Německo na mrtvém bodě. Merkelová nechce menšinovou vládu, Steinmeier zase nové volby

Rozhovory o nové německé vládě v noci na pondělí ztroskotaly. Více než čtyřtýdenní vyjednávání s konzervativní unií CDU/CSU a Zelenými se kvůli přetrvávajícím neshodám rozhodli ukončit svobodní demokraté (FDP). Kancléřka Angela Merkelová řekla televizi ARD, že je připravena vést svou CDU do předčasných voleb a rezignovat nehodlá. Prezident Frank-Walter Steinmeier ale chce, aby politici dál jednali o nové vládě. Možnost té menšinové se ovšem zase nelíbí Merkelové.

Video Události
video

Události: V Německu selhaly rozhovory o nové vládě

Merkelová připomněla, že v kampani před zářijovými parlamentními volbami často odpovídala na otázku, jestli kandiduje na celé čtyři roky. Vždy na to odpovídala, že ano, a proto by bylo hodně podivné, kdyby teď jen dva měsíce po volbách odstoupila. „Udělala jsem to, co jsem mohla,“ podotkla.

Předseda CSU a bavorský premiér Horst Seehofer uvedl, že byl během posledního nedělního jednání dlouho přesvědčen, že se nakonec podaří najít kompromis. V řadě témat se podle něj strany výrazně přiblížily a shoda byla nadosah. „Je to škoda,“ řekl.

„Stojíme před situací, která ještě v dějinách spolkové republiky, tedy za téměř sedmdesát let, nenastala,“ reagoval na situaci prezident Steinmeier. 

Steinmeierovi se možnost předčasných voleb nezamlouvá

„Strany se ve volbách 24. září ucházely o odpovědnost za Německo; odpovědnost, kterou také podle představ ústavy není možné jednoduše přenést zpět na voliče. Tato odpovědnost daleko překračuje vlastní zájmy,“ upozornil německý prezident, podle něhož by všichni zúčastnění měli znovu zvážit svůj postoj. Dal tak najevo, že není nakloněn možnosti předčasných voleb.

„Všechny politické strany zvolené do Spolkového sněmu jsou zavázány společnému blahu, slouží naší zemi,“ podotkl dále Steinmeier, který povede v příštích dnech rozhovory s vedením stran. 

  • Nemalá část Němců si předčasné volby přeje. V průzkumu pro RTL pro ně bylo 45 procent lidí, 27 procent chce velkou koalici, 24 procent menšinovou vládu.

„Steinmeier si nemůže dovolit úplně jednoduše vyhlásit nové volby, důvod musí být jasně průkazný. Jeho primárním zájmem je dovést výsledek ze zářijových voleb do funkční vlády. Předčasné volby jsou až poslední varianta – jde o selhání politiky, protože se znovu vrací míč na stranu voličů.“

Vladimír Handl

expert na Německo

O ukončení sondovacích rozhovorů informoval šéf FDP Christian Lindner, podle něhož strany nenašly společnou představu o modernizaci země ani dostatečnou vzájemnou důvěru. „Je lepší nevládnout než vládnout špatně,“ nechal se slyšet obklopen svými spolustraníky.

Čtveřici stran se podle něj nepodařilo vyřešit řadu sporných otázek. Ani nedělní vyjednávání, které bylo dopředu označované za poslední, nepřineslo potřebný posun. Mezi nejspornější otázky patřila migrace a ochrana klimatu.

Ostatní strany vyjednávající o nové vládě podle politika Zelených Jürgena Trittina prohlášení FDP sledovaly v televizi. Trittin i místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová vyjádřili přesvědčení, že svobodní demokraté byli na přerušení rozhovorů dopředu připraveni. Podle Klöcknerové by navíc bylo slušností, aby o neúspěchu rozhovorů informovaly všechny strany společně. Generální tajemník CDU Peter Tauber zase podotkl, že nebyl žádný důvod, aby FDP v danou chvíli vyjednávání ukončila.

Kritika CDU a Zelených, kteří pochválili Merkelovou za snahu neustále hledat kompromisy, odpovídá informacím, které se z kuloárů objevovaly v posledních dnech. FDP podle nich například v otázce migrace výrazně přitvrdila svůj postoj, čímž podle některých zablokovala možnou dohodu v této otázce.

Svobodní demokraté takovou interpretaci odmítají a tvrdí, že ukončení rozhovorů nechystali dopředu. Strana o něm podle generální tajemnice Nicoly Beerové rozhodla až kolem třiadvacáté hodiny. FDP vyjádřila přesvědčení, že jí ostatní strany dostatečně neustoupily, někteří svobodní demokraté také hovoří o chaotické organizaci rozhovorů ze strany Merkelové.

SPD chce zůstat v opozici

Spolkové republice nyní hrozí předčasné volby, protože sociální demokraté (SPD) odmítají účast na vládě a žádná další koalice nepřipadá v úvahu. I přes dosavadní kategorický postoj sociálních demokratů pozorovatelé očekávají, že se je nyní Merkelová pokusí oslovit a přemluvit k pokračování dosavadní vládní spolupráce.

Místopředseda SPD Ralf Stegner ale už v noci tuto variantu odmítl. „Výchozí pozice pro SPD se nezměnila. Nemáme mandát pro obnovenou velkou koalici,“ řekl agentuře DPA. Na sociální síti Twitter také napsal, že SPD nebude taktizovat.

Účast ve vládě v pondělí znovu odmítl také předseda SPD Martin Schulz, který se zároveň vyslovil pro předčasné volby. „S ohledem na volební výsledek z 24. září nejsme k dispozici pro vstup do velké koalice,“ nechal se slyšet Schulz.

Výsledek parlamentních voleb byl podle něj jasným odmítnutím dosavadní velké koalice, jejíž strany přišly dohromady o téměř 14 procentních bodů. „Považujeme za důležité, aby občanky a občané mohli znovu zhodnotit situaci,“ uvedl také předseda sociálních demokratů, podle něhož CDU/CSU, FDP a Zelení dostali zemi do složité situace. 

Pokud se Merkelové SPD přesvědčit nepodaří, existuje ještě teoretická možnost vzniku menšinové vlády, s níž ale nikdo nepočítá. V dějinách spolkové republiky žádná taková vláda dosud nevznikla.

FDP sice připustila, že by menšinovou vládu v čele s Merkelovou byla ochotná podpořit. „Pokud se obejví dobré iniciativy, pak jsme k dispozici,“ uvedl politik FDP Marco Buschmann. „Nechceme být kategorickou opozicí, ale chceme být konstruktivní,“ dodal. Kancléřka Merkelová ale už v den voleb uvedla, že si menšinovou vládu nepřeje. 

Nejpravděpodobnější variantou jsou tak nyní předčasné volby, přeje si je i opoziční Levice a počítají s nimi už i Zelení. Většina pozorovatelů se ale shoduje, že nové volby nemusejí přinést žádné další koaliční možnosti, tradiční strany mají navíc obavu z dalšího posilování protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).

„Třikrát musí (prezident) nechat volbu kancléřky ve Spolkovém sněmu. Teprve po třetí volbě, kdyby kancléřka nebo jiný kandidát získali jen relativní většinu, tak musí rozhodnout, zda bude menšinová vláda, nebo vyhlásí během 7 dnů předčasné volby, které se musí konat do 60 dnů.“

Vladimír Handl

expert na Německo
Video Zprávy v 10
video

Zpravodaj ČT Černohorský: Preference stran se oproti výsledkům voleb liší jen o jednotlivé procentní body