Trump jde do boje o imigrační dekret, obrátil se na nejvyšší justiční orgán

Americký prezident Donald Trump se kvůli svému protiimigračnímu dekretu obrátil na nejvyšší soud. Chce tak obnovit zákaz vstupu občanům šesti převážně muslimských zemí. Nižší soudy platnost příkazu pozastavily, rozhodnutí je podle nich diskriminační.

Ministerstvo spravedlnosti požaduje, aby soud povolil platnost nařízení. Podle agentury AP opřelo svou žádost o údajné chyby, kterých se ve svém verdiktu dopustil odvolací soud ve Virginii.

Po březnovém schválení Trumpem navrženého soudce Neila Gorsuche mají v nejvyšším soudu převahu pěti ku čtyřem hlasům zastánci konzervativní linie, na jejichž jednotný názor prezident sází.

Trump se svým dekretem neuspěl u soudů prvního stupně ani u odvolacího soudu, který před týdnem potvrdil neplatnost nařízení s tím, že je diskriminační a nábožensky netolerantní. Podle soudců navíc nemá zásadní význam pro zvýšení bezpečnosti Američanů, kterým jeho vydání prezident zdůvodňoval.

„Kongres dal prezidentovi široké pravomoci odepřít vstup cizincům, ale tato moc není neomezená. Nelze ji ponechat bez kontroly, když ji prezident, jako v tomto případě, vykonává prostřednictvím výnosu, který může způsobit nevratné škody jedincům napříč celou touto zemí,“ uvedl ve zdůvodnění rozsudku předseda soudního senátu ve Virginii Roger Gregory.

Podle soudu je dekret neústavní, rozlišuje přistěhovalce podle víry

Dekret, který Trump podepsal 6. března, na tři měsíce pozastavuje vydávání nových víz občanům Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie s tím, že dříve vydaná víza zůstávají v platnosti.

Jenomže Federální soud na Havaji ho zablokoval jen pár hodin předtím, než měl vstoupit v platnost. Soudce odmítl tvrzení vlády, že účelem zákazu vstupu obyvatel šesti zemí do USA je posílení národní bezpečnosti, a nikoli diskriminace. Argumenty vlády označil za „nelogické“ a poukázal na „zásadní a nepopiratelné důkazy náboženské předpojatosti“.

Dekret je podle prokuratury diskriminační, stejně jako Trumpovo lednové nařízení. Rozlišuje přistěhovalce podle víry, a není proto v souladu s ústavou. Odpůrci dekretu slíbili, že budou pokračovat v boji i nadále. Třeba Americký svaz občanských svobod, tweetoval: „Porazili jsme tento nenávistný zákaz a jsme připraveni to udělat znovu.“

„Znovu a znovu soudy dospěly k názoru, že muslimský zákaz prezidenta Trumpa je neústavní. Budeme i nadále hájit právo našich žadatelů žít beze strachu z diskriminačních praktik federální vlády,“ prohlásila právní ředitelka Národního centra pro přistěhovalectví Karen Tumlinová.

První dekret z ledna vyvolal chaos na letištích

Na rozdíl od první verze vydané krátce po jeho lednovém nástupu do úřadu, která byla podle expertů velmi nepřipravená a plná chyb, se březnový výnos nevztahuje na Irák a nezahrnuje ani majitele již platných víz.

Zdůrazněno bylo také to, že se dekret nevztahuje ani na majitele takzvaných zelených karet s trvalým pobytem v USA. Lednový výnos vyvolal chaos na letištích a vlnu demonstrací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 26 mminutami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily sedm Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
08:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 4 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
před 8 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 10 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 14 hhodinami
Načítání...