Tlak na Flynna roste. Senát žádá o vydání spisů o údajných ruských zásazích

Výbor amerického Senátu vyšetřující údajné ruské zásahy do loňské předvolební kampaně podal formální žádost o dokumenty spojené s činností Michaela Flynna. Bývalý poradce prezidenta Donalda Trumpa podezřelý z úzkých vazeb na ruské činitele odmítl podle výboru spolupracovat. Žádost přišla v době, kdy prezident odvolal šéfa FBI, jež vyšetřuje údajné ruské snahy ovlivnit kampaň v Trumpův prospěch.

Republikánský předseda výboru pro tajné služby Richard Burr spolu s demokratickým místopředsedou Markem Warnerem vydali prohlášení, podle něhož Flynna na konci dubna neformálně požádali o spolupráci, což odmítl.

Nyní proto prostřednictvím jeho právníka podali oficiální žádost o předložení dokumentů podstatných pro šetření kauzy. Podobné žádosti dostali i další bývalí Trumpovi poradci a lidé
z jeho okolí, píše AP.

Flynn loni Trumpovi pomáhal s prezidentskou kampaní a po jeho lednovém nástupu do Bílého domu sloužil prezidentovi jako hlavní bezpečnostní poradce. Po 24 dnech v úřadu ale musel odstoupit kvůli svým nejasným vazbám na Rusko.

Viceprezidentovi Miku Penceovi nejdříve řekl, že před prezidentskou inaugurací nehovořil s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem o amerických sankcích proti Rusku. Později připustil, že s Kisljakem jednal a že to Penceovi nesdělil nedopatřením.

Podle tehdejší náměstkyně ministra spravedlnosti Sally Yatesové Rusové věděli, že oklamal Pence, takže ho Moskva mohla snadno vydírat.

Kauza se opět dostala do popředí zájmu Američanů poté, co Trump v úterý odvolal šéfa FBI Jamese Comeyho, což zdůvodnil jeho údajnými pochybeními při vyšetřování kauzy e-mailů bývalé ministryně zahraničí Hillary Clintonové.

Média se ale shodují, že za jeho náhlým krokem byl Trumpův odpor k vyšetřování údajné ruské pomoci jeho kampani. Agentura AP a list The Washington Post napsaly, že Comey minulý týden požádal o nové peníze na další vyšetřování této kauzy, což mohlo Trumpa k jeho odvolání přimět.

Senátní výbor si kromě Flynnových dokumentů vyžádal slyšení Comeyho, který by se poprvé jako soukromá osoba měl objevit na uzavřeném slyšení příští úterý.

„Bylo mi dlouho jasné, že prezident může vyhodit ředitele FBI z jakéhokoli důvodu i zcela bezdůvodně. Nebudu trávit čas přemýšlením o tomto rozhodnutí, ani o způsobu, jakým bylo provedeno,“ okomentoval Trumpův krok Comey. „Stalo se to a já budu v pořádku, i když budu vás a své poslání hluboce postrádat,“ dodal v dopise adresovaném jeho podřízeným.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...