Tisíce Poláků protestovaly proti přísným zákonům o potratech

Tisíce lidí vyšly v sobotu do ulic Varšavy a dalších polských měst na protest proti přísným protipotratovým zákonům poté, co nedávná smrt těhotné ženy obnovila veřejnou debatu o interrupcích v zemi. Informovala o tom agentura Reuters.

Třicetiletá Izabela podle médií zemřela poté, co jí lékaři odmítli provést interrupci. K jejímu úmrtí přispěl podle kritiků nález ústavního soudu z loňského října, který prakticky postavil interrupce v Polsku mimo zákon.

Lidé se svíčkami v rukou a s transparenty hlásajícími „už žádná další (mrtvá žena)“ prošli v sobotu podle organizátorů desítkami polských měst, včetně jihopolského města Pszczyna, kde zemřelá žila. Rodina Izabely uvedla, že žena podlehla ve 22. týdnu těhotenství septickému šoku. Vyšetření již předtím zjistila vážné poškození plodu, lékaři ale údajně v souladu se zákonem čekali, dokud srdce plodu nepřestane bít.

Po odumření plodu se rozhodli pro císařský řez, srdce pacientky se ale cestou na operační sál rovněž zastavilo a ona navzdory snahám lékařů ji oživit zemřela, uvedla advokátka Jolanta Budzowská, která právně zastupuje rodinu zesnulé.

Situace do nálezu ústavního soudu

Až do nálezu ústavního soudu, kterému dominují soudci dosazení vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), byly v Polsku přípustné potraty ve třech případech: když těhotenství bylo důsledkem znásilnění či incestu, když ohrožovalo život matky a když lékaři zjistili těžké, nezvratné a nevyléčitelné poškození plodu.

Z tohoto posledního důvodu bylo legálních interrupcí nejvíce, skoro tisíc ročně. Podle ústavního soudu ale právě toto ustanovení odporovalo polské ústavě, tedy faktu, že žena musí porodit i těžce poškozené dítě.

Postoj demonstrantů

„Její srdce také bilo,“ stálo na transparentech některých účastníků sobotní demonstrace. Ve Varšavě se do demonstrace zapojil i bývalý polský premiér a předseda Evropské rady Donald Tusk, který teď stojí v čele nejsilnější opoziční strany v zemi. Demonstranti se shromáždili před budovou ústavního soudu a následně se vydali k ministerstvu zdravotnictví.

„Protipotratové zákony zabíjejí Polky. Je to kruté, děsivé,“ řekla televizi TVN24 jedna z žen, které přišly na protestní akci do města Pszczyna.

Zpravodajský server Onet.pl v sobotu zveřejnil rozhovor s manželem jiné ženy, která podle něj zemřela v červnu za podobných okolností. Vláda tvrdí, že za Izabelinu smrt rozhodnutí soudu vinu nenese a že se spíš jednalo o chybu lékařů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skupinu Bulharů usvědčených ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
21:46Aktualizovánopřed 10 mminutami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Armáda židovského státu později informovala, že muž byl následně předán izraelským silám. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
18:04Aktualizovánopřed 48 mminutami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
08:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 1 hhodinou

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
05:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
08:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
09:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovenskou televizi a rozhlas povede Flašíková

Generální ředitelkou Slovenské televize a rozhlasu (STVR) zvolila její rada dosavadní programovou ředitelku Slovenské televize Martinu Flašíkovou. Dostala nejvíc hlasů z pěti kandidátů. STVR vznikla loni v červenci ze zrušeného Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Změnu od začátku kritizovala opozice i část zaměstnanců stanice, podle nichž tak vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) STVR ovládla. Vláda to odmítá.
16:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...