Tři scénáře, jak ven z německé vládní krize. Merkelová bojuje podle médií o přežití

Nahrávám video
Politoložka: Předčasné volby si nepřeje žádná ze stran ani prezident
Zdroj: ČT24

Takzvaná koalice Jamajka v Německu nevznikne. Povolební vyjednávání mezi CDU/CSU, FDP a Zelenými v noci zkrachovala. O ukončení debat informovala FDP, zbylé strany ji za to kritizují. Média píší o vládní krizi a nabízejí tři scénáře, které z ní mohou zemi vyvést.

Jako nejpravděpodobnější se nyní ze třech scénářů jeví předčasné volby, které však prezident ani strany nechtějí, protože cesta k nim je komplikovaná. Německá média zmiňují i možné obnovení velké koalice či vznik menšinové vlády, shodují se nicméně, že tyto dvě varianty v úvahu příliš nepřipadají.

Scénář 1: Velká koalice

Tato noc má jen poražené.
Philipp Wittrock
Spiegel Online

Pokračování velké koalice CDU/CSU a SPD je početně možné, měla by nejvýraznější většinu 360 křesel (z 631) a oba dosavadní vládní partneři by tak mohli zahájit jednání. Právě potřeba politické zodpovědnosti bude teď v souvislosti s teoretickým obnovením velké koalice předhazována sociálním demokratům, míní web magazínu Der Spiegel.

SPD se ale do velké koalice nehrne. V pátek ji předsedkyně poslaneckého klubu SPD Andrea Nahlesová znovu vyloučila a také šéf strany Martin Schulz vidí budoucí roli SPD jen v opozici. V noci to zopakoval místopředseda strany Ralf Stegner, podle kterého „se výchozí pozice strany nezměnila“. Obnovení velké koalice tak je podle webu deníku Die Zeit „téměř vyloučené“.

Scénář 2: Menšinová vláda

Menšinová vláda by Německo v EU tak oslabila, že by volba kancléře byla pouhou fraškou.
Torsten Krauel
Die Welt

Existují také dvě varianty menšinové vlády v čele s CDU/CSU. V případě spolupráce s FDP by jí chybělo k většině 29 hlasů, pokud by se konzervativci dohodli se Zelenými, tak dokonce 42 křesel. Menšinová vláda by tak byla celkem výrazně závislá na hlasech poslanců ostatních stran.

Kancléřka Merkelová dala už v den voleb najevo, že se jí varianta menšinové vlády nezamlouvá. „Mým záměrem je vytvořit stabilní vládu,“ uvedla tehdy. Účast v menšinové vládě vyloučil i politik Zelených Jürgen Trittin. „V Německu se musí vládnout stabilně a k tomu je potřeba parlamentní většina,“ konstatoval.

Menšinová vláda by navíc byla pro Německo nezvyklá, a proto riskantní, píšou německá média. Po spolkových volbách taková vláda ještě nikdy nevznikla. Je proto velmi nepravděpodobné, že by se kancléřce Merkelové podařilo menšinový kabinet sestavit.

Scénář 3: Předčasné volby

Země tak zřejmě spěje k předčasným volbám, což je ale scénář, který si nepřejí ani politické strany, ani prezident Steinmeier. Cesta k nim je totiž složitá, protože spolkový parlament se nemůže sám rozpustit.

Podle německé ústavy je třeba absolvovat tři fáze s neúspěšnými pokusy o jmenování kancléře. V první fázi navrhuje kancléře prezident. V dosavadní historii poválečného Německa byli kancléři zvoleni vždy právě v této první fázi. Pokud prezidentův kandidát nezíská v parlamentu důvěru nadpoloviční většiny poslanců, následuje druhá fáze, v níž se kancléře pokouší vybrat Bundestag.

Poslanci mají dva týdny na to, aby se shodli na kandidátovi, který získá absolutní většinu. Počet pokusů ani navržených kandidátů není omezen. Bundestag tak může nechat příslušné dva týdny plynout, aniž by cokoliv podnikl, nebo může během této lhůty učinit třeba patnáct pokusů o nalezení přijatelného kandidáta.

Pokud selže i tato varianta, stačí k získání důvěry potenciálnímu kancléři jen relativní většina. Jestliže ji získá, iniciativy se chopí opět spolkový prezident. Buď kandidáta jmenuje předsedou menšinové vlády, nebo Bundestag rozpustí. Nové volby by se pak musely konat do šedesáti dnů.

Rychlejší cestu Merkelová využít nemůže

Kromě této zdlouhavé cesty k předčasným volbám existuje ještě jedna kratší, a to skrze vyjádření nedůvěry vládě. O hlasování v tomto případě žádá sám kancléř, a pokud důvěru nezíská, může prezident na jeho návrh během tří týdnů Bundestag rozpustit a do šedesáti dnů pak následují nové volby. Platí to ale jen v případě, že parlament nemá žádného dalšího kandidáta na kancléře.

V minulosti tuto možnost využili jen tři kancléři. Naposledy to byl v roce 2005 kancléř Gerhard Schröder (SPD), když úmyslně ztratil hlasování o důvěře vládě. Před ním tak poprvé v historii Německa učinil v roce 1972 Willy Brandt (SPD) a po něm v roce 1982 Helmut Kohl (CDU), aby si pak voliči nechal znovu potvrdit svou podporu.

Kancléřka Merkelová ale tuto možnost nemá, neboť „od voleb je pouze úřadují kancléřkou a není oficiálně v politické funkci“, uvedla novinářka a politoložka Bára Procházková pro ČT24. O vyjádření důvěry proto požádat ani nemůže.

Média: Merkelová bojuje o přežití

Kancléřka Merkelová (CDU) bojuje podle serveru Spiegel Online o své politické přežití. Ztroskotání rozhovorů o nové vládě může být podle webu začátkem jejího konce. „Ztroskotání Jamajky je pro kancléřku Angelu Merkelovou a šéfa CSU Horsta Seehofera katastrofou,“ míní Spiegel Online.

Podle jeho názoru autorita kancléřky už tak oslabená špatným volebním výsledkem bude dále erodovat. „Krach Jamajky je jejím krachem, protože se ukázalo, že metoda Merkelové – spojení bezmezného pragmatismu a maximální ideologické flexibility – dospěla ke svému konci,“ píše server.

Horst Seehofer (CSU) a Angela Merkelová (CDU) mluví o neúspěšných jednáních o vládě
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Komentátor Süddeutsche Zeitung apeluje na vznik další velké koalice CDU/CSU a sociálních demokratů. „Co přinesou nové volby? Pravděpodobně málo změn. Kromě toho není prostě možné nechat lidi volit tak dlouho, dokud se výsledek nehodí. Takže zůstává velká koalice,“ konstatuje Süddeutsche Zeitung.

„Je to politické zemětřesení, které vrhá celý politický systém v Německu a také Evropskou unii do hluboké krize, možná dokonce do státní krize,“ píše server německého politického měsíčníku Cicero. „Jamajka, ale také SPD propásly šanci posílit zavedený systém stran a obnovit důvěru v politické elity, šanci postavit mosty ve společnosti,“ míní.

Také Cicero je přesvědčen, že nyní se Merkelová musí obávat o svou funkci předsedkyně vlády i šéfky Křesťanskodemokratické unie (CDU). Za sečtené zároveň měsíčník označuje dny Horsta Seehofera v čele Křesťanskosociální unie (CSU), která je sesterskou stranou CDU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledáním úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 3 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...