Americký prezident Donald Trump předstoupí před Kongres s tradičním poselstvím o stavu unie, už druhým ve svém funkčním období. Bilanční zpráva, která shrne výsledky druhého roku Trumpova vládnutí a informovat o záměrech Bílého domu pro letošní rok, zazní v době vyostřeného sporu mezi republikány a demokratickou opozicí, jehož symbolem se stal zápas o zeď na hranici s Mexikem. Práva opoziční strany na odpověď využije populární afroamerická politička Stacey Abramsová.
Trump přednese před rozhádaným Kongresem poselství o stavu unie
V každém svém projevu určeném Kongresu nasadil prezident od nástupu do Bílého domu státnicky smířlivý tón s respektem k tradicím hlavy státu, upozorňují američtí analytici. Disciplinovaně vždy předčítal slova z čtecího zařízení a vyhýbal se osobním urážkám a útokům na média, jimiž obvykle na svém oblíbeném Twitteru nešetří. Ani jeho nadcházející, již druhé poselství o stavu unie nejspíš nebude výjimkou.
Trump vystoupí v úterý večer místního času, tedy ve středu ve tři hodiny ráno našeho času. Očekávají se výzvy k ukončení partajních rozbrojů, k hledání kompromisů a k národní jednotě.
„Společně můžeme opustit desetiletí politické slepé uličky, přenést se přes staré rozpory, zhojit staré rány, budovat nové koalice, prosazovat nová řešení a vyjít na cestu k mimořádné americké budoucnosti,“ řekne prezident v poselství podle informací, které unikly z Bílého domu.
V obou velkých projevech v Kongresu – v loňském poselství o stavu unie a v programové řeči v únoru 2017 – Trump právě takové myšlenky opakoval. „Rychle se ale vrátil ke štvavé rétorice a vstřícností vůči opozičním demokratům šetřil,“ uvedl server Politico. Podle některých komentářů bude poselství startem Trumpovy kampaně za znovuzvolení v roce 2020.
Prezident svůj hodinový projev přednese v době zvlášť vypjatých sporů mezi republikány a demokraty a uprostřed zápasu o posílení hranic s Mexikem. Původní termín poselství, jímž byl 29. leden, musel prezident kvůli hádkám o stavbu hraniční zdi zrušit, když mu jeho hlavní oponentka, demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová odmítla vystavit pozvánku do Kongresu.
Trump nakonec ustoupil a americká média vyústění konfliktu označila za prezidentovu pokořující porážku. Pelosiová bude jako předsedkyně kongresové dolní komory během Trumpova projevu sedět za předsednickým pultem hned za prezidentem.
Mezi hosty budou rodiny obětí násilností ze strany nelegálních migrantů
Poselství přenášejí všechny americké celostátní televize a bude je sledovat odhadem 50 milionů Američanů. Přímo v zasedací síni sněmovny se kromě poslanců a senátorů usadí také americká generalita, soudci nejvyššího soudu, guvernéři, ministři, diplomaté a mnoho dalších hostů.
Aby zdůraznil význam silnější ochrany státních hranic, pozval Bílý dům rodiny, jejichž členové se stali obětí násilností ze strany nelegálních migrantů. Budou prý dokonce sedět na balkoně v lóži první dámy.
Své hosty pozvali i demokraté. Objeví se mezi nimi guatemalská imigrantka Victorina Moralesová, která byla údajně bez pracovního povolení zaměstnána v Trumpových podnicích. V předních řadách lavic určených demokratům budou sedět poslankyně a senátorky, aby Trumpovi připomněly jeho problematický a často kritizovaný vztah k ženám. Mohly by se opakovat i scény z loňského poselství o stavu unie, kdy se demokraté ostentativně zdrželi jakéhokoli potlesku. Trump to tehdy označil za vlastizradu.
Ústřední opoziční postavou očekávané politické show bude pětačtyřicetiletá vůdkyně demokratů ve sněmovně státu Georgia Abramsová, která se zhostí tradiční role prezidentova oponenta. V desetiminutovém projevu, který následuje hned po Trumpově poselství, hodlá „předestřít vizi prosperity a rovnoprávnosti, kde je každý hlas slyšet a každý je vyslyšen,“ řekla. Krátce má Abramsová promluvit i před Trumpovým projevem.
Témata Trumpovy řeči jsou americkým médiím jasná. Prezident prý především otevře otázku ilegální migrace a ochrany hranic USA. Bude také hovořit o energetické nezávislosti země, o infrastrukturních projektech, o snížení cen léků a o boji s šířením viru HIV, které chce údajně v USA zastavit do roku 2030. Ze zahraničněpolitických témat se očekává zejména problém denuklearizace Severní Koreje a boje s Islámským státem.