Trump opět přitvrzuje vůči cizincům. Zákaz vstupu do USA se nově týká i KLDR a Venezuely

Americký prezident Donald Trump ohlásil nová protiimigrační opatření. Zákaz cestovat do USA se bude týkat občanů osmi států – konkrétně právě KLDR a také Čadu, Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie a Venezuely. Bezpečnost je podle Trumpových slov prioritou. Nová pravidla mají vstoupit v platnost 18. října.

Z původního seznamu šesti převážně muslimských států, jejichž občanům se Trump snažil omezit vstup do USA, vypadl Súdán. Nově se zákaz vstupu rozšíří na lidi ze Severní Koreje, Venezuely a Čadu. „Učinit Ameriku bezpečnou je má hlavní priorita. Nepustíme do naší země ty, které nemůžeme bezpečnostně prověřit,“ prohlásil Trump.

Opatření se v případě jednotlivých zemí liší. Všichni občané KLDR a Čadu mají zakázaný vstup na území USA, zatímco v případě Venezuely se zákaz týká dlouhého seznamu členů vládních institucí a jejich rodinných příslušníků.

Severní Koreje se Trumpovo nařízení týká jen symbolicky, protože kromě diplomatů v OSN žádní Severokorejci v USA nežijí. Pchjongjang své občany do ciziny nepouští s výjimkou sportovců a osob, které z vůle režimu vyjíždějí do zahraničí za prací. Postih tohoto státu, a rovněž Venezuely, je pravděpodobně reakcí na výhrady ochránců lidských práv, že dosavadní protiimigrační politika Bílého domu se týkala výlučně muslimů.

Severní Korea podle Bílého domu nespolupracuje se Spojenými státy v žádném ohledu a neplní žádný z požadavků. Čad je sice důležitý partner v boji proti terorismu, ale nesdílí informace o teroristech a další údaje, které USA požadují; v zemi působí různá teroristická uskupení jako Islámský stát, Boko Haram či Al-Káida.

Venezuela, na niž USA nedávno uvalily ekonomické sankce, nespolupracuje při ověřování, zda její občané představují nebezpečí pro národní bezpečnost či ohrožují bezpečí veřejnosti; země ani ochotně nepřijímá své vyhoštěné občany.

Irák sice také nesplňuje požadovaná kritéria, ale jde o blízkého spojence, připustil Bílý dům a vysvětlil, že země nebyla zahrnuta do nových omezení, protože „úzce spolupracuje“ se Spojenými státy v boji proti radikální organizaci Islámský stát.

Nová pravidla mají pro tři nové země vstoupit v platnost 18. října, zatímco v případě dalších pěti států se restrikce prodloužily. Země budou moci být vyškrtnuty ze seznamu, pokud dosáhnou požadované úrovně kontroly.

Caracas označil novou migrační strategii Washingtonu za „psychologický terorismus“. „Odsuzujeme před mezinárodním společenstvím nepřátelské kroky vlády USA, které chtějí stigmatizovat náš národ pod záminkou boje s terorismem a zahrnout jej do jednostranně vytvořeného seznamu,“ uvedl v prohlášení venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza, podle něhož nemá začlenění Venezuely na seznam související s terorismem a americkou bezpečností žádné opodstatnění.

Nové opatření necílí jen na převážně muslimské státy

Očekávalo se, že Trump přijme nová protiimigrační opatření, jimiž hodlá nahradit zákaz udělování víz občanům šesti převážně muslimských zemí, vzhledem k ukončení platnosti kontroverzního březnového výnosu. Ten se prezident podle médií chystal nahradit přesněji zacílenými omezeními, která mu doporučilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti.

Březnový výnos zakázal občanům Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie na 90 dní vstup do USA a na 120 dní znemožnil vstup do země lidem odkudkoli na světě, kteří by mohli být uznáni jako uprchlíci.

  • Oproti některým jiným dřívějším nařízením Bílého domu byl nynější Trumpův dekret dlouhé měsíce připravován a konzultován s cizími vládami, napsala agentura AP.
  • Aby nenastal chaos, dosavadní vydaná víza zůstanou v platnosti a občané dotčených zemí budou mít možnost případ od případu získat výjimku.

Nařízení zdůvodnil jako prevenci před teroristickými útoky, část americké společnosti jej ale odmítala přijmout jako diskriminaci na základě víry. Po žalobách některých států a organizací však nařízení zablokovaly federální soudy.

Částečně je uvolnil až koncem června nejvyšší soud, podle jehož rozhodnutí nemohou do USA pouze osoby, které tam nemají příbuzenské či pracovní kontakty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael tvrdí, že udeřil proti režimu v centru Teheránu

Izraelská armáda zahájila v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily přes 100 lidí.
před 36 mminutami

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 3 hhodinami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 7 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 8 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 11 hhodinami
Načítání...