni páté. 

Nejrušnějším letištěm světa byl předloni z pohledu počtu cestujících letecký přístav v Atlantě (kolem 104 milionů), před Pekingem (94 milionů, v metropoli však vzniká další stomilionové letiště) a třetí Dubají (83 milionů). Praha se v tomto srovnání jeví jako trpaslík. I když se na Letišti Václava Havla loni zvýšil počet odbavených cestujících o 17,9 procenta na rekordní číslo, pořád je to „jen“ 15,4 milionu lidí.

  • Poloha je na pobřeží Černého moře na evropské straně Turecka, zhruba 35 kilometrů od Istanbulu, s nímž má mít spojení metrem, železniční i autobusové. 
  • Letiště se má rozprostírat na ploše zhruba 76,5 milionů čtverečních metrů. Má mít šest nezávislých ranvejí. 
  • V únoru bylo hotovo z projektu přes 80 procent, zjistila inspekce. Tedy údajně podle plánu. 
  • Přímý a nepřímý příspěvek letiště pro turecké hospodářství: podíl na hrubém domácím produktu se odhaduje na 4,9 procenta. 
  • Počítá se s přítomností 150 aerolinií a spojením s 350 destinacemi. 
  • Střecha terminálu má být větší než 461 metrů čtverečních, tedy 58 fotbalových hřišť. Terminál má mít 6200 místností a 9 tisíc sledovacích kamer. 
  • Investiční náklady se nyní odhadují na 10,5 miliardy eur. 
  • Kapacita letiště má být 200 milionů pasažérů za rok. 
  • Letiště patří k velkým dopravním projektům, které v Turecku vznikají za současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Země buduje například vysokorychlostní železniční tratě, visuté mosty či podmořské tunely, aby podpořila stavební průmysl a domácí poptávku. Plánuje se i vznik velkého kanálu v Istanbulu, uvedla agentura Reuters. 
  • V posledních patnácti letech vzrostl počet letišť v Turecku z 26 na 55. Počet cestujících dosáhl 180 milionů, tedy o 34 milionů více než před patnácti lety. 
  • Zdroj: Daily Sabah, CAPA - Centre for Aviation, Airport Technology, Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 17 mminutami

USA uvalily sankce na Mezinárodní trestní soud

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.
17:32Aktualizovánopřed 49 mminutami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 1 hhodinou

Nobelovu cenu za mír získala někdejší soudkyně ICC Navi Pillayová

Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička a soudkyně Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil norský Nobelův výbor. V minulosti byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Pillayová v děkovném proslovu odsoudila útoky na mezinárodní právo a varovala před návratem vlády z pozice síly. Laureátce už blahopřáli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i zástupci OSN, naopak Izrael ocenění právničky kritizuje.
10:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Skrývá se za protesty francouzských středoškoláků hlubší pocit rozladění v celé generaci?

Francouzští studenti středních škol účastnící se demonstrací se většinou narodili mezi lety 2008 a 2011. Během svého života byli svědky mnoha otřesů, jako je pandemie covid-19 nebo vzestup umělé inteligence.
před 2 hhodinami

„Muslimské NATO“ v akci. Pákistán poslal Saúdům vojáky, Turci zbraně

Nová vojenská aliance Saúdské Arábie, Pákistánu a Turecka přechází od rétoriky k akci. Islámábád už vyslal do Saúdské Arábie vojáky a Ankara poskytuje zemi ohrožené útoky proíránských džihádistů hútíů zbraně i zpravodajskou a logistickou podporu. Nasazení dalších sil však musí schválit turecký parlament. Otázka přímého zapojení spojenců z paktu z Mekky do bojů v Jemenu zůstává otevřená. Totální porážku hútíů experti neočekávají.
13:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
před 4 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.