Trump po schůzce s šéfy tajných služeb: Žádný hackerský útok neovlivnil výsledek voleb

Žádný hackerský útok z Ruska, Číny či odjinud podle Donalda Trumpa neovlivnil výsledek listopadových prezidentských voleb. Zvolený americký prezdient to řekl po schůzce s šéfy tajných služeb, kterou označil za konstruktivní. Trump po setkání podle AFP nezpochybnil obvinění nad adresu Ruska, jak dosud činil, a vyslovil se pro zřízení programu proti počítačovým pirátům během prvních devadesáti dnů svého působení v čele USA.

„Ačkoliv Rusko, Čína a jiné země, skupiny či jednotlivci zvnějšku se ustavičně snaží proniknout do počítačových sítí našich vládních institucí, našich podniků a organizací, včetně Demokratické strany, nemělo to naprosto žádný dopad na výsledek voleb,“ uvedl Trump v prohlášení, vydaném po schůzce.

„Skutečností je, že nedošlo k zásahům do činnosti zařízení sčítajících hlasy,“ dodal s tím, že byly zaznamenány i pokusy proniknout do počítačových systémů republikánů, ty ale neuspěly.

S Trumpem, který nastoupí do úřadu za dva týdny, se v jeho newyorském sídle v mrakodrapu Trump Tower setkali šéf amerických zpravodajských služeb James Clapper, ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Brennan a ředitel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey.

Nově zvoleného amerického prezidenta měli obeznámit s motivy údajného vměšování Moskvy do amerických voleb a dalšími poznatky z utajované zprávy, uvedla agentura AP. Na schůzce byli rovněž Trumpův viceprezident Mike Pence a několik Trumpových poradců, včetně příštího personálního šéfa Bílého domu, poradce pro otázky národní bezpečnosti, budoucího šéfa CIA a příštího ministra vnitřní bezpečnosti.

Trump mluvil o honu na čarodějnice

Trump před schůzkou označil rozruch okolo údajných ruských hackerů za „politický hon na čarodějnice“. V novinovém rozhovoru se současně pozastavil nad tím, že se nemluví o čínských hackerech.

„Čína se poměrně nedávno pirátsky zmocnila dvaceti milionů jmen státních úředníků. Proč o tom nikdo nemluví? Je to politický hon na čarodějnice,“ řekl Trump listu The New York Times. Připomněl, že hackeři pronikli i do Kongresu a Bílého domu, Spojené státy se podle něj staly hackerskou metropolí světa, ale tento stav si nepřeje.

V daném případě jde ale podle něj o reakci demokratů na porážku ve volbách: „Ve volbách tvrdě prohráli. Vyhrál jsem ve více obvodech než Ronald Reagan. Pociťují to jako ostudu. Do jisté míry je to hon na čarodějnice. Zaměřují se na toto téma,“ prohlásil nástupce Baracka Obamy, který se má za dva týdny ujmout nejvyššího úřadu.

Vidím to jako jakési osahávání terénu ze strany Donalda Trumpa, kam až si může dovolit zajít v kritice bezpečnostních služeb ve vztahu k jeho zahraniční politice. On se rozhodl být, jak on říká, konstruktivní ve vztahu k prezidentu Putinovi a k tomu potřebuje kritiku bezpečnostních služeb a tímto si testuje terén.
Tomáš Klvaňa
komentátor a publicista

Trump rovněž uvedl, že míní požádat výbory Kongresu, aby vyšetřily, jak je možné, že televize NBC získala tajné informace ohledně vměšování ruských hackerů do prezidentských voleb ještě dříve než on. Bílý dům zaregoval prostřednictvím svého mluvčího, který ujistil, že informace použité NBC, rozhodně neunikly z Bílého domu.

BBC: Američané ruské agenty znají

Američané už identifikovali ruské agenty spjaté s údajnými hackerskými útoky. Napsal to server BBC News. Agenti, jejichž jména nebyla zveřejněna, jsou podezřelí z toho, že odcizili e-maily Demokratické strany a poslali je ke zveřejnění serveru WikiLeaks. Chtěli tak ovlivnit volby ve prospěch republikánského kandidáta a pozdějšího vítěze Donalda Trumpa.

Rusko odmítá svou účast v celé záležitosti a zakladatel WikiLeaks Julian Assange tvrdí, že Moskva nebyla zdrojem e-mailů, které server WikiLeaks před volbami zveřejnil. Trump zatím ve svých tweetech vyjadřuje pochybnosti o ruské účasti.

Tajné služby v USA čelili tlaku ohledně monitorování komunikace nejen občanů USA ale i zahraničí. I ze strany tajných služeb existuje do určité míry snaha obhájit pozici a do určité míry můžeme uvažovat i o tom, že nebezpečí kybernetické hrozby je obhajobou jejich stávajících činů. Ale samozřejmě zpochybňovat správnost informací, které dodávají a budou dodávat administrativě, je určitě rizikem.
Tomáš Rezek
analytik

Ve čtvrtek šéfové amerických tajných služeb ve společném prohlášení uvedli, že Rusko disponuje vyspělými útočnými počítačovými programy s důmyslnými funkcemi a představuje závažnou a rostoucí hrozbu pro zájmy Spojených států.

Tajné služby nadále tvrdí, že hackerské útoky, které zasáhly do amerických prezidentských voleb, posvětilo ruské vedení. WikiLeaks v červenci minulého roku zveřejnil zvukové záznamy, které prý hackeři získali z e-mailů ukradených ze serverů americké Demokratické strany. Zveřejněný soubor e-mailů vyvolal zemětřesení na americké politické scéně a vedl k rezignaci šéfky demokratů Debbie Wassermanové Schultzové.

„Rusové ukázali (ovlivněním amerických voleb), že pochopili moderní dobu, že i bez nasazení jaderných zbraní a super drahých letounů mohou dosahovat svých geopolitických cílů a to velmi levně, velmi efektivně,“ řekl ve Studiu 6 ČT vedoucí katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK Kryštof Kozák.

Nahrávám video
Kozák o vlivu Ruska na americké volby
Zdroj: ČT24

Ruské špičky slavily vítězství Trumpa

Ruské vládní špičky slavily porážku demokratické prezidentské kandidátky Hillary Clintonové republikánem Donaldem Trumpem jako geopolitické vítězství Moskvy. S odvoláním na zprávu rozvědek, která se opírá i o zachycenou komunikaci ruských činitelů, o tom informoval list The Washington Post.

Bujaré reakce vysokých ruských činitelů včetně těch, kteří podle tajných služeb věděli o kybernetické kampani s cílem ovlivnit americké prezidentské volby, přispěly k hodnocení rozvědek, že úsilí Moskvy bylo přinejmenším zčásti zaměřeno na pomoc Trumpovi v jeho cestě do Bílého domu.

Tajná zpráva, kterou ve čtvrtek tajné služby předaly prezidentovi Baracku Obamovi, má podle zdrojů The Washington Post přes padesát stránek. Předpokládá se, že činitelé tajných služeb s dokumentem na páteční schůzce seznámí i budoucí hlavu státu Trumpa. Neutajená část zprávy má být podle stanice BBC zveřejněna příští týden.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 55 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...