Trump získal potřebný počet hlasů volitelů, bude prezidentem USA

Pondělní hlasování volitelů v USA skončilo očekávaným vítězstvím Donalda Trumpa. Vzrušený volební maraton ale nakonec přece jen přinesl náznaky vzpoury: proti vůli voličů svého domovského státu se postavilo rekordních sedm volitelů - a to jak v táboře demokratů, tak republikánů. Napsal to server Politico. Dosavadní rekord platil od voleb v roce 1808, kdy v rozporu s mandátem hlasovalo šest volitelů.

Konečná bilance volitelského hlasování v USA vyzněla jasně pro Trumpa, který dostal 304 hlasů, zatímco jeho soupeřka Hillary Clintonová 227. Ke zvolení je zapotřebí nadpoloviční většina, tedy 270 z 538 hlasů. 

Na základě hlasování občanů z počátku listopadu měl ale Trump získat 306 volitelů. Jeho demokratická rivalka Hillary Clintonová přitom dostala o zhruba 2,8 milionu hlasů voličů více než Trump.

Hlavním centrem „disidentů“ z řad volitelů byl stát Washington na severozápadě USA, kde čtyři demokratičtí volitelé nedali hlas Hillary Clintonové, pro kterou měli v souladu s míněním voličů zvednout ruku. Místo toho tři hlasovali pro bývalého ministra zahraničí USA Colina Powella a jeden pro místní indiánskou aktivistku jménem Faith Spotted Eagle. Na Havaji jeden demokratický volitel hlasoval pro Bernieho Sanderse, poraženého protikandidáta Clintonové v primárkách.

Trump ztratil dva republikánské volitele v Texasu, kde jeden odevzdal hlas poraženému Trumpově soupeři z primárek Johnu Kasichovi a druhý volitel bývalému poslanci Sněmovny reprezentantů Ronu Paulovi.

Pokusy hlasovat v rozporu s mandátem voličů zaznamenala americká média také ve státech Maine, Minnesota a Colorado. Na poslední chvíli se ale tito volitelé svých plánů vzdali nebo byli nahrazeni jinými.

Volitelé hlasovali o budoucím americkém prezidentovi v jednotlivých státech. Proces začal ve čtyři odpoledne středoevropského času a skončil až v nočních hodinách. 

„Budu tvrdě pracovat na tom, abych sjednotil naši zemi a byl prezidentem všech Američanů,“ uvedl Trump v reakci na hlasování sboru volitelů. Na Twitteru poděkoval svým příznivcům a uvedl, že se mu podařilo vyhrát navzdory všem zkresleným a nepřesným zprávám médií.

„Gratuluji Donaldovi Trumpovi, sborem volitelů oficiálně zvolenému prezidentovi Spojených států,“ uvedl na Twitteru Mike Pence. Cítím se být poctěn, že budu příštím viceprezidentem USA, dodal.

Hlasování sboru volitelů tradičně odpovídá výsledkům voleb. Řada lidí ale v pondělí po celých Spojených státech demonstrovala a vyzývala volitele, aby Trumpovi svůj hlas nedávali. Volitelé dostávali v uplynulých dnech také řadu textových zpráv a e-mailů s výzvami, aby Trumpa nevolili. Všeobecně se ale očekávalo, že Trump bude bez problémů zvolen.

Šestého ledna se na společné schůzi sejdou obě komory Kongresu, aby pod předsednictvím odcházejícího viceprezidenta Joea Bidena volbu potvrdily. K přísaze bude nová hlava státu přivedena při inauguraci 20. ledna.

  • Sbor volitelů funguje v USA od roku 1787, kdy vznikl jako kompromis mezi stoupenci přímé a nepřímé prezidentské volby. Volitelé se k hlasování nesjíždějí do Washingtonu, hlasují většinou v metropolích svých domovských států.
  • V dějinách amerických prezidentských voleb došlo k rozporu mezi hlasováním voličů a volitelů ve 157 případech. Naposledy to bylo v roce 2004 ve státě Minnesota, kdy jeden volitel nehlasoval pro demokratického kandidáta Johna Kerryho, ale pro jeho viceprezidenta Johna Edwardse. Více než jeden volitel hlasoval v rozporu s výsledkem voleb ve svém domovském státě naposledy v roce 1832.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 8 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 39 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 51 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...