Trumpovy telefony: S Putinem chce obnovit ekonomické styky. S Merkelovou mluvil o NATO

Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se shodli na významu obnovení obchodních a hospodářských styků obou zemí. Podle Kremlu to zdůraznili v telefonickém rozhovoru. Podle Bílého domu mluvili oba politici o spolupráci v boji s takzvaným Islámským státem a řešení situace v Sýrii. O otázce západních sankcí proti Rusku se sdělení ani jednoho z úřadů nezmiňují.

Obnovení obchodně-ekonomických vztahů mezi podnikatelskými kruhy obou zemí by mohlo pomoci i progresivnímu a stabilnímu rozvoji celkových bilaterálních vztahů, píše se v ruském prohlášení. Bílý dům označil telefonát za „pozitivní“ s tím, že jde o „významný začátek zlepšování americko-ruských vztahů, které potřebují nápravu.“ 

Oba prezidenti mluvili také o situaci v Sýrii. V této souvislosti označili mezinárodní terorismus za hlavní hrozbu a vyslovili se pro „ustanovení skutečné koordinace amerických a ruských akcí s cílem zničení organizace Islámský stát a dalších teroristických skupin v Sýrii,“ píše Kreml. Trump i Putin podle Bílého domu doufají, že po telefonátu „budou obě strany schopné rychle řešit terorismus a další důležité problémy společného zájmu.“ 

Prezidenti ovořili rovněž o situaci na Ukrajině, arabsko-izraelském konfliktu, nešíření jaderných zbraní, íránském jaderném programu a situaci na Korejském poloostrově. V přípdě všech těchto témat se dohodli na ustavení „partnerské spolupráce,“ uvedla tisková služba ruského prezidenta.

Trump a Putin se také dohodli, že budou pracovat na určení doby a místa budoucí vzájemné schůzky. Ujistili se, že zůstanou v pravidelném kontaktu, sdělil Kreml.

Na zprávu o obsahu telefonátu Trumpa s Putinem se čekalo s velkým zájmem s ohledem na to, že Trump dal opakovaně najevo respekt k ruskému prezidentovi a projevil přání zlepšit s ním vztahy. Předmětem zvědavosti médií a západních politiků byla hlavně skutečnost, zda se prezidenti dotkli otázky protiruských sankcí.

Trump během volební kampaně sliboval zlepšit vztahy s Ruskem. Po svém zvolení naznačil, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko předchozí vládou prezidenta Baracka Obamy, pokud by Rusové pomohli Spojeným státům v boji proti terorismu. Před přílišnou vstřícností vůči Kremlu však Trumpa tento týden varovali někteří přední republikáni.

S Merkelovou se Trump shodl na významu NATO

Trump v sobotu telefonoval také s kancléřkou Angelou Merkelovou. S ní se podle společného sdělení po telefonátu shodl na „zásadním významu“ Severoatlantické aliance pro transatlantické vztahy a mír a stabilitu ve světě. Členské země by ale měly spravedlivým podílem přispívat k zajištění kolektivní bezpečnosti, uvedli oba státníci.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Trump v předvolební kampani evropské členy NATO často kritizoval. Vyčítal jim, že přispívají na vlastní obranu málo a spoléhají příliš na USA.

Trump a Merkelová rovněž ve své první vzájemné telefonické diskusi potvrdili záměr „prohloubit již tak vynikající dvoustranné vztahy“. Trump přijal od Merkelové pozvání na červencový summit skupiny G20 v Hamburku a sám ji pozval „v brzké době“ do Washingtonu, sdělil Bílý dům.

Merkelová také podle svého mluvčího řekla Trumpovi, že lituje jeho výnosu o omezení imigrace. Kancléřka považuje opatření za špatné, uvedl mluvčí Steffen Seibert. „Je přesvědčena, že ani nezbytný, rozhodující boj proti terorismu neospravedlňuje obecnou podezíravost vůči lidem z konkrétního prostředí nebo konkrétního vyznání,“ dodal Seibert. 

Hollande Trumpa varoval před ochranářstvím a rušením sankcí

Trump telefonoval i s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Ten ho varoval před obchodním protekcionismem a jednostranným rušením protiruských sankcí. Ochranářství a stažení se do sebe by byly „v dnešním nejistém světě slepou uličkou“, řekl dosluhující prezident novému šéfovi Bílého domu podle sdělení Elysejského paláce.

K otázce protiruských sankcí Hollande řekl, že tato opatření mohou být zrušena až ve chvíli, kdy budou naplněny dohody z Minsku a vyřeší se v souladu s nimi situace na východní Ukrajině. 

Francois Hollande
Zdroj: Reuters/Philippe Wojazer

Hollande v telefonátu podle agentury AFP řekl, že Trumpa vyzval, aby respektoval princip „vítání uprchlíků“, který je podle Hollandea „základem demokracie“. Narážel tak na páteční Trumpův příkaz pozastavit kvůli hrozbě terorismu americké programy pro přijímání uprchlíků a zakázat dočasně nebo do odvolání vstup do USA lidem ze sedmi převážně muslimských zemí.

Trump rovněž hovořil s japonským premiérem Šinzóem Abem, se kterým se dohodl na společné schůzce v Bílém domě. Setkání se uskuteční 10. února. Řešit budou hlavně ekonomické a bezpečnostní otázky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 34 mminutami

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 40 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 43 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 5 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami
Načítání...