Čínský rozpočet na obranu vzroste oproti loňsku o 8,1 procenta, což je nejvíce za poslední tři roky. Vyplývá to z příslušné zprávy vydané u příležitosti zahájení výroční schůze Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu). Výdaje Číny na obranu a její ambiciózní program modernizace armády ostře sledují nejen její sousedé, ale také Washington, protože naznačují širší strategické cíle Pekingu.
Čínský premiér Li Kche-čchiang na zasedání parlamentu upozornil, že Peking nebude tolerovat „žádné snahy o samostatnost Tchaj-wanu“ a bude usilovat o zachování územní celistvosti Číny. Ve vztahu k autonomním územím Macao a Hongkong bude podle něj vláda „do puntíku“ dodržovat princip „jedna země, dva systémy“.
Navýšení rozpočtu na obranu zřejmě jen zesílí obavy Tchaj-wanu ohledně čínských záměrů v době, kdy Peking zvyšuje svou vojenskou přítomnost v blízkosti ostrova. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud samostatnost vyhlásí.
Tchaj-wan by se mohl „spálit“
Peking popudlivě reagoval na zákon připravovaný ve Spojených státech, jehož cílem je zintenzivnění oficiálních styků mezi Washingtonem a Tchaj-pejí. Zákon čeká jen na podpis prezidenta Donalda Trumpa. V pátek Čína Tchaj-wanu vzkázala, že se „jedině spálí“, pokud bude spoléhat na cizince. Čínská státní média varovala před hrozbou války.
Pro současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga představuje modernizace vojska jeden z klíčových bodů vlády. Peking investuje mimo jiné do stavby letadlových lodí, raketových systémů či do stíhaček s technologií stealth, díky které jsou obtížně zjistitelné radary. Loni vzrostly výdaje na obranu o sedm procent.
Neomezený Si
Letos mají výdaje na obranu činit v přepočtu přibližně 173 miliard dolarů (3,5 bilionu Kč). Diplomaté citovaní agenturou Reuters nicméně soudí, že skutečná suma vynaložená na obranu bude mnohem vyšší a část z ní se schová za civilní výdaje.
Modernizace čínské armády, která je co do počtu vojáků největší na světě, vzbuzuje obavy sousedních zemí, zejména pokud jde o územní konflikt týkající se Jihočínského moře. Každoroční plenární zasedání parlamentu potrvá do 20. března. V neděli 11. března bude rozhodovat o změně ústavy, která by prezidentu Si Ťin-Pchingovi umožňovala vládnout neomezeně dlouho.
