Tajné služby: Kampaň, která měla ovlivnit prezidentské volby v USA, nařídil Putin

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Řezníček o obsahu odtajněné zprávy: Putin měl na Clintonovou spadeno, protože podle něj stála za protesty proti jeho osobě
Zdroj: ČT24

Kampaň, která měla ovlivnit loňské prezidentské volby ve Spojených státech, nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Jejím cílem bylo podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit demokratickou kandidátku na prezidenta Hillary Clintonovou. Uvádějí to americké tajné služby v odtajněné části zprávy o ruském vměšování do amerických voleb. Moskva dosud obvinění z ovlivňování amerických voleb popírala.

„Vyhodnotili jsme, že Putin a ruská vláda dávali jasnou přednost nově zvolenému prezidentu Trumpovi,“ píše se ve zprávě tajných služeb USA. „Rovněž jsme vyhodnotili, že Putin a ruská vláda usilovali o to pomoci zvolenému prezidentu Trumpovi v jeho šancích na zvolení, jestliže to bude možné, tím, že zdiskreditují ministryni Clintonovou,“ píše se rovněž v úvodu zprávy.

Tajné služby zároveň dodávají, že konkrétně s tímto úsudkem souhlasí všechny tři agentury - Ústřední zpravodajská služba (CIA), Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i (Národní bezpečnostní agentura) NSA.

Americké tajné služby ve zprávě dále uvádějí, že množství ruských aktivit bylo v poslední době mnohem větší než v dřívější době. „Ruské zpravodajské služby podnikly kybernetické operace proti cílům spojeným s prezidentskými volbami v roce 2016. Byly mezi nimi cíle spojené s oběma hlavními politickými stranami,“ píše se ve zprávě.

Rusko prý využilo i WikiLeaks

Podle zprávy ruští diplomaté před americkými volbami veřejně odsuzovali volební proces v USA a byli připraveni veřejně zpochybnit platnost výsledků. Přístup Moskvy se vyvíjel podle toho, jak se vyvíjela kampaň obou hlavních prezidentských kandidátů. „Když se Moskvě zdálo, že ministryně Clintonová nejspíš volby vyhraje, ruská kampaň se začala více zaměřovat na podkopání jejího budoucího prezidentství,“ uvádí se v dokumentu.

Ruská vojenská rozvědka (GRU) poskytla podle zprávy serveru WikiLeaks materiály, které získala hackerským útokem na demokratické politiky. Zakladatel serveru Julian Assange dosud tvrdil, že dokumenty neměl od Rusů. Zpráva také potvrdila, že Rusko v rámci své dezinformační kampaně využívalo i státní agentury a média, placené uživatele sociálních sítí či internetové trolly.

Nahrávám video
Putin chtěl podle amerických tajných služeb ovlivnit volby
Zdroj: ČT24

Útoky výsledky voleb neovlivnily, zní od Trumpa i Ryana

Ruské „zasahování“ do loňských voleb ihned důrazně odsoudil republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan. Rusko „se zjevně snažilo zasahovat do našeho politického systému,“ uvedl. Stejně jako Trump nicméně prohlásil, že toto vměšování neovlivnilo výsledek voleb a že republikánský kandidát zvítězil „spravedlivě a řádně“.

Podle Trumpa i tajné služby velmi jasně uvedly, že není absolutně žádný důkaz o tom, že by hackerské útoky měly na výsledky voleb vliv. Dodal, že jediný důvod, proč se pořád diskutuje o napadení počítačů vedení demokratů, je, že porážka demokratů byla tak velká, že jsou ve velkých rozpacích.

Demokratický poslanec Adam Schiff z výboru pro kontrolu zpravodajských služeb uvedl, že zpráva jasně uvádí, že ruské zasahování bylo řízeno přímo prezidentem Vladimirem Putinem a cílem této kampaně bylo nejen „vyvolat nesváry“ ve Spojených státech, ale byla rovněž motivována touhou zvýšit volební šance Donalda Trumpa.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tajné služby USA již dříve uvedly, že hackerské útoky, které zasáhly do amerických prezidentských voleb, posvětilo ruské vedení. Rusové podle šéfů tajných služeb také šířili falešné informace na sociálních sítích a na internetu, aby vyvolali zmatek a pochyby, a oslabili tak Západ.

Část zprávy o ruském vměšování do amerických voleb byla odtajněna krátce po schůze Donalda Trumpa s představiteli tajných služeb. Trump po schůzce uvedl, že žádný hackerský útok z Ruska, Číny či odjinud nijak neovlivnil výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech.

Moskva důsledně popírá veškerá obvinění, že by se za pomoci počítačových pirátů a krádeží elektronických dokumentů pokoušela ovlivnit loňské americké prezidentské volby ve prospěch soupeře demokratické kandidátky Hillary Clintonové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 8 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...