Německo na mrtvém bodě. Merkelová nechce menšinovou vládu, Steinmeier zase nové volby

Nahrávám video
Události: V Německu selhaly rozhovory o nové vládě
Zdroj: ČT24

Rozhovory o nové německé vládě v noci na pondělí ztroskotaly. Více než čtyřtýdenní vyjednávání s konzervativní unií CDU/CSU a Zelenými se kvůli přetrvávajícím neshodám rozhodli ukončit svobodní demokraté (FDP). Kancléřka Angela Merkelová řekla televizi ARD, že je připravena vést svou CDU do předčasných voleb a rezignovat nehodlá. Prezident Frank-Walter Steinmeier ale chce, aby politici dál jednali o nové vládě. Možnost té menšinové se ovšem zase nelíbí Merkelové.

Merkelová připomněla, že v kampani před zářijovými parlamentními volbami často odpovídala na otázku, jestli kandiduje na celé čtyři roky. Vždy na to odpovídala, že ano, a proto by bylo hodně podivné, kdyby teď jen dva měsíce po volbách odstoupila. „Udělala jsem to, co jsem mohla,“ podotkla.

Předseda CSU a bavorský premiér Horst Seehofer uvedl, že byl během posledního nedělního jednání dlouho přesvědčen, že se nakonec podaří najít kompromis. V řadě témat se podle něj strany výrazně přiblížily a shoda byla nadosah. „Je to škoda,“ řekl.

„Stojíme před situací, která ještě v dějinách spolkové republiky, tedy za téměř sedmdesát let, nenastala,“ reagoval na situaci prezident Steinmeier. 

Steinmeierovi se možnost předčasných voleb nezamlouvá

„Strany se ve volbách 24. září ucházely o odpovědnost za Německo; odpovědnost, kterou také podle představ ústavy není možné jednoduše přenést zpět na voliče. Tato odpovědnost daleko překračuje vlastní zájmy,“ upozornil německý prezident, podle něhož by všichni zúčastnění měli znovu zvážit svůj postoj. Dal tak najevo, že není nakloněn možnosti předčasných voleb.

„Všechny politické strany zvolené do Spolkového sněmu jsou zavázány společnému blahu, slouží naší zemi,“ podotkl dále Steinmeier, který povede v příštích dnech rozhovory s vedením stran. 

  • Nemalá část Němců si předčasné volby přeje. V průzkumu pro RTL pro ně bylo 45 procent lidí, 27 procent chce velkou koalici, 24 procent menšinovou vládu.
Steinmeier si nemůže dovolit úplně jednoduše vyhlásit nové volby, důvod musí být jasně průkazný. Jeho primárním zájmem je dovést výsledek ze zářijových voleb do funkční vlády. Předčasné volby jsou až poslední varianta – jde o selhání politiky, protože se znovu vrací míč na stranu voličů.
Vladimír Handl
expert na Německo

O ukončení sondovacích rozhovorů informoval šéf FDP Christian Lindner, podle něhož strany nenašly společnou představu o modernizaci země ani dostatečnou vzájemnou důvěru. „Je lepší nevládnout než vládnout špatně,“ nechal se slyšet obklopen svými spolustraníky.

Čtveřici stran se podle něj nepodařilo vyřešit řadu sporných otázek. Ani nedělní vyjednávání, které bylo dopředu označované za poslední, nepřineslo potřebný posun. Mezi nejspornější otázky patřila migrace a ochrana klimatu.

Ostatní strany vyjednávající o nové vládě podle politika Zelených Jürgena Trittina prohlášení FDP sledovaly v televizi. Trittin i místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová vyjádřili přesvědčení, že svobodní demokraté byli na přerušení rozhovorů dopředu připraveni. Podle Klöcknerové by navíc bylo slušností, aby o neúspěchu rozhovorů informovaly všechny strany společně. Generální tajemník CDU Peter Tauber zase podotkl, že nebyl žádný důvod, aby FDP v danou chvíli vyjednávání ukončila.

Kritika CDU a Zelených, kteří pochválili Merkelovou za snahu neustále hledat kompromisy, odpovídá informacím, které se z kuloárů objevovaly v posledních dnech. FDP podle nich například v otázce migrace výrazně přitvrdila svůj postoj, čímž podle některých zablokovala možnou dohodu v této otázce.

Svobodní demokraté takovou interpretaci odmítají a tvrdí, že ukončení rozhovorů nechystali dopředu. Strana o něm podle generální tajemnice Nicoly Beerové rozhodla až kolem třiadvacáté hodiny. FDP vyjádřila přesvědčení, že jí ostatní strany dostatečně neustoupily, někteří svobodní demokraté také hovoří o chaotické organizaci rozhovorů ze strany Merkelové.

SPD chce zůstat v opozici

Spolkové republice nyní hrozí předčasné volby, protože sociální demokraté (SPD) odmítají účast na vládě a žádná další koalice nepřipadá v úvahu. I přes dosavadní kategorický postoj sociálních demokratů pozorovatelé očekávají, že se je nyní Merkelová pokusí oslovit a přemluvit k pokračování dosavadní vládní spolupráce.

Místopředseda SPD Ralf Stegner ale už v noci tuto variantu odmítl. „Výchozí pozice pro SPD se nezměnila. Nemáme mandát pro obnovenou velkou koalici,“ řekl agentuře DPA. Na sociální síti Twitter také napsal, že SPD nebude taktizovat.

Účast ve vládě v pondělí znovu odmítl také předseda SPD Martin Schulz, který se zároveň vyslovil pro předčasné volby. „S ohledem na volební výsledek z 24. září nejsme k dispozici pro vstup do velké koalice,“ nechal se slyšet Schulz.

Výsledek parlamentních voleb byl podle něj jasným odmítnutím dosavadní velké koalice, jejíž strany přišly dohromady o téměř 14 procentních bodů. „Považujeme za důležité, aby občanky a občané mohli znovu zhodnotit situaci,“ uvedl také předseda sociálních demokratů, podle něhož CDU/CSU, FDP a Zelení dostali zemi do složité situace. 

Pokud se Merkelové SPD přesvědčit nepodaří, existuje ještě teoretická možnost vzniku menšinové vlády, s níž ale nikdo nepočítá. V dějinách spolkové republiky žádná taková vláda dosud nevznikla.

FDP sice připustila, že by menšinovou vládu v čele s Merkelovou byla ochotná podpořit. „Pokud se obejví dobré iniciativy, pak jsme k dispozici,“ uvedl politik FDP Marco Buschmann. „Nechceme být kategorickou opozicí, ale chceme být konstruktivní,“ dodal. Kancléřka Merkelová ale už v den voleb uvedla, že si menšinovou vládu nepřeje. 

Nejpravděpodobnější variantou jsou tak nyní předčasné volby, přeje si je i opoziční Levice a počítají s nimi už i Zelení. Většina pozorovatelů se ale shoduje, že nové volby nemusejí přinést žádné další koaliční možnosti, tradiční strany mají navíc obavu z dalšího posilování protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).

Třikrát musí (prezident) nechat volbu kancléřky ve Spolkovém sněmu. Teprve po třetí volbě, kdyby kancléřka nebo jiný kandidát získali jen relativní většinu, tak musí rozhodnout, zda bude menšinová vláda, nebo vyhlásí během 7 dnů předčasné volby, které se musí konat do 60 dnů.
Vladimír Handl
expert na Německo
Nahrávám video
Zpravodaj ČT Černohorský: Preference stran se oproti výsledkům voleb liší jen o jednotlivé procentní body
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 mminutou

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 6 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 10 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami
Načítání...