Tokio nechá zamrznout okolí Fukušimy

Tokio - Japonská vláda vyčlení na nová opatření proti únikům radioaktivní vody z poškozené jaderné elektrárny Fukušima 47 miliard jenů, tedy asi 470 milionů dolarů a více než 9 miliard korun. Tokio tím stupňuje své kroky proti krizi kolem kontaminované vody, která je následkem nejhorší jaderné nehody za poslední čtvrt století.

„Problém kontaminované vody je každý den kritičtější a vláda považuje za nezbytné, aby se do jeho řešení zapojila co nejvíce,“ uvedl nejvyšší vládní tajemník Jošihide Suga. Peníze se podle tajemníka využijí na vybudovaní nepropustné podzemní zábrany tím, že se zmrazí půda kolem poškozených reaktorů. Další sumy půjdou na dekontaminaci vody.

Vláda přišla s novými opatřeními krátce poté, co provozovatel elektrárny, společnost Tokyo Electric Power (Tepco), oznámil, že v komplexu nalezl další místo, z něhož uniká radiace. Únik vody z elektrárny poničené zemětřesením a přívalovou vlnou tsunami v březnu 2011 přiznala Tepco v červenci. Před dvěma týdny společnost oznámila únik 300 tun radioaktivní vody, což byl dosud největší únik z některé ze stovek skladovacích nádrží elektrárny.

Plán na dekontaminaci Fukušimy - stavba ledových zdí
Zdroj: ČT24

Peníze se využijí na vybudování nepropustné podzemní zábrany tím, že se zmrazí půda kolem poškozených reaktorů. Dalším problémem je v tancích uskladněná voda, která byla používána pro chlazení reaktoru v době havárie. Ta musí být před vypuštěním dekontaminována. „Voda v nádržích se dekontaminuje, jenže dekontaminační zařízení mají omezenou kapacitu, takže je to otázka na léta,“ vysvětlila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Z úniku radioaktivní vody do moře mají největší obavy místní rybáři. Pokud se informace potvrdí, budou mít na ně zcela likvidační dopad. „Tenhle únik radioaktivní vody by vrhl naše rybáře do stavu naprostého zoufalství. Až do teď jsme nějakým způsobem mohli ryby prodávat, ale teď je to všechno pryč,“ zoufá si zástupce rybářů Isao Ohno.

„Místní rybářské komunity v okolí Fukušimy velmi tvrdě protestují proti jakémukoli vypouštění vody z areálu elektrárny, i kdyby zbytková radioaktivita byla poměrně nízká,“ vysvětlila Drábová. Voda se tak ve Fukušimě podle ní hromadí více, než by bylo nutné.

Šinzó Abe, japonský premiér:

„Svět bedlivě sleduje, jestli dokážeme zabezpečit fukušimskou elektrárnu, včetně potíží s kontaminovanou vodou. Vláda je odhodlaná tvrdě pracovat, aby našla odpovídající řešení.“

Závažný incident a olympiáda

Zprávy z Fukušimy jsou skutečně alarmující. Míra radiace ve skladovacích nádržích s vodou od posledního měření stoupla osmnáctkrát. Dávka naměřená na dně jedné z nádrží by člověka zabila za čtyři hodiny. Japonský Úřad pro dohled nad jadernou energií (NRA) minulý týden zvýšil stupeň závažnosti úniku vysoce radioaktivní vody z původního prvního stupně, který označuje pouhou anomálii, na třetí stupeň. Ten na mezinárodní stupnici jaderných událostí znamená „závažný incident“.

Tokio se chce důrazem na bezpečnost prezentovat jako vhodný uchazeč o pořádání letní olympiády v roce 2020. Mezinárodní olympijský výbor bude o pořadatelském městě hlasovat v příštích dnech v Buenos Aires. Hlavními favority jsou vedle Tokia Madrid a Istanbul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
04:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 2 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 2 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 3 hhodinami

Dohoda USA s Íránem zahrnuje bilionový fond, má podpořit investice, píše Reuters

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun), píše agentura Reuters. Podle jejího zdroje je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna.
10:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...