Komárno – Vládní Slovenská národní strana (SNS) odhalila dnes v Komárně na hraničním mostě s Maďarskem pamětní desku k 90. výročí Trianonské smlouvy, která po první světové válce roztříštila poražené mnohonárodní Uhersko. Pro Slováky smlouva z roku 1920 znamenala historický zlom a faktický počátek novobobé státnosti, naopak Maďaři ji považují za národní tragédii. Kvůli podpisu poválečné dohody totiž přišli o třetinu území a tři milony jejich spoluobčanů zůstali mimo hranice původního státu.
Trianon je mier, hlásali slovenští nacionalisté. V Komárně odhalili památník
Slovenští národovci se nejprve setkali v domě Matice slovenské v centru Komárna, kde si vyslechli vystoupení populistického předsedy SNS Jána Sloty a místopředsedkyně Anny Malíkové, kritizující představitele Maďarska. Poté se průvod asi 300 osob s vlajkami vydal k mostu přes Dunaj, aby odhalili černou pamětní desku připomínající den, kdy Maďarsko ztratilo rozsáhlé území odstoupené nástupnickým státům.
Pomník „by měl připomínat nám všem, ale i pánům zpoza Dunaje, že zde přecházejí vždy přes hranice a vstupují na slovenskou rodnou zem, naši rodnou zem, ne jejich!“ prohlásil při odhalování desky Slota. Vysloužil si potlesk svých příznivců, které nabádal, aby v blížících se volbách dali hlas jeho straně.
Reportáž Olgy Bakové a Ladislava Kerekeše (zdroj: ČT24)
Ján Slota, předseda SNS
„Chceme tímto ukázat celé Evropě, že si nedáme vzít ani píď slovenské země. Až po čáru na tomto mostě bude tato zem vždy slovenská. Dáme i život za to, aby zůstala slovenská.“
Tím, že některé maďarské politické kruhy zpochybňují Trianonskou smlouvu, podle Sloty zpochybňují i suverenitu Slovenské republiky. „Toto je naše odpověď na provokace maďarských politiků strany Fidesz, pana Orbána a neonacistické straně Jobbik. My jsme autochtonní národ, který tu žije 1 500 let,“ prohlásil Slota.
Téma, které vyburcovalo politické vášně, je však pro běžné lidi v pohraničí uzavřenou kapitolou z učebnic dějepisu. „Ve Slovenském Novém Městě absolutně nikdo nemá s nikým nic. Nikomu nedělá problém, že je Slovák anebo Maďar,“ tvrdí jedna z obyvatelek pohraničního města.
Trianon je maďarské národní trauma
V ulicích Komárna proti akci národovců nikdo neprotestoval, takže se klid ve městě podařilo udržet i bez desítek policistů, kteří byli i se služebními psy připraveni zasáhnout. Nakonec jen zastavili dopravu, když průvod přívrženců SNS vyrazil k novému památníku. Ten po skončení akce zůstal pod kontrolou bezpečnostní služby.
Zsolt Várkonyi, Jobbik
„Vše špatné, co tu dnes máme, má počátek v dohodě z Trianonu.“
Smlouva vyvolala u většiny Maďarů pocity křivdy a trauma z rozdělení národa není ani po devadesáti letech zcela zhojeno. Maďarský parlament se kvůli výročí mimořádně sešel a prezident zde pronesl projev. „Kulturní společenství jsou nezávislá na státních hranicích a státních občanstvích,“ řekl prezident podle agentury DPA. Současně by však tato společenství měla státní příslušnost respektovat, protože „neusilují o to spojit se v jediném politickém národu“, zdůraznil. Podle DPA tak podtrhl významový odstín svého postoje vůči čelným představitelům vládnoucí pravicové strany Fidesz premiéra Viktora Orbána, kteří opakovaně mluví o „přeshraničním opětném sjednocení maďarského národa“.
"Ostatní lidé dost často nechápou, že Trianon pro Maďary znamená otázku existence početných maďarských komunit v zahraničí, upozorňuje historik Czabo Zahořan. Zájem o maďarskou menšinu je tudíž i pro současné maďarské politiky samozřejmou agendou. Citlivého tématu se chopila i maďarská krajní pravice. Extrémně pravicová strana Jobbik proto dnes po setmění vyráží do ulic.
GALERIE
Slovenští nacionalisté