Tajné služby: Kampaň, která měla ovlivnit prezidentské volby v USA, nařídil Putin

4 minuty
Zpravodaj ČT Řezníček o obsahu odtajněné zprávy: Putin měl na Clintonovou spadeno, protože podle něj stála za protesty proti jeho osobě
Zdroj: ČT24

Kampaň, která měla ovlivnit loňské prezidentské volby ve Spojených státech, nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Jejím cílem bylo podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit demokratickou kandidátku na prezidenta Hillary Clintonovou. Uvádějí to americké tajné služby v odtajněné části zprávy o ruském vměšování do amerických voleb. Moskva dosud obvinění z ovlivňování amerických voleb popírala.

„Vyhodnotili jsme, že Putin a ruská vláda dávali jasnou přednost nově zvolenému prezidentu Trumpovi,“ píše se ve zprávě tajných služeb USA. „Rovněž jsme vyhodnotili, že Putin a ruská vláda usilovali o to pomoci zvolenému prezidentu Trumpovi v jeho šancích na zvolení, jestliže to bude možné, tím, že zdiskreditují ministryni Clintonovou,“ píše se rovněž v úvodu zprávy.

Tajné služby zároveň dodávají, že konkrétně s tímto úsudkem souhlasí všechny tři agentury - Ústřední zpravodajská služba (CIA), Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i (Národní bezpečnostní agentura) NSA.

Americké tajné služby ve zprávě dále uvádějí, že množství ruských aktivit bylo v poslední době mnohem větší než v dřívější době. „Ruské zpravodajské služby podnikly kybernetické operace proti cílům spojeným s prezidentskými volbami v roce 2016. Byly mezi nimi cíle spojené s oběma hlavními politickými stranami,“ píše se ve zprávě.

Rusko prý využilo i WikiLeaks

Podle zprávy ruští diplomaté před americkými volbami veřejně odsuzovali volební proces v USA a byli připraveni veřejně zpochybnit platnost výsledků. Přístup Moskvy se vyvíjel podle toho, jak se vyvíjela kampaň obou hlavních prezidentských kandidátů. „Když se Moskvě zdálo, že ministryně Clintonová nejspíš volby vyhraje, ruská kampaň se začala více zaměřovat na podkopání jejího budoucího prezidentství,“ uvádí se v dokumentu.

Ruská vojenská rozvědka (GRU) poskytla podle zprávy serveru WikiLeaks materiály, které získala hackerským útokem na demokratické politiky. Zakladatel serveru Julian Assange dosud tvrdil, že dokumenty neměl od Rusů. Zpráva také potvrdila, že Rusko v rámci své dezinformační kampaně využívalo i státní agentury a média, placené uživatele sociálních sítí či internetové trolly.

2 minuty
Putin chtěl podle amerických tajných služeb ovlivnit volby
Zdroj: ČT24

Útoky výsledky voleb neovlivnily, zní od Trumpa i Ryana

Ruské „zasahování“ do loňských voleb ihned důrazně odsoudil republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan. Rusko „se zjevně snažilo zasahovat do našeho politického systému,“ uvedl. Stejně jako Trump nicméně prohlásil, že toto vměšování neovlivnilo výsledek voleb a že republikánský kandidát zvítězil „spravedlivě a řádně“.

Podle Trumpa i tajné služby velmi jasně uvedly, že není absolutně žádný důkaz o tom, že by hackerské útoky měly na výsledky voleb vliv. Dodal, že jediný důvod, proč se pořád diskutuje o napadení počítačů vedení demokratů, je, že porážka demokratů byla tak velká, že jsou ve velkých rozpacích.

Demokratický poslanec Adam Schiff z výboru pro kontrolu zpravodajských služeb uvedl, že zpráva jasně uvádí, že ruské zasahování bylo řízeno přímo prezidentem Vladimirem Putinem a cílem této kampaně bylo nejen „vyvolat nesváry“ ve Spojených státech, ale byla rovněž motivována touhou zvýšit volební šance Donalda Trumpa.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tajné služby USA již dříve uvedly, že hackerské útoky, které zasáhly do amerických prezidentských voleb, posvětilo ruské vedení. Rusové podle šéfů tajných služeb také šířili falešné informace na sociálních sítích a na internetu, aby vyvolali zmatek a pochyby, a oslabili tak Západ.

Část zprávy o ruském vměšování do amerických voleb byla odtajněna krátce po schůze Donalda Trumpa s představiteli tajných služeb. Trump po schůzce uvedl, že žádný hackerský útok z Ruska, Číny či odjinud nijak neovlivnil výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech.

Moskva důsledně popírá veškerá obvinění, že by se za pomoci počítačových pirátů a krádeží elektronických dokumentů pokoušela ovlivnit loňské americké prezidentské volby ve prospěch soupeře demokratické kandidátky Hillary Clintonové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 49 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 2 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 3 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...