Tajná služba USA v minulosti odmítla žádosti Trumpovy ochranky o další zdroje

Tajná služba Spojených států připustila, že ve dvou letech předcházejících atentátu na Donalda Trumpa opakovaně odmítla žádosti jeho ochranky o dodatečné zdroje. Jde o obrat oproti dřívějším prohlášením agentury, napsal list The New York Times (NYT) s odkazem na mluvčího Tajné služby. Trump kromě toho o víkendu prohlásil, že ho nikdo předem neupozornil na problémy, které nastaly před mítinkem v pensylvánském Butleru, kde se ho 20letý útočník minulý víkend pokusil zastřelit.

Podle mluvčího Tajné služby Anthonyho Guglielmiho se žádosti Trumpovy ochranky, které agentura zamítla, netýkaly předvolebního shromáždění v Pensylvánii. Trump z atentátu vyvázl s lehkým zraněním, když jej jedna z kulek zasáhla do ucha, o život ale přišel jeden z jeho fanoušků a další dva utrpěli vážná zranění.

O tom, že Tajná služba odmítla dřívější žádosti o dodatečnou podporu, před vyjádřením Guglielmiho informoval list The Washington Post (WP) s odkazem na své zdroje. Guglielmi uvedl, že federální agentura má omezené množství zdrojů, které může na akce vyslat.

Představitelé tajné služby si podle NYT již léta stěžují, že je agentura přetížená, zejména v období voleb, kdy musí chránit úřadujícího prezidenta, několik prezidentských kandidátů a politické sjezdy. „Je to prostě pravda – nemáme zdroje na to, abychom ho (Trumpa) zabezpečili jako v době, kdy byl prezidentem,“ řekl WP jeden z představitelů Tajné služby.

Trumpův politický tým byl nedostatkem podpory a dodatečných zdrojů znepokojen již několik let. Podle jednoho z představitelů kampaně, který hovořil pod podmínkou anonymity, byl trvalým zdrojem stresu například nedostatek detektorů kovů pro kontrolu účastníků předvolebních shromáždění.

Kritika Tajné služby zřejmě zesílí

Přiznání Tajné služby podle amerických médií jen zesílí intenzivní kritiku, které bude její ředitelka Kimberly Cheatleová čelit v pondělí, kdy bude vypovídat na slyšení ve sněmovním výboru pro dohled a odpovědnost.

Tajná služba byla bezprostředně po atentátu zasypána otázkami, proč vyloučila z bezpečnostní zóny skladiště, z něhož 13. července na Trumpa střílel útočník, kterého úřady identifikovaly jako Thomase Matthewa Crookse z předměstí Pittsburghu. Čelí také dotazům kvůli způsobu, jakým přidělila úkoly místním policistům, kteří pomáhali s ochranou mítinku.

Agentura pověřila početný kontingent místních strážců zákona prací uvnitř bezpečnostního perimetru, místo aby kryla budovu, odkud útočník střílel. Atentátník se mohl volně pohybovat mimo perimetr, než zaujal pozici na střeše, přestože si místní policisté všimli, že se chová podivně, a informovali o tom bezpečnostní složky. Agentura také čelila otázkám, proč dovolila Trumpovi vystoupit na pódiu i poté, co obdržela informaci, že bezpečnostní složky hledají v davu někoho podezřelého.

„Nikdo se o tom nezmínil, nikdo neřekl, že je nějaký problém. Počkal bych patnáct minut, mohli říct, počkáme patnáct minut, dvacet minut, pět minut, něco. Nikdo to neřekl,“ řekl Trump stanici Fox News. „Myslím, že to byla chyba. Jak se někdo dostal na tu střechu? A proč nebyl nahlášen?“

Služba chrání přes dvacet lidí

Tajná služba v současné době zajišťuje bezpečnost více než dvou desítek osob, z nichž většina vyžaduje ostrahu na plný úvazek a několika dalším se dostává ochrany od okamžiku, kdy opustí svůj domov. Mezi chráněné osoby patří prezident Joe Biden, viceprezidentka Kamala Harrisová a jejich rodiny, stejně jako bývalí prezidenti, kandidáti a další představitelé.

Po střelbě v Butleru agentura přidala ochranku nezávislému kandidátovi Robertu Kennedymu a nyní chrání i kandidáta na viceprezidenta za republikány J. D. Vance.

Bývalým prezidentům se dostává podstatně nižšího stupně ochrany, ale podle bývalých agentů Tajné služby je Trump díky svému vysokému postavení a každodenní rutině jiným druhem bezpečnostní výzvy než většina exprezidentů. Nejenže Trump znovu kandiduje do Bílého domu, ale na rozdíl od svých předchůdců se téměř neustále pohybuje mezi davy lidí, ve svých klubech a na golfových hřištích, a pořádá časté předvolební akce, kterých se účastní tisíce, ne-li desetitisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 42 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...