Trump jde do boje o imigrační dekret, obrátil se na nejvyšší justiční orgán

Americký prezident Donald Trump se kvůli svému protiimigračnímu dekretu obrátil na nejvyšší soud. Chce tak obnovit zákaz vstupu občanům šesti převážně muslimských zemí. Nižší soudy platnost příkazu pozastavily, rozhodnutí je podle nich diskriminační.

Ministerstvo spravedlnosti požaduje, aby soud povolil platnost nařízení. Podle agentury AP opřelo svou žádost o údajné chyby, kterých se ve svém verdiktu dopustil odvolací soud ve Virginii.

Po březnovém schválení Trumpem navrženého soudce Neila Gorsuche mají v nejvyšším soudu převahu pěti ku čtyřem hlasům zastánci konzervativní linie, na jejichž jednotný názor prezident sází.

Trump se svým dekretem neuspěl u soudů prvního stupně ani u odvolacího soudu, který před týdnem potvrdil neplatnost nařízení s tím, že je diskriminační a nábožensky netolerantní. Podle soudců navíc nemá zásadní význam pro zvýšení bezpečnosti Američanů, kterým jeho vydání prezident zdůvodňoval.

„Kongres dal prezidentovi široké pravomoci odepřít vstup cizincům, ale tato moc není neomezená. Nelze ji ponechat bez kontroly, když ji prezident, jako v tomto případě, vykonává prostřednictvím výnosu, který může způsobit nevratné škody jedincům napříč celou touto zemí,“ uvedl ve zdůvodnění rozsudku předseda soudního senátu ve Virginii Roger Gregory.

Podle soudu je dekret neústavní, rozlišuje přistěhovalce podle víry

Dekret, který Trump podepsal 6. března, na tři měsíce pozastavuje vydávání nových víz občanům Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie s tím, že dříve vydaná víza zůstávají v platnosti.

Jenomže Federální soud na Havaji ho zablokoval jen pár hodin předtím, než měl vstoupit v platnost. Soudce odmítl tvrzení vlády, že účelem zákazu vstupu obyvatel šesti zemí do USA je posílení národní bezpečnosti, a nikoli diskriminace. Argumenty vlády označil za „nelogické“ a poukázal na „zásadní a nepopiratelné důkazy náboženské předpojatosti“.

Dekret je podle prokuratury diskriminační, stejně jako Trumpovo lednové nařízení. Rozlišuje přistěhovalce podle víry, a není proto v souladu s ústavou. Odpůrci dekretu slíbili, že budou pokračovat v boji i nadále. Třeba Americký svaz občanských svobod, tweetoval: „Porazili jsme tento nenávistný zákaz a jsme připraveni to udělat znovu.“

„Znovu a znovu soudy dospěly k názoru, že muslimský zákaz prezidenta Trumpa je neústavní. Budeme i nadále hájit právo našich žadatelů žít beze strachu z diskriminačních praktik federální vlády,“ prohlásila právní ředitelka Národního centra pro přistěhovalectví Karen Tumlinová.

První dekret z ledna vyvolal chaos na letištích

Na rozdíl od první verze vydané krátce po jeho lednovém nástupu do úřadu, která byla podle expertů velmi nepřipravená a plná chyb, se březnový výnos nevztahuje na Irák a nezahrnuje ani majitele již platných víz.

Zdůrazněno bylo také to, že se dekret nevztahuje ani na majitele takzvaných zelených karet s trvalým pobytem v USA. Lednový výnos vyvolal chaos na letištích a vlnu demonstrací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Třináct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou metropoli Oděsu, oznámil ráno šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu. Mezi zraněnými jsou dvě děti. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters informovala, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
09:01Aktualizovánopřed 57 mminutami

„Jak odjet ze země.“ V Rusku roste počet lidí, kteří chtějí emigrovat

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.
před 1 hhodinou

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Při střetu komunit kvůli studni bylo na východě Čadu zabito nejméně 42 lidí

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studni. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.
před 12 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu si podle ministerstva vyžádaly 14 mrtvých

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
před 12 hhodinami

Dohoda Londýna s Paříží má migrantům zkomplikovat riskantní cesty po moři

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.
před 16 hhodinami

Zelenskyj 40 let od havárie v Černobylu obvinil Rusko z jaderného terorismu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti čtyřicátého výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva loni v únoru zodpovědnost za tento incident odmítla.
před 23 hhodinami
Načítání...