Trump přednese před rozhádaným Kongresem poselství o stavu unie

Americký prezident Donald Trump předstoupí před Kongres s tradičním poselstvím o stavu unie, už druhým ve svém funkčním období. Bilanční zpráva, která shrne výsledky druhého roku Trumpova vládnutí a informovat o záměrech Bílého domu pro letošní rok, zazní v době vyostřeného sporu mezi republikány a demokratickou opozicí, jehož symbolem se stal zápas o zeď na hranici s Mexikem. Práva opoziční strany na odpověď využije populární afroamerická politička Stacey Abramsová.

V každém svém projevu určeném Kongresu nasadil prezident od nástupu do Bílého domu státnicky smířlivý tón s respektem k tradicím hlavy státu, upozorňují američtí analytici. Disciplinovaně vždy předčítal slova z čtecího zařízení a vyhýbal se osobním urážkám a útokům na média, jimiž obvykle na svém oblíbeném Twitteru nešetří. Ani jeho nadcházející, již druhé poselství o stavu unie nejspíš nebude výjimkou.

Trump vystoupí v úterý večer místního času, tedy ve středu ve tři hodiny ráno našeho času. Očekávají se výzvy k ukončení partajních rozbrojů, k hledání kompromisů a k národní jednotě.

„Společně můžeme opustit desetiletí politické slepé uličky, přenést se přes staré rozpory, zhojit staré rány, budovat nové koalice, prosazovat nová řešení a vyjít na cestu k mimořádné americké budoucnosti,“ řekne prezident v poselství podle informací, které unikly z Bílého domu.

3 minuty
Zpravodaj ČT David Miřejovský k Trumpově poselství
Zdroj: ČT24

V obou velkých projevech v Kongresu – v loňském poselství o stavu unie a v programové řeči v únoru 2017 – Trump právě takové myšlenky opakoval. „Rychle se ale vrátil ke štvavé rétorice a vstřícností vůči opozičním demokratům šetřil,“ uvedl server Politico. Podle některých komentářů bude poselství startem Trumpovy kampaně za znovuzvolení v roce 2020.

Prezident svůj hodinový projev přednese v době zvlášť vypjatých sporů mezi republikány a demokraty a uprostřed zápasu o posílení hranic s Mexikem. Původní termín poselství, jímž byl 29. leden, musel prezident kvůli hádkám o stavbu hraniční zdi zrušit, když mu jeho hlavní oponentka, demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová odmítla vystavit pozvánku do Kongresu.

Trump nakonec ustoupil a americká média vyústění konfliktu označila za prezidentovu pokořující porážku. Pelosiová bude jako předsedkyně kongresové dolní komory během Trumpova projevu sedět za předsednickým pultem hned za prezidentem. 

Mezi hosty budou rodiny obětí násilností ze strany nelegálních migrantů

Poselství přenášejí všechny americké celostátní televize a bude je sledovat odhadem 50 milionů Američanů. Přímo v zasedací síni sněmovny se kromě poslanců a senátorů usadí také americká generalita, soudci nejvyššího soudu, guvernéři, ministři, diplomaté a mnoho dalších hostů.

Aby zdůraznil význam silnější ochrany státních hranic, pozval Bílý dům rodiny, jejichž členové se stali obětí násilností ze strany nelegálních migrantů. Budou prý dokonce sedět na balkoně v lóži první dámy.

Své hosty pozvali i demokraté. Objeví se mezi nimi guatemalská imigrantka Victorina Moralesová, která byla údajně bez pracovního povolení zaměstnána v Trumpových podnicích. V předních řadách lavic určených demokratům budou sedět poslankyně a senátorky, aby Trumpovi připomněly jeho problematický a často kritizovaný vztah k ženám. Mohly by se opakovat i scény z loňského poselství o stavu unie, kdy se demokraté ostentativně zdrželi jakéhokoli potlesku. Trump to tehdy označil za vlastizradu.

Ústřední opoziční postavou očekávané politické show bude pětačtyřicetiletá vůdkyně demokratů ve sněmovně státu Georgia Abramsová, která se zhostí tradiční role prezidentova oponenta. V desetiminutovém projevu, který následuje hned po Trumpově poselství, hodlá „předestřít vizi prosperity a rovnoprávnosti, kde je každý hlas slyšet a každý je vyslyšen,“ řekla. Krátce má Abramsová promluvit i před Trumpovým projevem.

Témata Trumpovy řeči jsou americkým médiím jasná. Prezident prý především otevře otázku ilegální migrace a ochrany hranic USA. Bude také hovořit o energetické nezávislosti země, o infrastrukturních projektech, o snížení cen léků a o boji s šířením viru HIV, které chce údajně v USA zastavit do roku 2030. Ze zahraničněpolitických témat se očekává zejména problém denuklearizace Severní Koreje a boje s Islámským státem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 50 mminutami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...