Tajné služby: Kampaň, která měla ovlivnit prezidentské volby v USA, nařídil Putin

Nahrávám video

Kampaň, která měla ovlivnit loňské prezidentské volby ve Spojených státech, nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Jejím cílem bylo podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit demokratickou kandidátku na prezidenta Hillary Clintonovou. Uvádějí to americké tajné služby v odtajněné části zprávy o ruském vměšování do amerických voleb. Moskva dosud obvinění z ovlivňování amerických voleb popírala.

„Vyhodnotili jsme, že Putin a ruská vláda dávali jasnou přednost nově zvolenému prezidentu Trumpovi,“ píše se ve zprávě tajných služeb USA. „Rovněž jsme vyhodnotili, že Putin a ruská vláda usilovali o to pomoci zvolenému prezidentu Trumpovi v jeho šancích na zvolení, jestliže to bude možné, tím, že zdiskreditují ministryni Clintonovou,“ píše se rovněž v úvodu zprávy.

Tajné služby zároveň dodávají, že konkrétně s tímto úsudkem souhlasí všechny tři agentury - Ústřední zpravodajská služba (CIA), Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i (Národní bezpečnostní agentura) NSA.

Americké tajné služby ve zprávě dále uvádějí, že množství ruských aktivit bylo v poslední době mnohem větší než v dřívější době. „Ruské zpravodajské služby podnikly kybernetické operace proti cílům spojeným s prezidentskými volbami v roce 2016. Byly mezi nimi cíle spojené s oběma hlavními politickými stranami,“ píše se ve zprávě.

Rusko prý využilo i WikiLeaks

Podle zprávy ruští diplomaté před americkými volbami veřejně odsuzovali volební proces v USA a byli připraveni veřejně zpochybnit platnost výsledků. Přístup Moskvy se vyvíjel podle toho, jak se vyvíjela kampaň obou hlavních prezidentských kandidátů. „Když se Moskvě zdálo, že ministryně Clintonová nejspíš volby vyhraje, ruská kampaň se začala více zaměřovat na podkopání jejího budoucího prezidentství,“ uvádí se v dokumentu.

Ruská vojenská rozvědka (GRU) poskytla podle zprávy serveru WikiLeaks materiály, které získala hackerským útokem na demokratické politiky. Zakladatel serveru Julian Assange dosud tvrdil, že dokumenty neměl od Rusů. Zpráva také potvrdila, že Rusko v rámci své dezinformační kampaně využívalo i státní agentury a média, placené uživatele sociálních sítí či internetové trolly.

Nahrávám video

Útoky výsledky voleb neovlivnily, zní od Trumpa i Ryana

Ruské „zasahování“ do loňských voleb ihned důrazně odsoudil republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan. Rusko „se zjevně snažilo zasahovat do našeho politického systému,“ uvedl. Stejně jako Trump nicméně prohlásil, že toto vměšování neovlivnilo výsledek voleb a že republikánský kandidát zvítězil „spravedlivě a řádně“.

Podle Trumpa i tajné služby velmi jasně uvedly, že není absolutně žádný důkaz o tom, že by hackerské útoky měly na výsledky voleb vliv. Dodal, že jediný důvod, proč se pořád diskutuje o napadení počítačů vedení demokratů, je, že porážka demokratů byla tak velká, že jsou ve velkých rozpacích.

Demokratický poslanec Adam Schiff z výboru pro kontrolu zpravodajských služeb uvedl, že zpráva jasně uvádí, že ruské zasahování bylo řízeno přímo prezidentem Vladimirem Putinem a cílem této kampaně bylo nejen „vyvolat nesváry“ ve Spojených státech, ale byla rovněž motivována touhou zvýšit volební šance Donalda Trumpa.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tajné služby USA již dříve uvedly, že hackerské útoky, které zasáhly do amerických prezidentských voleb, posvětilo ruské vedení. Rusové podle šéfů tajných služeb také šířili falešné informace na sociálních sítích a na internetu, aby vyvolali zmatek a pochyby, a oslabili tak Západ.

Část zprávy o ruském vměšování do amerických voleb byla odtajněna krátce po schůze Donalda Trumpa s představiteli tajných služeb. Trump po schůzce uvedl, že žádný hackerský útok z Ruska, Číny či odjinud nijak neovlivnil výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech.

Moskva důsledně popírá veškerá obvinění, že by se za pomoci počítačových pirátů a krádeží elektronických dokumentů pokoušela ovlivnit loňské americké prezidentské volby ve prospěch soupeře demokratické kandidátky Hillary Clintonové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 4 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 10 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 11 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 19 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.