Turecko slaví 95 let otevřením letiště, které bude po dokončení největším na světě

Vzdušný přístav, který po svém dokončení odbaví ročně až 200 milionů cestujících, otevírá v pondělí turecká metropole Istanbul. Slavnostního zprovoznění se účastnil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Odhaduje se, že v první etapě využije služeb letiště 90 milionů cestujících ročně a do pěti let by se měl stát největším letištěm na světě. Na nové ranveje mají být od prvního dne provozu přesunuty spoje z Atatürkova letiště.

„Doufám, že letiště… pomůže našemu regionu i světu… je to letiště, jaké si Istanbul zaslouží,“ řekl prezident Erdogan během slavnostního ceremoniálu, kterého se zúčastnili zástupci balkánských zemí a zemí Střední Asie, katarský emír Tamim bin Hamad Sání a kontroverzní súdánský prezident Umar Bašír, na nejž vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu již před několika lety zatykač.

Recep Tayyip Erdogan při slavnostním otevření nového letiště v Istanbulu
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

Spuštění plného provozu letiště se plánuje až na konec prosince, datum nynějšího otevření ale není náhodné – právě 29. října Turecko slaví 95 let od vzniku republiky.

Nové istanbulské letiště by v první fázi mělo být třetím největším na světě. Po dalším rozšíření, které má být dokončeno v roce 2023, bude mít kapacitu 150 až 200 milionů cestujících. To z něj udělá největší letecký uzel na světě. Nyní je největším Hartsfieldovo-Jacksonovo mezinárodní letiště v americké Atlantě, které loni odbavilo 103,9 milionu lidí. Nové letiště leží v evropské části Istanbulu asi 35 kilometrů od centra, s nímž ho má příští rok spojit metro. To zaveze cestující do centra města za 26 minut. Do dokončení metra budou letiště obsluhovat autobusy městské veřejné dopravy.

Po úplném dokončení má mít letiště šest vzletových a přistávacích drah, čtyři terminály a kryté parkoviště pro 40 tisíc aut. Na ploše asi padesát tisíc metrů čtverečních má být největší komplex obchodů duty-free na světě. Přímo v budově jednoho z terminálů bude i hotel se 451 pokoji. Dále má být v areálu zdravotnické středisko, kanceláře či mešita. Po letošním otevření má letiště zaměstnávat na 100 tisíc lidí, po úplném dokončení areálu tam má pracovat okolo 225 tisíc lidí.

„Jedná se o klasický příklad megalomanského projektu, který výrazně předimenzoval potřeby tureckého hospodářství. Vzhledem ke stavu turecké ekonomiky je tak trochu zázrak, že se první část nového letiště podařilo dokončit. Je však nutné upozornit na skutečnost, že právě projekty tohoto typu vedou Turecko do hospodářských problémů,“ je názoru hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Velké vládní zakázky sice mohou krátkodobě stimulovat růst ekonomiky, nicméně takto vyvolaný růst je dlouhodobě neudržitelný,“ dodal. To si podle Křečka uvědomuje stále více mezinárodních investorů, kteří začali z Turecka odcházet, což vyvolalo měnovou krizi.

Základní kámen letiště byl položen v červnu 2014 a výstavba začala v květnu 2015. Letos v únoru byla dokončena první vzletová a přistávací dráha, která je 3,75 kilometru dlouhá a 60 metrů široká. Jako první na letišti přistál letos v červnu letoun s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Při budování letiště zahynuly desítky lidí

Letos v únoru turecké ministerstvo práce uvedlo, že při výstavbě letiště zemřelo 27 lidí, například při dopravních nehodách. Podle některých místních médií si ovšem výstavba vyžádala na 400 obětí. 

V září kvůli špatným pracovním podmínkám protestovaly asi čtyři stovky dělníků. Bezpečnostní složky proti nim použily slzný plyn, aby shromáždění rozehnaly. Později policie desítky z nich preventivně pozatýkala v ubytovnách na staveništi.

Dělníci si stěžovali mimo jiné na porušování bezpečnostních a hygienických předpisů. Požadovali také výplatu zpožděných mezd a záruku, že nebudou propuštěni po dokončení stavby. Policie jich 43 zadržela a následně 24 z protestujících turecký soud poslal do vězení za „poškozování veřejného majetku“, „porušování práva na shromažďování“, za „odporování policii“ a „porušování práva na práci“. 

Turecké ministerstvo dopravy následně v prohlášení uvedlo, že za protesty stojí jen malé skupiny ze 36 tisíc pracujících. 

Jak se bude jmenovat?

V Istanbulu jsou nyní dvě mezinárodní letiště - Atatürkovo a letiště Sabihy Gökcenové, po dokončení nového vzdušného přístavu má být Atatürkovo letiště uzavřeno pro pravidelné spoje. Ani v den otevření nového letiště však zatím nebylo odtajněno, po kom bude nový vzdušný přístav pojmenován. Už dříve se však v médiích objevily spekulace, že by mohlo nést jméno současného prezidenta země, kterým je Recep Tayyip Erdogan. 

Letiště převezme dosavadní provoz Atatürkova mezinárodního letiště, které neumožňuje udělat z Istanbulu globální dopravní uzel, tedy místo, které aerolinky používají pro přestup pasažérů do jejich cílových destinací, přestože pracuje na plnou kapacitu. Přiznal to již dříve turecký ministr dopravy Ahmet Arslan. A jeho rozšiřování z důvodu umístění přímo v Istanbulu není možné. 

