Tři scénáře, jak ven z německé vládní krize. Merkelová bojuje podle médií o přežití

Nahrávám video

Takzvaná koalice Jamajka v Německu nevznikne. Povolební vyjednávání mezi CDU/CSU, FDP a Zelenými v noci zkrachovala. O ukončení debat informovala FDP, zbylé strany ji za to kritizují. Média píší o vládní krizi a nabízejí tři scénáře, které z ní mohou zemi vyvést.

Jako nejpravděpodobnější se nyní ze třech scénářů jeví předčasné volby, které však prezident ani strany nechtějí, protože cesta k nim je komplikovaná. Německá média zmiňují i možné obnovení velké koalice či vznik menšinové vlády, shodují se nicméně, že tyto dvě varianty v úvahu příliš nepřipadají.

Scénář 1: Velká koalice

Tato noc má jen poražené.
Philipp Wittrock
Spiegel Online

Pokračování velké koalice CDU/CSU a SPD je početně možné, měla by nejvýraznější většinu 360 křesel (z 631) a oba dosavadní vládní partneři by tak mohli zahájit jednání. Právě potřeba politické zodpovědnosti bude teď v souvislosti s teoretickým obnovením velké koalice předhazována sociálním demokratům, míní web magazínu Der Spiegel.

SPD se ale do velké koalice nehrne. V pátek ji předsedkyně poslaneckého klubu SPD Andrea Nahlesová znovu vyloučila a také šéf strany Martin Schulz vidí budoucí roli SPD jen v opozici. V noci to zopakoval místopředseda strany Ralf Stegner, podle kterého „se výchozí pozice strany nezměnila“. Obnovení velké koalice tak je podle webu deníku Die Zeit „téměř vyloučené“.

Scénář 2: Menšinová vláda

Menšinová vláda by Německo v EU tak oslabila, že by volba kancléře byla pouhou fraškou.
Torsten Krauel
Die Welt

Existují také dvě varianty menšinové vlády v čele s CDU/CSU. V případě spolupráce s FDP by jí chybělo k většině 29 hlasů, pokud by se konzervativci dohodli se Zelenými, tak dokonce 42 křesel. Menšinová vláda by tak byla celkem výrazně závislá na hlasech poslanců ostatních stran.

Kancléřka Merkelová dala už v den voleb najevo, že se jí varianta menšinové vlády nezamlouvá. „Mým záměrem je vytvořit stabilní vládu,“ uvedla tehdy. Účast v menšinové vládě vyloučil i politik Zelených Jürgen Trittin. „V Německu se musí vládnout stabilně a k tomu je potřeba parlamentní většina,“ konstatoval.

Menšinová vláda by navíc byla pro Německo nezvyklá, a proto riskantní, píšou německá média. Po spolkových volbách taková vláda ještě nikdy nevznikla. Je proto velmi nepravděpodobné, že by se kancléřce Merkelové podařilo menšinový kabinet sestavit.

Scénář 3: Předčasné volby

Země tak zřejmě spěje k předčasným volbám, což je ale scénář, který si nepřejí ani politické strany, ani prezident Steinmeier. Cesta k nim je totiž složitá, protože spolkový parlament se nemůže sám rozpustit.

Podle německé ústavy je třeba absolvovat tři fáze s neúspěšnými pokusy o jmenování kancléře. V první fázi navrhuje kancléře prezident. V dosavadní historii poválečného Německa byli kancléři zvoleni vždy právě v této první fázi. Pokud prezidentův kandidát nezíská v parlamentu důvěru nadpoloviční většiny poslanců, následuje druhá fáze, v níž se kancléře pokouší vybrat Bundestag.

Poslanci mají dva týdny na to, aby se shodli na kandidátovi, který získá absolutní většinu. Počet pokusů ani navržených kandidátů není omezen. Bundestag tak může nechat příslušné dva týdny plynout, aniž by cokoliv podnikl, nebo může během této lhůty učinit třeba patnáct pokusů o nalezení přijatelného kandidáta.

Pokud selže i tato varianta, stačí k získání důvěry potenciálnímu kancléři jen relativní většina. Jestliže ji získá, iniciativy se chopí opět spolkový prezident. Buď kandidáta jmenuje předsedou menšinové vlády, nebo Bundestag rozpustí. Nové volby by se pak musely konat do šedesáti dnů.

Rychlejší cestu Merkelová využít nemůže

Kromě této zdlouhavé cesty k předčasným volbám existuje ještě jedna kratší, a to skrze vyjádření nedůvěry vládě. O hlasování v tomto případě žádá sám kancléř, a pokud důvěru nezíská, může prezident na jeho návrh během tří týdnů Bundestag rozpustit a do šedesáti dnů pak následují nové volby. Platí to ale jen v případě, že parlament nemá žádného dalšího kandidáta na kancléře.

V minulosti tuto možnost využili jen tři kancléři. Naposledy to byl v roce 2005 kancléř Gerhard Schröder (SPD), když úmyslně ztratil hlasování o důvěře vládě. Před ním tak poprvé v historii Německa učinil v roce 1972 Willy Brandt (SPD) a po něm v roce 1982 Helmut Kohl (CDU), aby si pak voliči nechal znovu potvrdit svou podporu.

Kancléřka Merkelová ale tuto možnost nemá, neboť „od voleb je pouze úřadují kancléřkou a není oficiálně v politické funkci“, uvedla novinářka a politoložka Bára Procházková pro ČT24. O vyjádření důvěry proto požádat ani nemůže.

Média: Merkelová bojuje o přežití

Kancléřka Merkelová (CDU) bojuje podle serveru Spiegel Online o své politické přežití. Ztroskotání rozhovorů o nové vládě může být podle webu začátkem jejího konce. „Ztroskotání Jamajky je pro kancléřku Angelu Merkelovou a šéfa CSU Horsta Seehofera katastrofou,“ míní Spiegel Online.

Podle jeho názoru autorita kancléřky už tak oslabená špatným volebním výsledkem bude dále erodovat. „Krach Jamajky je jejím krachem, protože se ukázalo, že metoda Merkelové – spojení bezmezného pragmatismu a maximální ideologické flexibility – dospěla ke svému konci,“ píše server.

Horst Seehofer (CSU) a Angela Merkelová (CDU) mluví o neúspěšných jednáních o vládě
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Komentátor Süddeutsche Zeitung apeluje na vznik další velké koalice CDU/CSU a sociálních demokratů. „Co přinesou nové volby? Pravděpodobně málo změn. Kromě toho není prostě možné nechat lidi volit tak dlouho, dokud se výsledek nehodí. Takže zůstává velká koalice,“ konstatuje Süddeutsche Zeitung.

„Je to politické zemětřesení, které vrhá celý politický systém v Německu a také Evropskou unii do hluboké krize, možná dokonce do státní krize,“ píše server německého politického měsíčníku Cicero. „Jamajka, ale také SPD propásly šanci posílit zavedený systém stran a obnovit důvěru v politické elity, šanci postavit mosty ve společnosti,“ míní.

Také Cicero je přesvědčen, že nyní se Merkelová musí obávat o svou funkci předsedkyně vlády i šéfky Křesťanskodemokratické unie (CDU). Za sečtené zároveň měsíčník označuje dny Horsta Seehofera v čele Křesťanskosociální unie (CSU), která je sesterskou stranou CDU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 1 hhodinou

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 1 hhodinou

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 8 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.