Tajná služba USA v minulosti odmítla žádosti Trumpovy ochranky o další zdroje

Tajná služba Spojených států připustila, že ve dvou letech předcházejících atentátu na Donalda Trumpa opakovaně odmítla žádosti jeho ochranky o dodatečné zdroje. Jde o obrat oproti dřívějším prohlášením agentury, napsal list The New York Times (NYT) s odkazem na mluvčího Tajné služby. Trump kromě toho o víkendu prohlásil, že ho nikdo předem neupozornil na problémy, které nastaly před mítinkem v pensylvánském Butleru, kde se ho 20letý útočník minulý víkend pokusil zastřelit.

Podle mluvčího Tajné služby Anthonyho Guglielmiho se žádosti Trumpovy ochranky, které agentura zamítla, netýkaly předvolebního shromáždění v Pensylvánii. Trump z atentátu vyvázl s lehkým zraněním, když jej jedna z kulek zasáhla do ucha, o život ale přišel jeden z jeho fanoušků a další dva utrpěli vážná zranění.

O tom, že Tajná služba odmítla dřívější žádosti o dodatečnou podporu, před vyjádřením Guglielmiho informoval list The Washington Post (WP) s odkazem na své zdroje. Guglielmi uvedl, že federální agentura má omezené množství zdrojů, které může na akce vyslat.

Představitelé tajné služby si podle NYT již léta stěžují, že je agentura přetížená, zejména v období voleb, kdy musí chránit úřadujícího prezidenta, několik prezidentských kandidátů a politické sjezdy. „Je to prostě pravda – nemáme zdroje na to, abychom ho (Trumpa) zabezpečili jako v době, kdy byl prezidentem,“ řekl WP jeden z představitelů Tajné služby.

Trumpův politický tým byl nedostatkem podpory a dodatečných zdrojů znepokojen již několik let. Podle jednoho z představitelů kampaně, který hovořil pod podmínkou anonymity, byl trvalým zdrojem stresu například nedostatek detektorů kovů pro kontrolu účastníků předvolebních shromáždění.

Kritika Tajné služby zřejmě zesílí

Přiznání Tajné služby podle amerických médií jen zesílí intenzivní kritiku, které bude její ředitelka Kimberly Cheatleová čelit v pondělí, kdy bude vypovídat na slyšení ve sněmovním výboru pro dohled a odpovědnost.

Tajná služba byla bezprostředně po atentátu zasypána otázkami, proč vyloučila z bezpečnostní zóny skladiště, z něhož 13. července na Trumpa střílel útočník, kterého úřady identifikovaly jako Thomase Matthewa Crookse z předměstí Pittsburghu. Čelí také dotazům kvůli způsobu, jakým přidělila úkoly místním policistům, kteří pomáhali s ochranou mítinku.

Agentura pověřila početný kontingent místních strážců zákona prací uvnitř bezpečnostního perimetru, místo aby kryla budovu, odkud útočník střílel. Atentátník se mohl volně pohybovat mimo perimetr, než zaujal pozici na střeše, přestože si místní policisté všimli, že se chová podivně, a informovali o tom bezpečnostní složky. Agentura také čelila otázkám, proč dovolila Trumpovi vystoupit na pódiu i poté, co obdržela informaci, že bezpečnostní složky hledají v davu někoho podezřelého.

„Nikdo se o tom nezmínil, nikdo neřekl, že je nějaký problém. Počkal bych patnáct minut, mohli říct, počkáme patnáct minut, dvacet minut, pět minut, něco. Nikdo to neřekl,“ řekl Trump stanici Fox News. „Myslím, že to byla chyba. Jak se někdo dostal na tu střechu? A proč nebyl nahlášen?“

Služba chrání přes dvacet lidí

Tajná služba v současné době zajišťuje bezpečnost více než dvou desítek osob, z nichž většina vyžaduje ostrahu na plný úvazek a několika dalším se dostává ochrany od okamžiku, kdy opustí svůj domov. Mezi chráněné osoby patří prezident Joe Biden, viceprezidentka Kamala Harrisová a jejich rodiny, stejně jako bývalí prezidenti, kandidáti a další představitelé.

Po střelbě v Butleru agentura přidala ochranku nezávislému kandidátovi Robertu Kennedymu a nyní chrání i kandidáta na viceprezidenta za republikány J. D. Vance.

Bývalým prezidentům se dostává podstatně nižšího stupně ochrany, ale podle bývalých agentů Tajné služby je Trump díky svému vysokému postavení a každodenní rutině jiným druhem bezpečnostní výzvy než většina exprezidentů. Nejenže Trump znovu kandiduje do Bílého domu, ale na rozdíl od svých předchůdců se téměř neustále pohybuje mezi davy lidí, ve svých klubech a na golfových hřištích, a pořádá časté předvolební akce, kterých se účastní tisíce, ne-li desetitisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 16 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 20 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 35 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...