Svět v uplynulém roce vydal na zbrojení takřka dva biliony dolarů (50 bilionů korun), což představuje meziroční nárůst o 3,6 procenta. Uvádí to ročenka Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Nejvíc nakupují Spojené státy následované Čínou, Indií, Ruskem a Saúdskou Arábií. Podíl této pětice států na celosvětových výdajích na zbraně a vojenské vybavení činí 62 procent.
Světové výdaje na zbrojení loni opět vzrostly. Více než třetina připadá na Spojené státy
„Světové výdaje na armádu byly v roce 2019 o 7,2 procenta vyšší než v roce 2010, což potvrzuje trend stále rychlejšího růstu investic na zbrojení,“ řekl výzkumník Nan Tian ze SIPRI o loňské částce, která dosáhla 1,917 bilionu dolarů. „Je to nejvyšší úroveň výdajů od světové finanční krize v roce 2008 a pravděpodobně je to dosavadní maximum,“ dodal.
Více než třetina připadá na USA
Spojené státy podle SIPRI investovaly v roce 2019 do zbrojení 732 miliard dolarů (18,3 bilionu korun), což bylo oproti předchozímu roku o 5,3 procenta více. Tato částka činí 38 procent celosvětových výdajů.
Ústav poznamenal, že jen toto zvýšení odpovídalo celoročním armádním investicím Německa. Podle Pietera Wezemana ze SIPRI je aktuální růst zbrojních výdajů USA odrazem všeobecně vnímaného návratu soupeření supervelmocí.
- Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI, Stockholm International Peace Research Institute) byl založen v roce 1966. Zabývá se výzkumem konfliktů, kontrolou zbrojení a odzbrojení. Poskytuje data, analýzy a doporučení.
- Zdroj: Wikipedie
Čína s Indií, druhý a třetí největší zbrojař světa, oproti roku 2018 zvýšily loni výdaje na armádu o 5,1 procenta, respektive 6,8 procenta. „Napětí mezi Indií a Pákistánem s Čínou a jejich vzájemná rivalitita jsou hlavními důvody indického zvýšení výdajů,“ řekl Wezeman.
V Asii a Oceánii nejvíce na zbrojení dávají po Číně a Indii Japonsko s Jižní Koreou. SIPRI uvedl, že v tomto regionu útraty od roku 1989 stále stoupají.
Růst u Německa i středoevropských členů NATO
V Evropě největší meziroční růst armádních výdajů zaznamenal SIPRI u Německa, a to deset procent na celkovou sumu 49,3 miliardy dolarů (1,2 bilionu korun).
„Růst německých zbrojních výdajů může být zčásti vysvětlen zvýšenou hrozbou ze strany Ruska, kterou společně pociťuje řada členů Severoatlantické aliance,“ řekl Diego Lopes da Silva, který je analytikem SIPRI. Dodal, že naopak výdaje Francie a Spojeného království, rovněž členů NATO, zůstaly prakticky na stejné úrovni.
Výrazný růst naopak SIPRI zaznamenal mezi středoevropskými státy NATO. Jako rekordmana zmínil ústav Bulharsko s meziročním nárůstem o 127 procent, což ale vysvětlují platby za nové stíhačky. Výrazného nárůstu dosáhlo i Rumunsko, a to 17 procent. O Česku se tisková zpráva a ani zkrácený přehled ročenky nezmiňují. Dohromady státy NATO loni investovaly do armády bilion dolarů (25 bilionů korun).
Rusko v roce 2019 zaplatilo za armádu 65,1 miliardy dolarů (1,6 bilionu korun), což bylo oproti předchozímu roku o 4,5 procenta více. V přepočtu na výkon ekonomiky patří Rusko k těm evropským zemím, které na zbrojení vydávají nejvíce peněz. Loni tyto investice činily 3,9 procenta ruského HDP.
Zatímco se v posledních letech každoročně výdaje na zbrojení zvyšovaly, v letošním roce to může být kvůli hospodářským dopadům pandemie koronaviru naopak. SIPRI uvedl, že státy budou důkladně promýšlet, zda místo do armády nedají peníze raději na zdravotnictví, do vzdělání či infrastruktury. Podobné dopady měla i finanční krize v letech 2008 a 2009, dodal SIPRI.
