Tři desítky zemí poskytnou Kyjevu zbraně, přidalo se i Německo

Nahrávám video

Německo přehodnotilo svůj dosavadní postoj a pošle Ukrajině zbraně. Potvrdil to kancléř Olaf Scholz. Televize Sky News ještě před tímto německým rozhodnutím uvedla, že s poskytnutím více zbraní nebo zdravotnické pomoci Ukrajině souhlasilo 27 zemí, včetně států Evropské unie, USA a Velké Británie. Britský ministr obrany Ben Wallace podle ní v pátek večer uspořádal virtuální dárcovskou konferenci zaměřenou na vojenskou pomoc Ukrajině, kterou ve čtvrtek vojensky napadlo Rusko. S další pomocí počítá i Česká republika. Ukrajinská ambasáda se během soboty evakuuje z Moskvy do Lotyšska.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Ruské přepadení představuje dějinný zlom. Je naší povinností podporovat Ukrajinu v její obraně proti invazní armádě Putina, jak nejlépe můžeme. Proto našim přátelům na Ukrajině dodáme tisíc protitankových zbraní a pět set raket Stinger,“ napsal na Twitteru německý kancléř Scholz.

Média už předtím informovala, že Německo povolilo Nizozemsku vývoz čtyř set protitankových střel Panzerfaust německé výroby. Německo podle webu týdeníku Der Spiegel dodá i obrněná vozidla.

Zbraně pošle třicítka zemí

Pomoc zhruba třicítky zemí spočívá v poskytnutí mimo jiné munice, protitankových či protiletadlových zbraní, ale také zdravotnického vybavení. K ukrajinské armádě se podle televize může dostat navzdory tomu, že bojuje s ruskými ozbrojenými silami na několika frontách.

Britská stanice rovněž uvedla, že zbraně se rozhodly poslat země, které byly ještě před ruskou invazí na Ukrajinu proti tomuto kroku. Z její zprávy ale není jasné, které to jsou.

Americký prezident Joe Biden schválil vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 350 milionů dolarů. Podle běloruského média Nexta je jeho součástí i blíže neupřesněný počet raket Stinger. 

Česká ministryně obrany Jana Černochová oznámila, že vláda schválila další pomoc Ukrajině pro boj s ruskou agresí. Zahrnuje kulomety, samopaly, odstřelovací pušky, pistole a odpovídající munici v hodnotě 188 milionů korun. 

Slovensko pošle naftu i munici

Slovenská vláda schválila vyslání vojenského materiálu v hodnotě 2,6 milionu eur (přes 64 milionů korun) a materiál ze státních hmotných rezerv za 8,4 milionu eur (přes 207 milionů korun), píší slovenská média. Bratislava pošle na Ukrajinu deset milionů litrů nafty, dále 2,4 milionu litrů leteckého paliva a 12 tisíc kusů munice ráže 120 milimetrů, oznámil podle médií ministr obrany Jaroslav Naď. Celkem jde o pomoc v hodnotě přes 11 milionů eur (přes 272 milionů korun).

Agentura Reuters dopoledne informovala, že Francie se rozhodla poslat na Ukrajinu obranné vojenské vybavení. Podle mluvčího francouzské armády Paříž zvažuje také vyslání útočných zbraní. „Dovedete si představit, že odeslání vybavení je v tuto chvíli komplikované,“ řekl novinářům mluvčí náčelníka generálního štábu.

Nizozemsko oznámilo, že co nejrychleji dodá Ukrajině 200 raket Stinger pro protivzdušnou obranu, uvedl Reuters. Rakety doplní další vybavení, které tato země přislíbila Ukrajině už dříve, včetně pušek, munice, radarových systémů a robotů pro detekci min. Zároveň pošle do Litvy sedmdesát vojáků, kteří zde posílí pobaltské jednotky NATO.

Tři stovky belgických vojáků zamíří do Rumunska

Belgie v rámci snahy Severoatlantické aliance posílit své východní křídlo rozmístí v Rumunsku tři sta vojáků. „Belgie se ujímá své zodpovědnosti v rámci sil velmi rychlé reakce NATO, jejíž prvky byly včera aktivovány. V současné fázi bude v Rumunsku nasazeno 300 belgických vojáků,“ potvrdil premiér Alexander De Croo.

Belgie podle něj rovněž podpoří ukrajinskou armádu dvěma tisíci kulomety a 3800 tunami paliva. Dalšími žádostmi z Ukrajiny o pomoc se jeho vláda zabývá.

Aliance už nějakou dobu posiluje počet vojáků na svém východním křídle a Spojené státy ve čtvrtek rozhodly o vyslání dalších sedmi příslušníků americké armády do Evropy. V pátek se prezidenti a premiéři zemí NATO na mimořádném videosummitu shodli, že v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky.

Ukrajinská ambasáda v Moskvě
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Ukrajinská ambasáda v Moskvě se evakuuje do Lotyšska

O evakuaci ukrajinské ambasády z Moskvy informovala s odvoláním na lotyšské ministerstvo zahraničí agentura Reuters.

Zda pracovníci ukrajinské diplomatické mise už do této pobaltské země přijeli, mluvčí lotyšské diplomacie z bezpečnostních důvodů odmítl sdělit. „Byla to jejich prosba, ochotně jsme souhlasili. Pomáháme jim v tomto procesu a pomáháme v tom, aby se (zde) usadili,“ řekl agentuře Janis Bekeris.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už ve čtvrtek oznámil, že Kyjev přerušuje diplomatické vztahy s Ruskem. Učinil tak poté, co Rusko ve čtvrtek brzy ráno zahájilo pozemní, námořní i vzdušný útok na Ukrajinu, který je označován za největší útok jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 19 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů nejméně dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 2 hhodinami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 8 hhodinami

Evropský pohled