Ankara - Turečtí voliči dnes v referendu podpořili ústavní reformu, která povede ke změnám v soudní hierarchii a omezení pravomocí vlivné armády. Pro dodatky k ústavě se podle tureckých televizí vyslovilo 58 procent hlasujících. Média to v neděli večer oznámila po sečtení 99 procent odevzdaných hlasů. Premiér Recep Tayyip Erdogan výsledek uvítal. Hlasování se zúčastnilo přes 75 procent voličů. Ústavní reforma umožní sladit základní zákon se standardy Evropské unie, jejímž členem se Turecko chce stát.
„Tento výsledek není pouze mým vítězstvím, ale vítězstvím celého Turecka,“ prohlásil včera premiér Erdogan ve své děkovné řeči. Hlasy pro ústavní reformu znamenají velkou podporu pro Erdoganovu islamistickou Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) před parlamentními volbami v roce 2011. Mnozí politologové už před hlasováním upozorňovali, že výsledky referenda předznamenají, jak dopadnou volby příští rok. Lze tedy očekávat, že AKP zopakuje vítězství z roku 2007 a o Recepu Erdoganovi se již nyní spekuluje jako o příštím tureckém prezidentovi. Toho budou Turci volit v roce 2012.
Strana AKP od nástupu k moci podporuje liberální reformy, ale laické kruhy ji naopak obviňují z islamistických vizí. Současné změny se týkají 26 článků ústavy. Nové dodatky mají například zavést institut ombudsmana nebo posílit práva žen a dětí. Většina dodatků je považována za progresivní a nekontroverzní, spory a vášně ale vyvolávají dva body. První má omezit pravomoci armády, druhý mění systém dosazování soudců.
Erdogan jásá, opozici se reforma nelíbí
Premiér Erdogan zdůraznil, že výsledek referenda je porážkou organizátorů vojenských převratů a je historickým mezníkem na cestě Turecka k plné demokracii. Opoziční strany ovšem vládní AKP obviňují, že reformy budou zneužity k podkopání nezávislosti soudů a vládní kroky nebudou kontrolovatelné. Od nynějška je totiž dosazování soudců plně pod kontrolou vlády. Kritici se rovněž báli změn, které se týkaly armády. Pro sekulární strany znamenali vojáci jakéhosi hlídače sekularizmu, avšak nová pravidla pravomoci ozbrojených složek výrazně omezují. Vše je podle nich součástí dlouhodobé strategie AKP Turecko islamizovat.
Dodatky omezují jurisdikci vojenských soudů, opravňují civilní soudy, aby v době míru soudily vojáky obviněné z pokusů o státní převrat či dalších trestných činů namířených proti bezpečnosti státu. Šéf armády a jeho čtyři zástupci mohou být v některých případech souzeni nejvyšším soudem. V zemi je v současnosti vyšetřováno několik případů údajného spiknutí vysokých důstojníků armády s cílem svrhnout vládu AKP. Turecká armáda, jako hlídač sekularismu, svrhla za uplynulých 50 let čtyři vlády.
Zmatky při dnešním hlasování zabránily předákovi hlavní opoziční strany vhodit lístek do urny. Předseda Lidové republikánské strany Kemal Kiliçdaroglu vedl kampaň proti ústavním změnám navrhovaným vládou. Podle své strany nevěděl o změnách, které provedla volební komise a které určují členům parlamentu, kde mohou volit.
Kurdové referendum bojkotovali
Hlasování provázely srážky v několika volebních stanicích v provinciích se silným zastoupením kurdského obyvatelstva. Kurdská strana vyzvala svoje stoupence k bojkotu hlasování a zdůvodnila to tím, že navrhované změny nejsou ve prospěch práv této etnické menšiny. Od soboty policie zadržela 138 osob podezřelých z toho, že vyhrožovaly jiným lidem a nutily je k bojkotu nebo k hlasování určitým způsobem.
