Trumpovy telefony: S Putinem chce obnovit ekonomické styky. S Merkelovou mluvil o NATO

Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se shodli na významu obnovení obchodních a hospodářských styků obou zemí. Podle Kremlu to zdůraznili v telefonickém rozhovoru. Podle Bílého domu mluvili oba politici o spolupráci v boji s takzvaným Islámským státem a řešení situace v Sýrii. O otázce západních sankcí proti Rusku se sdělení ani jednoho z úřadů nezmiňují.

Obnovení obchodně-ekonomických vztahů mezi podnikatelskými kruhy obou zemí by mohlo pomoci i progresivnímu a stabilnímu rozvoji celkových bilaterálních vztahů, píše se v ruském prohlášení. Bílý dům označil telefonát za „pozitivní“ s tím, že jde o „významný začátek zlepšování americko-ruských vztahů, které potřebují nápravu.“ 

Oba prezidenti mluvili také o situaci v Sýrii. V této souvislosti označili mezinárodní terorismus za hlavní hrozbu a vyslovili se pro „ustanovení skutečné koordinace amerických a ruských akcí s cílem zničení organizace Islámský stát a dalších teroristických skupin v Sýrii,“ píše Kreml. Trump i Putin podle Bílého domu doufají, že po telefonátu „budou obě strany schopné rychle řešit terorismus a další důležité problémy společného zájmu.“ 

Prezidenti ovořili rovněž o situaci na Ukrajině, arabsko-izraelském konfliktu, nešíření jaderných zbraní, íránském jaderném programu a situaci na Korejském poloostrově. V přípdě všech těchto témat se dohodli na ustavení „partnerské spolupráce,“ uvedla tisková služba ruského prezidenta.

Trump a Putin se také dohodli, že budou pracovat na určení doby a místa budoucí vzájemné schůzky. Ujistili se, že zůstanou v pravidelném kontaktu, sdělil Kreml.

Na zprávu o obsahu telefonátu Trumpa s Putinem se čekalo s velkým zájmem s ohledem na to, že Trump dal opakovaně najevo respekt k ruskému prezidentovi a projevil přání zlepšit s ním vztahy. Předmětem zvědavosti médií a západních politiků byla hlavně skutečnost, zda se prezidenti dotkli otázky protiruských sankcí.

Trump během volební kampaně sliboval zlepšit vztahy s Ruskem. Po svém zvolení naznačil, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko předchozí vládou prezidenta Baracka Obamy, pokud by Rusové pomohli Spojeným státům v boji proti terorismu. Před přílišnou vstřícností vůči Kremlu však Trumpa tento týden varovali někteří přední republikáni.

S Merkelovou se Trump shodl na významu NATO

Trump v sobotu telefonoval také s kancléřkou Angelou Merkelovou. S ní se podle společného sdělení po telefonátu shodl na „zásadním významu“ Severoatlantické aliance pro transatlantické vztahy a mír a stabilitu ve světě. Členské země by ale měly spravedlivým podílem přispívat k zajištění kolektivní bezpečnosti, uvedli oba státníci.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Trump v předvolební kampani evropské členy NATO často kritizoval. Vyčítal jim, že přispívají na vlastní obranu málo a spoléhají příliš na USA.

Trump a Merkelová rovněž ve své první vzájemné telefonické diskusi potvrdili záměr „prohloubit již tak vynikající dvoustranné vztahy“. Trump přijal od Merkelové pozvání na červencový summit skupiny G20 v Hamburku a sám ji pozval „v brzké době“ do Washingtonu, sdělil Bílý dům.

Merkelová také podle svého mluvčího řekla Trumpovi, že lituje jeho výnosu o omezení imigrace. Kancléřka považuje opatření za špatné, uvedl mluvčí Steffen Seibert. „Je přesvědčena, že ani nezbytný, rozhodující boj proti terorismu neospravedlňuje obecnou podezíravost vůči lidem z konkrétního prostředí nebo konkrétního vyznání,“ dodal Seibert. 

Hollande Trumpa varoval před ochranářstvím a rušením sankcí

Trump telefonoval i s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Ten ho varoval před obchodním protekcionismem a jednostranným rušením protiruských sankcí. Ochranářství a stažení se do sebe by byly „v dnešním nejistém světě slepou uličkou“, řekl dosluhující prezident novému šéfovi Bílého domu podle sdělení Elysejského paláce.

K otázce protiruských sankcí Hollande řekl, že tato opatření mohou být zrušena až ve chvíli, kdy budou naplněny dohody z Minsku a vyřeší se v souladu s nimi situace na východní Ukrajině. 

Francois Hollande
Zdroj: Reuters/Philippe Wojazer

Hollande v telefonátu podle agentury AFP řekl, že Trumpa vyzval, aby respektoval princip „vítání uprchlíků“, který je podle Hollandea „základem demokracie“. Narážel tak na páteční Trumpův příkaz pozastavit kvůli hrozbě terorismu americké programy pro přijímání uprchlíků a zakázat dočasně nebo do odvolání vstup do USA lidem ze sedmi převážně muslimských zemí.

Trump rovněž hovořil s japonským premiérem Šinzóem Abem, se kterým se dohodl na společné schůzce v Bílém domě. Setkání se uskuteční 10. února. Řešit budou hlavně ekonomické a bezpečnostní otázky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 59 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...