Moskva – Na 20 tisíc lidí protestovalo v Moskvě proti zapojení Ruska do konfliktu na Ukrajině. Od zahájení tamních bojů šlo o první tak rozsáhlé vyjádření nesouhlasu. Na demonstraci bylo slyšet ukrajinskou hymnu a vlály modrožluté ukrajinské vlajky. Kromě metropole vyšli lidé do ulic i v Petrohradu nebo Novosibirsku, tam ale demonstranty rozehnala policie.
Moskevská radnice nakonec s Pochodem za mír souhlasila, omezila ale počet vlajek a transparentů, zakázala provokativní hesla a urážky politiků. Policisté kontrolující demonstranty před zapojením do pochodu prý zabavovali plakáty a transparenty s politickými hesly proti Putinově režimu. Nad oblastí pochodu létaly policejní vrtulníky.
Terčem kritiky demonstrantů byl ruský prezident. Na transparentech a při skandování davu se objevovala mimo jiné hesla jako Ne válce!, Mír Ukrajině, Putine, stáhni vojáky!, Putine, mám dost tvých lží!, Společně proti válce! nebo Nechci válku s Ukrajinou. „On rozpoutal válku, nese za ni plnou odpovědnost,“ řekl jeden z organizátorů pochodu a opoziční politik Boris Němcov. „Pokud nás dnes bude hodně, Putin couvne, protože se vlastních občanů bojí,“ dodal.
Reportér agentury AP odhadl počet demonstrantů v metropoli na zhruba 20 000, moskevská policie uvedla, že se pochodu účastní 5000 lidí. Organizátoři očekávali jen v Moskvě více než 50 000 účastníků.
Hlas opozice z Puškinova náměstí v Moskvě je ale v Rusku slyšet málo. Pochody byly buď zakázané, anebo je podpora Ukrajiny mizivá. Prezident Putin je kvůli dění na Ukrajině na vrcholu popularity. Drtivá většina společnosti ho podporuje za přístup k ukrajinské krizi a devět z deseti Rusů by ho dnes znovu zvolilo prezidentem, připomíná zpravodaj ČT Miroslav Karas. Podle většiny Rusů vinu za vše nese pouze Kyjev a jeho fašistická vláda, jak ji často v Moskvě označují.
Pochod míru je pochod kolaborantů s fašisty! skandovala ještě před akcí skupinka odpůrců demonstrujících. Na plánované trase pochodu se objevily nápisy vyjadřující podporu proruským separatistům válčícím na východu Ukrajiny a odsuzující „kyjevskou juntu“. Junta je v Kremlu, ne v Kyjevě, odpovídala na to hesla na transparentech demonstrantů.
Moskva označuje únorové svržení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče za ozbrojený puč. Kreml také odmítá tvrzení Kyjeva a Západu, že vyzbrojuje povstalce na východě Ukrajiny a vysílá tam své vojáky. Obviňuje naopak Západ z podpory tažení ukrajinské armády na východě, včetně bombardování měst, jehož oběťmi jsou často civilisté.
Z porušování křehkého příměří se obviňují obě strany. Dohodnuté podmínky se plní jen částečně, Výměna zajatců způsobem „všichni za všechny“ je nereálná, proto se vyměňují po skupinách. NATO sice zaznamenalo snížení počtu ruských jednotek na Ukrajině, všichni Rusové se ale nestáhli. Klid zbraní trvá už dva týdny, stále jsou ale hlášeny oběti na životech.
Budeme se bránit, vzkazuje Pobaltí Moskvě
Kvůli dění na Ukrajině a provokaci ze strany Ruska platí v pobaltských státech stav zvýšené vojenské pohotovosti. Ruští pohraničníci v uplynulých dnech zadrželi v mezinárodních vodách litevskou loď a agenti tajné služby FSB zase z estonského území unesli agenta tamních tajných služeb.
Litevská armáda do Kremlu vzkazuje, že se bude bránit - se spojenci a vším co má k dispozici. Pravidelné cvičení s Američany má dokázat, že hrozby z Východu nebere ve Vilniusu nikdo na lehkou váhu. „Jsme malá země, máme malou armádu. Potřebujeme podporu a spoléháme v tom na Alianci,“ říká velitel litevských pozemních sil Raimundas Vaiksnoras.
Malé pobaltské země mají vlivnou ruskou menšinu - v Estonsku tvoří 25 procent z 1,3 milionu obyvatel, v Lotyšsku 27 procent ze dvou milionů a ve třímilionové Litvě to je pět procent. Na Moskvě pořád závisí ekonomicky - všechny tři jsou stoprocentně závislé na ruském plynu - a nemají ani šanci obstát v případném střetu s ruskou armádou. Při vlastní obraně proto spoléhají na NATO, které tu je vidět čím dál víc. V pobaltském vzdušném prostoru pravidelně hlídkují alianční letadla a bezpečnostní záruky přijel nedávno do Pobaltí osobně připomenout i americký prezident Barack Obama.
Moskva se v souvislosti s válkou na Ukrajině snaží nahnat Litvě strach. Asi 1500 tamních obyvatel nedávno dostalo z Ruska zatykač. V roce 1990 - během demonstrací za litevskou nezávislost - dezertovali ze sovětské armády a Moskva je teď chce za tento krok znovu stíhat. Úřady ale ruskou žádost o jejich vydání odmítly.
„Tyhle psychologické útoky, které neustále z Ruska přicházejí, nepomáhají celou krizi řešit, naopak ji ještě vyostřují,“ řekl zpravodaji ČT Josefu Pazderkovi litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius. „Podívejte se třeba jen na zpravodajství ruské, státem ovládané televize - postavené na jediném zdroji, naprosto jednostranné a využívající lži. To všechno silně ovlivňuje lidi nejen v Rusku a na Ukrajině, ale občas i v našem regionu. Je to skutečně vážná hrozba. Myslím, že tuto informační válku silně podceňujeme. Rozhodně v ní nevyhráváme, když to řeknu jemně. Rusko zkouší, kam až může zajít.“
