Syrské opoziční skupiny se zúčastní mírových rozhovorů v Kazachstánu. Delegaci povede Muhammad Allúš ze skupiny Džajš al-Islám. Za opozici vyjednával i v minulosti. Skupina Džajš al-Islám má pod kontrolou některé oblasti v blízkosti Damašku. Rusko svolalo rozhovory do Astany, kde by měly začít 23. ledna.
Allúš řekl, že je třeba, aby se jednání v Astaně zúčastnily opoziční skupiny, protože je nutné „neutralizovat zločinnou roli“ Íránu v syrském konfliktu. Podle Allúše je třeba zadržet íránské milice, které jsou do bojů zapojeny.
„Pojedou tam všechny povstalecké skupiny, všechny s tím souhlasily. Cílem astanských jednání je ukončit krveprolévání, jehož se dopouští syrský režim a jeho spojenci. Chceme s jejich zločiny skoncovat,“ sdělil podle médií Allúš.
Írán je stejně jako Rusko hlavním spojencem vlády v Damašku. Na její straně bojuje také libanonský Hizballáh, který je podporován Teheránem.
Allúš vedl opoziční vyjednávací komisi (HNC) na předchozích mírových rozhovorech v Ženevě, které organizovala OSN. Loni v květnu se funkce vzdal kvůli nezdaru ženevských rozhovorů.
Právní poradce povstaleckých skupin Usáma abú Zajd řekl, že se povstalci rozhodli pro účast na jednáních navzdory „mnoha případům porušování příměří u Damašku“, protože hlavním tématem bude posílení příměří. „Proto bude povstalecká delegace čistě vojenská. Právní a politická skupina ji podpoří,“ sdělil abú Zajd.
Podle zástupce Syrské svobodné armády (FSA), kterého bez udání jména citovala agentura Reuters, chtějí skupiny jednat nejprve o příměří a o jeho porušování ze strany syrské vlády.
Zacharíja Malahifdží z opoziční skupiny Fastakim řekl, že většina povstaleckých skupin se rozhodla rozhovorů se zúčastnit. „Bude se jednat o příměří, o humanitárních otázkách, o distribuci pomoci, o propuštění vězňů,“ řekl.
Syrská opoziční vyjednávací komise (HNC), která zastupovala opozici na předchozích rozhovorech organizovaných OSN, už o víkendu oznámila, že astanské rozhovory podporuje. Považuje je za předběžný krok před obnovou politických rozhovorů, které se mají konat v únoru v Ženevě a jejichž organizátorem je OSN.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek uvedl, že pokud se jednání o Sýrii svolané na konec ledna do Astany bude týkat i politického řešení konfliktu, měla by EU participovat. EU, která vždy prosazovala politické urovnání syrské krize, se podle něj nemůže zapojit do technických rozhovorů a jednání, jež se budou zaměřovat na vojenské otázky či vojenské řešení situace.
Na jaro plánuje EU svolat společně s OSN do Bruselu k Sýrii rozsáhlou mezinárodní konferenci, navazující na podobný loňský podnik v Londýně.
Rusko a Turecko přizvaly i Spojené státy
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu dříve sdělil, že se s ruským protějškem Sergejem Lavrovem shodli na přizvání Spojených států. USA zatím zůstávaly v jednáních, v nichž měly hlavní iniciativu Rusko a Turecko, stranou.
Americký ministr zahraničí John Kerry před několika dny uvedl, že Washington mírové rozhovory v Kazachstánu podporuje a věří, že povedou k míru. Podle Kerryho nicméně cílem zůstává pokračovat v jednáních v Ženevě, která jsou skutečným jádrem mírového procesu.
Ankara naopak na jednáních nechce zástupce kurdských milic bojujících v Sýrii. Turecko považuje milice YPG za odnož turecké Strany kurdských pracujících (PKK), kterou řadí k teroristickým skupinám nejen Ankara, ale i Evropská unie a Spojené státy.
V Sýrii platí od konce prosince křehké příměří, které se ale nevztahuje na teroristické skupiny, jako jsou Islámský stát či Fronta dobytí Sýrie.
V Sýrii zůstává 15 obléhaných oblastí
Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi sleduje z Británie, informovala o dalších tvrdých bojích ve východosyrském městě Dajr az-Zaur. Radikálové tam zahájili boj o vládní čtvrtě. Podle SOHR zahynulo 82 lidí, syrská vládní agentura SANA oznámila, že vojáci zabili několik desítek členů takzvaného Islámského státu (IS).
V Sýrii je v obležení 15 oblastí, v nichž bez pomoci uvázlo na 700 tisíc lidí. Ve společném prohlášení to uvedly agentury a organizace, které zajišťují humanitární pomoc. Je mezi nimi OSN, Světová zdravotnická organizace (WHO), Dětský fond OSN (UNICEF) a Světový program pro výživu (WFP).
Podle nich je mezi obléhanými občany 300 tisíc dětí. Organizace žádají, aby byl poskytnut přístup k dětem a rodinám odříznutých od pomoci.
