Tajná služba USA v minulosti odmítla žádosti Trumpovy ochranky o další zdroje

Tajná služba Spojených států připustila, že ve dvou letech předcházejících atentátu na Donalda Trumpa opakovaně odmítla žádosti jeho ochranky o dodatečné zdroje. Jde o obrat oproti dřívějším prohlášením agentury, napsal list The New York Times (NYT) s odkazem na mluvčího Tajné služby. Trump kromě toho o víkendu prohlásil, že ho nikdo předem neupozornil na problémy, které nastaly před mítinkem v pensylvánském Butleru, kde se ho 20letý útočník minulý víkend pokusil zastřelit.

Podle mluvčího Tajné služby Anthonyho Guglielmiho se žádosti Trumpovy ochranky, které agentura zamítla, netýkaly předvolebního shromáždění v Pensylvánii. Trump z atentátu vyvázl s lehkým zraněním, když jej jedna z kulek zasáhla do ucha, o život ale přišel jeden z jeho fanoušků a další dva utrpěli vážná zranění.

O tom, že Tajná služba odmítla dřívější žádosti o dodatečnou podporu, před vyjádřením Guglielmiho informoval list The Washington Post (WP) s odkazem na své zdroje. Guglielmi uvedl, že federální agentura má omezené množství zdrojů, které může na akce vyslat.

Představitelé tajné služby si podle NYT již léta stěžují, že je agentura přetížená, zejména v období voleb, kdy musí chránit úřadujícího prezidenta, několik prezidentských kandidátů a politické sjezdy. „Je to prostě pravda – nemáme zdroje na to, abychom ho (Trumpa) zabezpečili jako v době, kdy byl prezidentem,“ řekl WP jeden z představitelů Tajné služby.

Trumpův politický tým byl nedostatkem podpory a dodatečných zdrojů znepokojen již několik let. Podle jednoho z představitelů kampaně, který hovořil pod podmínkou anonymity, byl trvalým zdrojem stresu například nedostatek detektorů kovů pro kontrolu účastníků předvolebních shromáždění.

Kritika Tajné služby zřejmě zesílí

Přiznání Tajné služby podle amerických médií jen zesílí intenzivní kritiku, které bude její ředitelka Kimberly Cheatleová čelit v pondělí, kdy bude vypovídat na slyšení ve sněmovním výboru pro dohled a odpovědnost.

Tajná služba byla bezprostředně po atentátu zasypána otázkami, proč vyloučila z bezpečnostní zóny skladiště, z něhož 13. července na Trumpa střílel útočník, kterého úřady identifikovaly jako Thomase Matthewa Crookse z předměstí Pittsburghu. Čelí také dotazům kvůli způsobu, jakým přidělila úkoly místním policistům, kteří pomáhali s ochranou mítinku.

Agentura pověřila početný kontingent místních strážců zákona prací uvnitř bezpečnostního perimetru, místo aby kryla budovu, odkud útočník střílel. Atentátník se mohl volně pohybovat mimo perimetr, než zaujal pozici na střeše, přestože si místní policisté všimli, že se chová podivně, a informovali o tom bezpečnostní složky. Agentura také čelila otázkám, proč dovolila Trumpovi vystoupit na pódiu i poté, co obdržela informaci, že bezpečnostní složky hledají v davu někoho podezřelého.

„Nikdo se o tom nezmínil, nikdo neřekl, že je nějaký problém. Počkal bych patnáct minut, mohli říct, počkáme patnáct minut, dvacet minut, pět minut, něco. Nikdo to neřekl,“ řekl Trump stanici Fox News. „Myslím, že to byla chyba. Jak se někdo dostal na tu střechu? A proč nebyl nahlášen?“

Služba chrání přes dvacet lidí

Tajná služba v současné době zajišťuje bezpečnost více než dvou desítek osob, z nichž většina vyžaduje ostrahu na plný úvazek a několika dalším se dostává ochrany od okamžiku, kdy opustí svůj domov. Mezi chráněné osoby patří prezident Joe Biden, viceprezidentka Kamala Harrisová a jejich rodiny, stejně jako bývalí prezidenti, kandidáti a další představitelé.

Po střelbě v Butleru agentura přidala ochranku nezávislému kandidátovi Robertu Kennedymu a nyní chrání i kandidáta na viceprezidenta za republikány J. D. Vance.

Bývalým prezidentům se dostává podstatně nižšího stupně ochrany, ale podle bývalých agentů Tajné služby je Trump díky svému vysokému postavení a každodenní rutině jiným druhem bezpečnostní výzvy než většina exprezidentů. Nejenže Trump znovu kandiduje do Bílého domu, ale na rozdíl od svých předchůdců se téměř neustále pohybuje mezi davy lidí, ve svých klubech a na golfových hřištích, a pořádá časté předvolební akce, kterých se účastní tisíce, ne-li desetitisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli.
před 51 mminutami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 20 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 20 lidí včetně několika dětí, oznámily večer úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francouzský premiér slíbil řešení krize ve školství do konce října

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve středu večer slíbil, že do konce října jeho vláda předloží plán řešení krize ve školství. Podle něj kabinet nemůže zůstat netečný k obavám studentů, kteří kritizují stav školství a škol v zemi a již několik dní demonstrují v ulicích francouzských měst. Protesty provázejí násilnosti, které si vyžádaly uzavření řady škol. Ve středu byla ale na většině těch středních výuka obnovena.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Piety i protesty. Izrael si připomněl třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 4 hhodinami

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.