V roce 2016 obsloužilo Atatürkovo letiště přes šedesát milionů pasažérů a skončilo celosvětově na 14. místě (o rok dříve na 11.), uvedlo sdružení provozovatelů mezinárodních letišť (ACI). Podle již dostupných evropských statistik skončilo loni páté. 

Nejrušnějším letištěm světa byl předloni z pohledu počtu cestujících letecký přístav v Atlantě (kolem 104 milionů), před Pekingem (94 milionů, v metropoli však vzniká další stomilionové letiště) a třetí Dubají (83 milionů). Praha se v tomto srovnání jeví jako trpaslík. I když se na Letišti Václava Havla loni zvýšil počet odbavených cestujících o 17,9 procenta na rekordní číslo, pořád je to „jen“ 15,4 milionu lidí.

  • Poloha je na pobřeží Černého moře na evropské straně Turecka, zhruba 35 kilometrů od Istanbulu, s nímž má mít spojení metrem, železniční i autobusové. 
  • Letiště se má rozprostírat na ploše zhruba 76,5 milionů čtverečních metrů. Má mít šest nezávislých ranvejí. 
  • V únoru bylo hotovo z projektu přes 80 procent, zjistila inspekce. Tedy údajně podle plánu. 
  • Přímý a nepřímý příspěvek letiště pro turecké hospodářství: podíl na hrubém domácím produktu se odhaduje na 4,9 procenta. 
  • Počítá se s přítomností 150 aerolinií a spojením s 350 destinacemi. 
  • Střecha terminálu má být větší než 461 metrů čtverečních, tedy 58 fotbalových hřišť. Terminál má mít 6200 místností a 9 tisíc sledovacích kamer. 
  • Investiční náklady se nyní odhadují na 10,5 miliardy eur. 
  • Kapacita letiště má být 200 milionů pasažérů za rok. 
  • Letiště patří k velkým dopravním projektům, které v Turecku vznikají za současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Země buduje například vysokorychlostní železniční tratě, visuté mosty či podmořské tunely, aby podpořila stavební průmysl a domácí poptávku. Plánuje se i vznik velkého kanálu v Istanbulu, uvedla agentura Reuters. 
  • V posledních patnácti letech vzrostl počet letišť v Turecku z 26 na 55. Počet cestujících dosáhl 180 milionů, tedy o 34 milionů více než před patnácti lety. 
  • Zdroj: Daily Sabah, CAPA - Centre for Aviation, Airport Technology, Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Irácký Kurdistán kvůli útokům milic přestává vyvážet ropu

V irácké autonomní oblasti Kurdistánu byla kvůli útokům milic pozastavena veškerá produkce ropy a zemního plynu. Podle ministerstva přírodních zdrojů už není možné ropu vyvážet. Resort zároveň obvinil federální vládu v Bagdádu z nečinnosti i z toho, že někteří z útočníků dostávají výplaty právě od této vlády. Proíránské irácké milice útočí v odvetě za izraelsko-americké údery na Írán na různé cíle v Iráku, míří na kurdské vojenské cíle a ropnou infrastrukturu.
před 13 mminutami

Ve Francii skončilo první kolo místních voleb, uspěl expremiér Philippe

Ve Francii skončilo první kolo místních voleb, ve kterých občané rozhodují o starostech a zastupitelích ve zhruba 35 tisících městech a vesnicích. Ve městě Le Havre uspěl podle předběžných výsledků bývalý francouzský premiér Édouard Philippe, kterému tak vzrostly šance pro prezidentské volby plánované na rok 2027, uvedla agentura AFP. Volby jsou považovány za test síly krajní pravice a odolnosti mainstreamových stran. Druhé kolo se uskuteční 22. března.
před 1 hhodinou

Příznivci Orbána i Magyara vyšli do ulic Budapešti

Ulice Budapešti zaplnily davy lidí. Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar předtím vyzvali své stoupence, aby vyšli a tím předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně. Obou akcí se podle agentury AFP zúčastnily desítky tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Moldavsku je pohotovost kvůli kontaminaci Dněstru po ruském útoku na Ukrajinu

Moldavsko vyhlásilo pohotovost kvůli úniku paliva do řeky Dněstr po ruském vzdušném útoku na Ukrajinu, oznámila podle agentury AFP a ruské služby BBC moldavská vláda. Za kontaminaci zřejmě může několik dní starý ruský vzdušný útok na ukrajinskou Dněsterskou vodní elektrárnu. Server RBK-Ukrajina před několika dny uvedl, že do Dněstru unikly z tohoto zařízení technické oleje a že se znečištění šířilo do Moldavska.
před 2 hhodinami

Přechod v Rafahu má být podle Izraele znovuotevřen ve středu

Hraniční přechod Rafah, nad kterým má kontrolu Izrael a který vede z Pásma Gazy do Egypta, bude znovuotevřen ve středu, oznámil úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT). Židovský stát přechod uzavřel, když spolu se Spojenými státy 28. února zaútočil na Írán a zažehl regionální válku. Přechod bude otevřen v obousměrném provozu, ale pouze pro pohyb lidí, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 7 hhodinami

Izrael ve velkém udeřil na Írán. Rijád i Emiráty likvidovaly drony

Izrael oznámil vlnu rozsáhlých úderů na cíle na západě Íránu. Útoky hlásí i jihoíránský Šíráz, píše al-Džazíra s odkazem na agenturu Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami. Saúdská Arábie tvrdí, že zachytila čtrnáct íránských dronů u Rijádu a v ropných regionech. Teherán odpovědnost odmítl a vyzval k vyšetření útoků na civilní oblasti. Izrael hlásí za poslední den přes sto zraněných.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...