Trump opět přitvrzuje vůči cizincům. Zákaz vstupu do USA se nově týká i KLDR a Venezuely

Americký prezident Donald Trump ohlásil nová protiimigrační opatření. Zákaz cestovat do USA se bude týkat občanů osmi států – konkrétně právě KLDR a také Čadu, Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie a Venezuely. Bezpečnost je podle Trumpových slov prioritou. Nová pravidla mají vstoupit v platnost 18. října.

Z původního seznamu šesti převážně muslimských států, jejichž občanům se Trump snažil omezit vstup do USA, vypadl Súdán. Nově se zákaz vstupu rozšíří na lidi ze Severní Koreje, Venezuely a Čadu. „Učinit Ameriku bezpečnou je má hlavní priorita. Nepustíme do naší země ty, které nemůžeme bezpečnostně prověřit,“ prohlásil Trump.

Opatření se v případě jednotlivých zemí liší. Všichni občané KLDR a Čadu mají zakázaný vstup na území USA, zatímco v případě Venezuely se zákaz týká dlouhého seznamu členů vládních institucí a jejich rodinných příslušníků.

Severní Koreje se Trumpovo nařízení týká jen symbolicky, protože kromě diplomatů v OSN žádní Severokorejci v USA nežijí. Pchjongjang své občany do ciziny nepouští s výjimkou sportovců a osob, které z vůle režimu vyjíždějí do zahraničí za prací. Postih tohoto státu, a rovněž Venezuely, je pravděpodobně reakcí na výhrady ochránců lidských práv, že dosavadní protiimigrační politika Bílého domu se týkala výlučně muslimů.

Severní Korea podle Bílého domu nespolupracuje se Spojenými státy v žádném ohledu a neplní žádný z požadavků. Čad je sice důležitý partner v boji proti terorismu, ale nesdílí informace o teroristech a další údaje, které USA požadují; v zemi působí různá teroristická uskupení jako Islámský stát, Boko Haram či Al-Káida.

Venezuela, na niž USA nedávno uvalily ekonomické sankce, nespolupracuje při ověřování, zda její občané představují nebezpečí pro národní bezpečnost či ohrožují bezpečí veřejnosti; země ani ochotně nepřijímá své vyhoštěné občany.

Irák sice také nesplňuje požadovaná kritéria, ale jde o blízkého spojence, připustil Bílý dům a vysvětlil, že země nebyla zahrnuta do nových omezení, protože „úzce spolupracuje“ se Spojenými státy v boji proti radikální organizaci Islámský stát.

Nová pravidla mají pro tři nové země vstoupit v platnost 18. října, zatímco v případě dalších pěti států se restrikce prodloužily. Země budou moci být vyškrtnuty ze seznamu, pokud dosáhnou požadované úrovně kontroly.

Caracas označil novou migrační strategii Washingtonu za „psychologický terorismus“. „Odsuzujeme před mezinárodním společenstvím nepřátelské kroky vlády USA, které chtějí stigmatizovat náš národ pod záminkou boje s terorismem a zahrnout jej do jednostranně vytvořeného seznamu,“ uvedl v prohlášení venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza, podle něhož nemá začlenění Venezuely na seznam související s terorismem a americkou bezpečností žádné opodstatnění.

Nové opatření necílí jen na převážně muslimské státy

Očekávalo se, že Trump přijme nová protiimigrační opatření, jimiž hodlá nahradit zákaz udělování víz občanům šesti převážně muslimských zemí, vzhledem k ukončení platnosti kontroverzního březnového výnosu. Ten se prezident podle médií chystal nahradit přesněji zacílenými omezeními, která mu doporučilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti.

Březnový výnos zakázal občanům Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie na 90 dní vstup do USA a na 120 dní znemožnil vstup do země lidem odkudkoli na světě, kteří by mohli být uznáni jako uprchlíci.

  • Oproti některým jiným dřívějším nařízením Bílého domu byl nynější Trumpův dekret dlouhé měsíce připravován a konzultován s cizími vládami, napsala agentura AP.
  • Aby nenastal chaos, dosavadní vydaná víza zůstanou v platnosti a občané dotčených zemí budou mít možnost případ od případu získat výjimku.

Nařízení zdůvodnil jako prevenci před teroristickými útoky, část americké společnosti jej ale odmítala přijmout jako diskriminaci na základě víry. Po žalobách některých států a organizací však nařízení zablokovaly federální soudy.

Částečně je uvolnil až koncem června nejvyšší soud, podle jehož rozhodnutí nemohou do USA pouze osoby, které tam nemají příbuzenské či pracovní kontakty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 38 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...