Tisíce lidí pochodovaly v sobotu centrem Budapešti. Protestují hlavně proti novému zákonu, který umožní zaměstnavatelům požadovat po lidech až 400 hodin přesčasů ročně. Legislativa dostala přezdívku „otrokářský zákon“. Požadavky demonstrantů ale zahrnují i nezávislou justici a média či přistoupení Maďarska k úřadu evropského veřejného žalobce.
Sobotní shromáždění, na něž dorazilo asi 10 tisíc lidí, uspořádaly opoziční strany, odbory a občanské skupiny. Demonstranti šli z historického náměstí Hrdinů k budově parlamentu na břehu Dunaje a nesli plakáty s hesly jako „Pryč s režimem“. Opozice dlouhodobě viní premiéra Viktora Orbána z autoritativního stylu vládnutí.
„Nebudeme otročit,“ skandovaly v sobotu davy. Někteří demonstranti měli transparenty vyzývající k „národní stávce“. Protesty, které schválení zákona vyvolalo, podporují levicové i pravicové opoziční strany, odbory a nevládní organizace. „Dnes se zrodila nová opozice proti tomuto jednomu člověku,“ prohlásil dnes jeden z řečníků na adresu Orbána, který je obviňován z autoritářství.
Místopředseda liberální opoziční Demokratické koalice Csaba Molnár v sobotu z tribuny prohlásil, že demonstranti chtějí „skutečnou změnu režimu“. Nejsou podle něj jen proti vládě, ale proti celému nynějšímu systému.
„Nesouhlasíme téměř se vším, co se děje, a to od okamžiku, kdy se tato vláda dostala k moci (v roce 2010), od korupce až po pseudodemokracii,“ cituje agentura Reuters demonstrantku Evu Demeterovou. Do ulic podle ní míří čím dál víc Maďarů, protože „otrokářský zákon“ se dotýká větší skupiny lidí. Někteří z demonstrantů nesli také plakáty s požadavkem „národní stávky“.
Protesty letos začaly ihned po Novém roce, nejprve mimo hlavní město. Ve středu demonstrovali lidé v Segedínu, ve čtvrtek v Pécsi (Pětikostelí). Ani v sobotu se demonstrace neomezovaly na hlavní město, konaly se například v Ostřihomi (Esztergom) a Debrecínu.
Odboráři hrozí stávkou
Maďarští odboroví předáci v sobotu pohrozili vyhlášením celonárodní stávky a protestů proti „otrockému zákonu“ na 19. leden. Předseda Maďarské odborové konfederace László Kordás v sobotu řekl, že odbory představí své požadavky, které zahrnují také vyšší mzdy a pružnější systém odchodu do důchodu, premiéru Orbánovi. Pokud vláda odmítne jednat, bude stávka.
Novela maďarského zákoníku práce umožňuje přesčasy do výše 400 hodin ročně, to jsou dvě hodiny navíc denně, případně jeden den extra týdně. Pro srovnání v Česku je to v souhrnu až 416 hodin ročně. „Zaměstnavatelé by nově mohli nahrazovat přesčasy svým zaměstnancům až do lhůty tří let,“ upozornil zpravodaj ČT Lukáš Mathé.
Zoltan Mucsi, šéf odborového svazu výrobců oceli Dunaferr Vasas, prohlásil, že je nedemokratické, aby vláda neprobírala změny zákoníku práce s odbory. A pohrozil stávkou, pokud s nimi kabinet nezačne komunikovat.
Manifestace jsou však namířeny i proti dalším jevům, včetně údajně jednostranného a vládě nakloněného zpravodajství ve státním rozhlase a televizi, stejně jako omezování vědecké svobody a korupce.
Jen kampaň, hlásá Orbánův Fidesz
Minulé týdny protivládní shromáždění cílila i na kontroverzní zákon, jenž počítá se vznikem nových soudů, jež by mohly být dle kritiků politicky manipulovány. Demonstrovalo se rovněž proti předpojatosti státních médií. Protesty byly většinou klidné, ale došlo i k několika střetům, při nichž policie použila slzný plyn.
Kabinet se snaží protesty vykreslovat jako akce zosnované liberálním americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem.
Vládnoucí strana Fidesz ve čtvrtek zopakovala, že protesty jsou podle ní součástí kampaně před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Demonstrace mají podle Fideszu podpořit ty, kteří chtějí pomáhat imigrantům.
