Washington – Velký příslib obklopený řadou zádrhelů – tak lze v současnosti popsat americká bezpilotní letadla, v nichž mnozí vidí budoucnost záchranných, průzkumných i bojových akcí. Právě u poslední jmenované oblasti je jejich role nejaktuálnější. Zkušeností z nasazení v Afghánistánu by se nyní mohlo využít v Iráku. Tato technologie je ale dle amerických médií natolik nespolehlivá, že americká armáda od roku 2001 zaznamenala více než 400 pádů těchto letadel.
Už proti sobě nebudou stát muži proti muži jako piloti, ale na dálku ovládané stroje – tolik základní bojový plán tzv. dronů. Jenže podle deníku Washington Post to má jeden malý háček. Bezpilotní letadla padají z nebe častěji, než by si možná leckdo myslel. Nejčastějším důvodem jsou mechanické chyby, lidské selhání nebo třeba špatné počasí.
Právě v Afghánistánu, kde drony operovaly nejčastěji, se část strojů zřítila nebo zkrátka ztratila. Několik desítek jich ale spadlo také poblíž obydlených oblastí v samotných Spojených státech. Deník připomíná, že jen díky štěstí a několika metrům či vteřinám mnohdy nedošlo k tragédiím.
Americká administrativa se ale snaží vysvětlovat, že zanedlouho drony budou stejně bezpečné jako osobně pilotované stroje. Týdeník The Economist už zveřejnil údaje, podle kterých je podíl pilotů cvičících se na drony větší než klasický výcvik na bombardéry a stíhačky dohromady.
Se stahováním z Afghánistánu se do Ameriky začne přesouvat i část těchto strojů. Zatím by měly operovat jen z vojenských základen. Pomáhat by měly např. při přírodních katastrofách, předpovědi počasí, boji proti kriminalitě.
Obchod s drony je navíc velký byznys. Jen za loňský rok překročil pět miliard dolarů. Lví podíl na tom má vedle Spojených států hlavně Izrael. Právě tyto dva státy jsou největšími vývozci dronů. Během následujících deseti let se odhaduje, že trh s bezpilotními stroji naroste o dalších sto padesát procent.
