Dublin - Teroristická organizace Irská národně osvobozenecká armáda (INLA) oznámila, že se vzdává násilí a naznačila ochotu složit zbraně. Britské i irské bezpečnostní zdroje ovšem význam tohoto kroku zpochybňují. INLA je odštěpenecká frakce Irské republikánské armády (IRA), hlavní severoirské organizace, která bojovala proti britské nadvládě nad Severním Irskem. Podle televize BBC INLA od roku 1975 zabila na obou stranách irské hranice přes 120 lidí.
INLA v dnešním prohlášení uvedla, že bude příště používat výhradně mírových prostředků a bude spolupracovat s mezinárodní komisí dohlížející na odzbrojení ozbrojených skupin v Severním Irsku i v Irské republice. Výslovně prý ale neslíbila své plné odzbrojení a nespecifikovala, kdy by celý tento proces mohl začít. Podle BBC takový proces potrvá několik měsíců.
Britské i irské bezpečnostní zdroje jsou k prohlášení skeptické, INLA je totiž vnitřně znesvářená aliance různých gangů, které často bojovaly proti sobě navzájem. Skepsi podle agentury AP projevila i strana Sinn Féin, která je spjata s IRA.
Clintonová mírový proces podpořila
Zřeknutí se násilí bylo oznámeno v době, kdy je v Irsku a v Severním Irsku americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, aby podpořila zdejší mírový proces. Clintonová po jednání s irským premiérem Brianem Cowenem vyzvala Británii, aby v zájmu zlepšení vzájemných vztahů svěřila severoirským úřadům správu nad ulsterskou policií a soudy. Podle ní to napomůže spolupráci vůdců obou komunit při každodenní správě provincie.
IRA bojuje už přes 30 let
Irská národně osvobozenecká armáda vznikla v polovině 70. let a tvořili ji převážně bývalí příslušníci takzvané Pravé IRA. V roce 1979 mimo jiné zavraždila britského konzervativního politika Aireyho Neavea bombou umístěnou pod jeho autem v londýnském Westminsteru. Zodpovědná byla i za bombový útok v baru Droppin' Well v Ballykelly v severoirském hrabství Londonderry, při němž v roce 1982 zemřelo 17 lidí.
Výbušniny si prý její členové obstarávali i v Česku, v roce 1994 si měli obstarat v Plzni výbušninu Semtex. Celkově si střety mezi militantními stoupenci sjednocení Ulsteru s Irskem a jejich probritskými protějšky vyžádaly od roku 1968 do podpisu mírové dohody o třicet let později 3600 životů.
