V Londýně a Edinburghu se demonstrovalo proti chystanému odchodu Spojeného království z Evropské unie. Podle britských médií se v metropoli sešlo přes 25 000 nespokojenců s výsledkem loňského referenda o brexitu. Demonstrace se konaly ve stejnou chvíli, kdy si zbývajících sedmadvacet členů Unie připomnělo šedesáté výročí od položení základů evropské integrace.
Organizátoři protestu uvedli, že chtějí, aby Británie zůstala členem společného unijního trhu a aby si země uchovala všechny členské výhody, a to jak pro sebe, tak pro zahraniční spoluobčany: „Chceme záruky, že občané Unie, kteří zde již pobývají, budou mít právo zůstat.“
Pod heslem Unite for Europe (Sjednoťme se za Evropu) demonstranti pochodovali z londýnského Hyde Parku přes Trafalgarské náměstí k sídlu britského parlamentu. Tam pak i minutou ticha uctili oběti středečního teroristického útoku, při kterém zahynuli čtyři lidé. Zabit byl rovněž útočník.
„V neděli se hodiny posunou o jednu hodinu vpřed, ve středu o čtyřicet let zpět,“ udával s odkazem na přechod na letní čas jeden ze sloganů nesouhlas s odchodem Británie z EU; právě ve středu totiž stávající toryovská ministerská předsedkyně Theresa Mayová oficiálně zahájí výstupovou proceduru, která má Spojené království vyvázat z evropského spolku.
Londýn a Edinburgh přitom nejsou jedinými městy, kde v sobotu britský odchod rezonoval. Souběžně s anglickým a skotským protestem probíhal neformální summit lídrů sedmadvaceti zemí Evropské unie (čili už bez Britů), který si v Římě připomínal šedesát let od podpisu Římských smluv – zakládajících listin Evropského hospodářského společenství, ze kterého se zrodila i stávající Evropské unie.
Juncker: Měli bychom být na Evropu více hrdí
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zde britské rozhodnutí o odchodu z klubu označil za tragédii. „Měli bychom být na Evropu mnohem více hrdí,“ upozornil. „Podařilo se nám udržet na kontinentu po dlouhou dobu mír, zvládli jsme také vytvořit zcela novou evropskou měnu.“
Setkání v době krize důvěry – a to jak mezi členskými zeměmi, tak mezi organizací a evropskými občany – mělo nastínit směr, kterým se bude společenství nadále ubírat, a stín britského sbohem ležel i na přijaté deklaraci. Státníci se přihlásili k myšlence, že EU musí být jednotná a nedělitelná. Musí se ale také změnit tak, aby byla bezpečná, prosperující, konkurenceschopná, sociálně odpovědná a dokázala hrát ve světě klíčovou roli.
Podle signatáře a českého premiéra Bohuslava Sobotky mají nyní státy, které se rozhodly v Unii zůstat, možnost blok zlepšit. „Evropa znovu stojí na určité křižovatce – ta byla hodně zdůrazněna tím, že odchází Velká Británie – a máme příležitost si znovu uvědomit, co nás spojuje: hodnoty, přínosy evropské spolupráce.“
Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů ale ve vysílání ČT24 podotkl, že Unie nemá jasnou představu o konkrétním způsobu zlepšení situace. „Není celoevropská shoda na tom, kam se má integrace ubírat. Ne všechny členské státy chtějí navracet pravomoci národním vládám a parlamentům, někteří chtějí s integrací postupovat, a jiní ne. Proto je deklarace velmi obecná, aby byli všichni spokojení,“ řekl.
