Kyjev - Proruští radikálové stále okupují budovy státní správy na východě Ukrajiny. Kyjevská vláda jim včera dala 48hodinové ultimátum, aby ustoupili. Prozatímní ukrajinský prezident nabídl demonstrantům amnestii výměnou za složení zbraní a vyklizení obsazených budov. Ruské ministerstvo zahraničí mezitím obvinilo NATO, že zneužívá krizi na Ukrajině k tomu, aby existenci Aliance ospravedlnilo a členství zatraktivnilo.
Ukrajinské ministerstvo vnitra ve středu oznámilo, že situace na separatistickém východě bude vyřešena do 48 hodin: diplomaticky, nebo silou. „Těm, kteří chtějí dialog, nabízíme rozhovory a politické řešení. Menšina, která usiluje o konflikt, se dočká rázné odpovědi,“ uvedl ministr vnitra Arsen Avakov. „Pokud složí zbraně a opustí správní budovy, zaručujeme jim, že nebude zahájeno jejich stíhání,“ prohlásil na plenárním zasedání parlamentu prozatímní prezident Oleksandr Turčynov. Dodal, že je připraven vydat příslušný prezidentský dekret.
Jan Šír, Institut mezinárodních studií, FSV UK k případné amnestii
„Od prezidenta je to vstřícné gesto, nicméně já se domnívám, že aktivisté na toto gesto neuslyší. Podle mého názoru nemají zájem o poklidné vyřešení situace. Myslím si, že jejich úkolem je držet ty budovy co nejdéle, popřípadě podnítit stávající držitele moci k nějakému zásahu, který by mohl mít nějakou odezvu a který by mohl dále přispět k destabilizaci. Případně by mohlo dojít k vyprovokování další akce ze strany Ruska.“
Separatisté ve východoukrajinském Luhansku a Doněcku nicméně odmítají složit zbraně, posilují barikády a požadují referendum o větší autonomii, anebo rovnou o připojení k Rusku. „Připravuje se referendum o samostatnosti. Lidé rozhodnou, zda chtějí být ve federaci s Ukrajinou, Holandskem, Francií nebo jakoukoliv jinou zemí, třeba i Ruskem. Nebo zda chtějí samostatnost. Možnosti budou nejméně tři. Byl to Kyjev, kdo rozdělil Ukrajinu a způsobil situaci, kterou téměř nelze vyřešit jinak než federalizací. Neexistuje prezident přijatelný pro východ i západ,“ řekl lídr separatistů Denis Pušilin.
Proruští vzbouřenci v Luhansku nadále okupují objekt tajné služby. U stanového tábora, který ve středu na hlavním náměstí vybudovali povstalci, zato vyrostly symbolické šibenice. Viset na nich mají „banderovci“, kteří podle proruských aktivistů táhnou na Luhansk. Už ve středu z ruských médií pronikly zprávy, že okupovaný objekt se chystají „vyčistit“ pravicoví radikálové z Pravého sektoru řízení radikálem Dmytrem Jarošem. Do města prý dorazili na obrněných transportérech.
V Doněcku se dnes tvrdé jádro proruských organizací rozhodlo vytvořit vlastní „lidovou armádu“ nutnou „k ochraně územní celistvosti Doněcké republiky“. Ve zprávě ruské agentury ITAR-TASS není zmínka o výzbroji, kterou by snad měla být armáda vyzbrojena. Z Doněcka zatím nepřišly zprávy o tom, že by se povstalcům podařilo získat zbraně.
Situace je pro kyjevskou vládu, která se snaží dát najevo suverenitu, velmi obtížná. Pravidelně se objevují hlasy, které za celou napjatou situací vidí činnost ruských tajných služeb. "Už jen fakt, že k obsazení budov došlo ve stejnou chvíli, svědčí pro hypotézu, že všechny tyto útoky byly koordinovány," zmínil Šír.
O dalším osudu Ukrajiny se bude jednat v Ženevě
Mezinárodní konference o řešení ukrajinské krize se za účasti zástupců Evropské unie, Spojených států, Ruska a Ukrajiny uskuteční příští čtvrtek v Ženevě. Spojené státy jsou ale k výsledku značně skeptické. „Rusko souhlasilo s jednáním o uklidnění a demobilizaci, o podpoře nových voleb a reformách v zemi. Mnoho od těch rozhovorů neočekávám, věřím ale, že je důležité ponechat prostor pro diplomatické řešení,“ uvedla americká diplomatka Victoria Nulandová.
Podle Šíra Rusko nemá zájem o pokojné řešení situace. „Vzhledem k tomu, že Západ není ochoten angažovat se vojensky, musí jednat alespoň v diplomatické rovině,“ okomentoval to Šír. Rusko chce, aby se konference účastnili přímo zástupci jihovýchodních regionů Ukrajiny.
Tajná služba zadržela ruskou špionku
Ukrajinská tajná služba SBU ohlásila, že dopadla ruskou občanku plnící úkol zvláštních služeb na kritickém východu Ukrajiny. K odhalení dvaadvacetileté Rusky přispěly i její aktivity na sociálních sítích, kde se svěřovala. Podle verze ukrajinské kontrarozvědky Marija Koledová dorazila na Ukrajinu počátkem dubna: stýkala se s proruskými aktivisty, zajímala se o výzbroj pohraničníků i o možnosti nelegálního přechodu mezi Krymem a Ukrajinou. Ruské ministerstvo zahraničí se k případu zatčené Rusky dosud nevyjádřilo.
Zadržená se prý podílela i na potyčkách mezi separatisty a policií u jihoukrajinského přístavu Mykolajiv - a údajně se sama přiznala, že střelnou zbraní zranila tři lidi. Hlásila prý také svému ruskému nadřízenému, že proruští aktivisté mají improvizované nálože v neomezeném množství, a také jej informovala o výcviku dvou diverzních skupin, které se měly podílet na nepokojích v Doněcku.
Podobným zvědům prý Ukrajinci přezdívají „Putinovi turisté“ či „ruští ochotníci“, kteří po vystupování na Krymu, mají sehrát stejnou roli i na východě země. O ruské roli v podněcování nepokojů hovořil i šéf americké diplomacie John Kerry.
