Trump opět přitvrzuje vůči cizincům. Zákaz vstupu do USA se nově týká i KLDR a Venezuely

Americký prezident Donald Trump ohlásil nová protiimigrační opatření. Zákaz cestovat do USA se bude týkat občanů osmi států – konkrétně právě KLDR a také Čadu, Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie a Venezuely. Bezpečnost je podle Trumpových slov prioritou. Nová pravidla mají vstoupit v platnost 18. října.

Z původního seznamu šesti převážně muslimských států, jejichž občanům se Trump snažil omezit vstup do USA, vypadl Súdán. Nově se zákaz vstupu rozšíří na lidi ze Severní Koreje, Venezuely a Čadu. „Učinit Ameriku bezpečnou je má hlavní priorita. Nepustíme do naší země ty, které nemůžeme bezpečnostně prověřit,“ prohlásil Trump.

Opatření se v případě jednotlivých zemí liší. Všichni občané KLDR a Čadu mají zakázaný vstup na území USA, zatímco v případě Venezuely se zákaz týká dlouhého seznamu členů vládních institucí a jejich rodinných příslušníků.

Severní Koreje se Trumpovo nařízení týká jen symbolicky, protože kromě diplomatů v OSN žádní Severokorejci v USA nežijí. Pchjongjang své občany do ciziny nepouští s výjimkou sportovců a osob, které z vůle režimu vyjíždějí do zahraničí za prací. Postih tohoto státu, a rovněž Venezuely, je pravděpodobně reakcí na výhrady ochránců lidských práv, že dosavadní protiimigrační politika Bílého domu se týkala výlučně muslimů.

Severní Korea podle Bílého domu nespolupracuje se Spojenými státy v žádném ohledu a neplní žádný z požadavků. Čad je sice důležitý partner v boji proti terorismu, ale nesdílí informace o teroristech a další údaje, které USA požadují; v zemi působí různá teroristická uskupení jako Islámský stát, Boko Haram či Al-Káida.

Venezuela, na niž USA nedávno uvalily ekonomické sankce, nespolupracuje při ověřování, zda její občané představují nebezpečí pro národní bezpečnost či ohrožují bezpečí veřejnosti; země ani ochotně nepřijímá své vyhoštěné občany.

Irák sice také nesplňuje požadovaná kritéria, ale jde o blízkého spojence, připustil Bílý dům a vysvětlil, že země nebyla zahrnuta do nových omezení, protože „úzce spolupracuje“ se Spojenými státy v boji proti radikální organizaci Islámský stát.

Nová pravidla mají pro tři nové země vstoupit v platnost 18. října, zatímco v případě dalších pěti států se restrikce prodloužily. Země budou moci být vyškrtnuty ze seznamu, pokud dosáhnou požadované úrovně kontroly.

Caracas označil novou migrační strategii Washingtonu za „psychologický terorismus“. „Odsuzujeme před mezinárodním společenstvím nepřátelské kroky vlády USA, které chtějí stigmatizovat náš národ pod záminkou boje s terorismem a zahrnout jej do jednostranně vytvořeného seznamu,“ uvedl v prohlášení venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza, podle něhož nemá začlenění Venezuely na seznam související s terorismem a americkou bezpečností žádné opodstatnění.

Nové opatření necílí jen na převážně muslimské státy

Očekávalo se, že Trump přijme nová protiimigrační opatření, jimiž hodlá nahradit zákaz udělování víz občanům šesti převážně muslimských zemí, vzhledem k ukončení platnosti kontroverzního březnového výnosu. Ten se prezident podle médií chystal nahradit přesněji zacílenými omezeními, která mu doporučilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti.

Březnový výnos zakázal občanům Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie na 90 dní vstup do USA a na 120 dní znemožnil vstup do země lidem odkudkoli na světě, kteří by mohli být uznáni jako uprchlíci.

  • Oproti některým jiným dřívějším nařízením Bílého domu byl nynější Trumpův dekret dlouhé měsíce připravován a konzultován s cizími vládami, napsala agentura AP.
  • Aby nenastal chaos, dosavadní vydaná víza zůstanou v platnosti a občané dotčených zemí budou mít možnost případ od případu získat výjimku.

Nařízení zdůvodnil jako prevenci před teroristickými útoky, část americké společnosti jej ale odmítala přijmout jako diskriminaci na základě víry. Po žalobách některých států a organizací však nařízení zablokovaly federální soudy.

Částečně je uvolnil až koncem června nejvyšší soud, podle jehož rozhodnutí nemohou do USA pouze osoby, které tam nemají příbuzenské či pracovní kontakty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 32 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.