Trump chce usilovat o trest smrti za vraždy spáchané ve Washingtonu

Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že bude usilovat o trest smrti za vraždy spáchané v hlavním městě Washingtonu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Šéf Bílého domu tento měsíc povolal Národní gardu do demokraty spravované americké metropole s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké úrovni kriminality. Zároveň podřídil washingtonskou policii federální vládě.

„Pokud někdo někoho v hlavním městě Washingtonu zabije, budeme usilovat o trest smrti,“ řekl Trump na zasedání kabinetu v Bílém domě. „Je to velmi silné preventivní (opatření) a všichni, kdo o něm slyšeli, s tím souhlasí,“ prohlásil.

Metropole zrušila trest smrti v roce 1981, poznamenala agentura AFP. Ve Washingtonu mohou státní zástupci požadovat trest smrti za určité trestné činy, které spadají pod federální zákony, což zahrnuje i některé – byť ne všechny – vraždy, napsal list The Washington Post. S uvalením trestu smrti tam však podle něj musí souhlasit porota, přičemž v převážně demokratickém městě je rozšířený odpor k trestům smrti. Většina vražd tam je stíhána na základě místních zákonů.

Unikátní právní status Washingtonu

Hlavní město USA má unikátní právní status, jelikož není americkým státem a funguje ve vztahu s federální vládou, což omezuje jeho autonomii a poskytuje Kongresu mimořádnou kontrolu nad místními záležitostmi, napsala AFP. Trump podle agentury využil této mezery v zákoně k vyslání Národní gardy do Washingtonu, aby bojovala proti tomu, co označil za nekontrolovatelnou kriminalitu a bezdomovectví.

Obyvatelé města zároveň mohou volit starostu a členy městské rady. Městští činitelé Trumpovo tvrzení ohledně bující kriminality odmítli a poukázali na federální a městské statistiky, které ukazují, že od prudkého nárůstu v roce 2023 kriminalita výrazně poklesla, napsal Reuters.

Nahrávám video

Nasazení vojáků k vymáhání práva ve Washingtonu podporuje 38 procent Američanů, proti je 46 procent, vyplynulo mezitím z průzkumu Reuters a společnosti Ipsos. Zbytek dotazovaných si nebyl jistý, nebo se nevyjádřil. Nejsilněji toto rozhodnutí podporují republikáni, těch se kladně vyjádřilo 76 procent z dotázaných, z demokratů ho podpořilo osm procent účastníků sondáže. Mezi lidmi, kteří se nehlásí k žádné z těchto stran, bylo 28 procent pro nasazení Národní gardy a 51 proti, dodal Reuters.

Agentura zároveň napsala, že Trumpova popularita od jeho lednového návratu do Bílého domu poklesla, přičemž čtyřicet procent účastníků průzkumu uvedlo, že schvalují jeho výkon v roli prezidenta. Na začátku jeho druhého mandátu ho podporovalo 47 procent dotázaných. Nejsilnější podporu má mezi svými republikány. Průzkumu se zúčastnilo 1022 dospělých Američanů z celé země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 10 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 14 hhodinami
Načítání...