Příměří pod patronací Moskvy a Ankary se porušuje, hlásí syrští exulanti

3 minuty
Reportáž: V Sýrii platí křehké příměří
Zdroj: ČT24

Podle opozičních aktivistů z exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) došlo v noci v provincii Hamá k vojenským střetům mezi povstalci a vládními vojsky prezidenta Bašára Asada. Boje hlásí i oblast Damašku. Příměří v šestileté občanské válce, nad nímž drží patronát Moskva s Ankarou, tak vydrželo bez porušení platit jen dvě hodiny. Rusko předalo Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce na podporu křehkého příměří. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin doufá, že Rada bezpečnosti bude o návrhu hlasovat v sobotu.

Na příměří, které začalo platit o půlnoci místního času (ve čtvrtek 23:00 SEČ), se dohodli protivládní povstalci s režimem syrského prezidenta a garantují ho Rusko s Tureckem. Zatímco rebely podporuje Ankara, Moskva je spojencem damašského režimu.

„Věříme ruským garancím, protože jsou to naši partneři v boji proti terorismu. Tato záruka nás ujistila, že se s každým porušením dohody vypořádáme. Je tady skutečná příležitost dosáhnout politického řešení krize v Sýrii, které ukončí krveprolití a položí základy budoucnosti země,“ prohlásil syrský ministr zahraničí Valíd Mualim.

Ujednání se syrskou vládou podpořilo sedm největších opozičních skupin a lídr opozičního hnutí Ghad Al-Surí Ahmed Jarba dodal: „Příměří vítáme, protože to zastaví syrské krveprolití. Kéž by této dohody bylo dosaženo ještě před začátkem krize v Aleppu.“

Střelba v Hamá, boje u Damašku

Dosažené dohody jsou samozřejmě křehké. Musíme udělat vše pro to, aby vstoupily v platnost a začaly fungovat.
Vladimir Putin
Ruský prezident

Souvztažná slova ruského prezidenta Vladimira Putina, že uzavřené dohody jsou „křehké“, se nicméně projevila jen desítky minut od jejich vyhlášení.

Podle Syrské organizace pro lidská práva, která sídlí v Londýně a dění ve vlasti monitoruje pomocí sítě místních aktivistů, totiž klid zbraní vydržel jen necelé dvě hodiny. Pak ho v západosyrské provincii Hamá porušili povstalci a obsadili část území, kterou měla předtím pod kontrolou vládní vojska.

Podle mluvčího povstalecké skupiny Džajš al-Nasr Muhammada Rašída vládní vojska naopak klid zbraní porušila ostřelováním území kolem dvou vesnic v jižní části provincie Idlib, která s provincií Hamá sousedí. Střelba byla krátce po půlnoci místního času slyšet také v jihosyrských provinciích Dará a Kunajtra.

V poledne SOHR informovala i o útocích syrské armády a jejích spojenců na povstalce západně od Damašku. Armáda použila vrtulníky na povstalecké pozice severozápadně od hlavního města, odkud pochází většina vody dodávané do Damašku. Podle zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu Roberta Mikoláše se ale v tomto případě jedná o radikály z bývalé An-Nusra i bojovníky Islámského státu, kteří stojí mimo klidovou dohodu.

8 minut
Publicista Ezzedine: Strany vyjmuté z příměří budou chtít ukázat svou sílu
Zdroj: ČT24

Zatím není jasné, zda stávající boje ohrozí dojednané příměří. Klid zbraní má umožnit syrská mírová jednání, svolaná na leden do Kazachstánu. Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev dnes nařídil ministerstvu zahraničí, aby rozhovory připravilo pro nejbližší dobu. Rozhovory svolalo Rusko a počítá se s tím, že se budou konat do 20. ledna, kdy v USA nastupuje do funkce nový prezident Donald Trump. USA do jednání zapojeny nejsou.

Turci i Rusové útočí na islamisty

Boje navíc úplně neskončí i z jiného důvodu; součástí příměří nejsou teroristické organizace, jako jsou Islámský stát (IS) či Fronta dobytí Sýrie (dříve známá jako An-Nusra), ani milice syrských Kurdů YPG.

„Turecko bude pokračovat v boji proti teroristickým organizacím, zvlášť proti takzvanému Islámskému státu, dokud nebude zajištěna bezpečnost občanů. Kompromis v této oblasti je mimo jakoukoliv diskusi,“ řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož země bojuje v Sýrii od srpna a vedle radikálních sunnitů cílí i na zmíněné kurdské milice, které jsou ale samy účinným spojencem mezinárodní koalice v boji proti IS.

V uplynulých měsících a letech Kurdové osvobozovali hlavně oblasti u turecké hranice a dokonce tam vyhlásili vlastní správu. K ovládnutí celého pohraničí jim brání úsek v oblasti syrského města Al-Báb, kde se pohybují i samozvanci z Islámského státu – a právě sem zamířily i nejnovější turecké a ruské údery.

Podle informací turecké armády Rusové provedli tři nálety na pozice islamistů, při kterých dvanáct radikálů zemřelo. Samotné turecké letectvo zde podle aktuální zprávy zničilo sedmnáct objektů používaných IS a zlikvidovalo šestadvacet radikálů. Podle aktuální armádní bilance tak měla turecká vojska dosud zlikvidovat 291 kurských bojovníků a 1171 islamistů.

8 minut
Zpravodaj Mikoláš: Sýrie už o sobě nerozhoduje. Slovo má Rusko a Turecko
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 5 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 14 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 32 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...