New York - Dnešní dárcovská konference pro Haiti v newyorském sídle Organizace spojených národů vynesla 5,3 miliardy dolarů na následující dva roky. Veřejnosti to oznámil šéf OSN Pan Ki-mun. Haitská vláda přitom původně žádala „pouze“ 3,9 miliardy dolarů (asi 58,6 miliardy korun). Haiti, jež při zemětřesení utrpělo rozsáhlé ztráty na lidských životech i majetku, dnes navíc získalo příslib 9,9 miliardy dolarů dlouhodobé pomoci na obnovu země. Představitelé státu však tvrdí, že bude nutné vybudovat Haiti zcela nanovo.
„Je to záloha, kterou Haiti potřebuje pro celkovou národní obnovu. Nyní bude záležet na jejím provedení, dodržení našich slibů, průhlednosti a zodpovědnosti,“ uvedl generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Podle šéfky americké diplomacie Hillary Clintonové budou peníze haitské vládě poskytnuty na obnovu zemědělství, energetiky, zdravotnictví, bezpečnosti a státní správy. „Prostředky jsou určeny na dlouhodobou pomoc,“ tvrdí Clintonová. Na naléhavou pomoc již Spojené státy po zemětřesení přislíbily 2,8 miliardy dolarů (zhruba 52,9 miliardy korun). Na smysluplné využití peněz by měla dohlédnout mezinárodní komise, jíž bude předsedat americký exprezident Bill Clinton.
Česko pomohlo v rámci EU
Konferenci kromě Spojených států zaštítily i Kanada, Francie, Španělsko, Brazílie a Evropská unie. Ministryně zahraničí evropské sedmadvacítky Catherine Ashtonová na ní uvedla, že EU poskytne Haiti 1,235 miliardy eur (zhruba 31,5 miliardy korun). Celkem podle ní nyní již pomoc od unie a jejích obyvatel pro Haiti činí tři miliardy eur.
Česká republika se podle českého velvyslance při OSN Martina Palouše na daru pro Haiti podílela v rámci unie. Palouš připomněl, že na celkové částce tří miliard eur, jež na Haiti dosud putovala z unie, se nezanedbatelným způsobem podílely i české humanitární organizace a dary obyvatel Česka pro ně.
Vybudujeme nové Haiti
Haiti dnes na konferenci představilo své plány na obnovu země. Vláda v Port-au-Prince už dříve uvedla, že jejím cílem není zemi obnovit, ale nově vybudovat. Rekonstrukce by podle ní měla odstranit strukturální příčiny její dlouhodobé špatné ekonomické i společenské situace. „Jde o historickou schůzku, kterou Haiti musí využít. Musíme dosáhnout výsledků. Dlužíme to našim dětem i dětem našich dětí,“ uvedla vláda.
„Přístřeší, hygiena, voda a zdravotní péče jsou nadále prioritou. Obrovské humanitární potřeby zůstávají nepokryty a hrozí, že s příchodem dešťů a hurikánů se zhorší současné životní podmínky. Během nedávných dešťů jsme viděli, že se velké části táborů zřítily. Zaplavení nebo zřícení příbytků a stanů by mnohé vysídlence mohlo přinutit k opětovnému stěhování,“ uvedla zdravotnická koordinátorka mezinárodní organizace Lékaři bez hranic Karline Kleijerová.
Zemětřesení zemi zasáhlo 12. ledna. Napáchalo škody za téměř osm miliard dolarů, přímo zasáhlo 1,5 milionu lidí. Katastrofa si podle haitské vlády vyžádala více než 300 000 životů. Přírodní neštěstí také mimo jiné zničilo přes 100 000 domů a dalších zhruba 200 000 jich poškodilo. O domov tak přišlo kolem jednoho milionu lidí. Mnoho z nich proto stále žije na ulici a řešení jejich situace představuje jeden z nejnaléhavějších současných problémů na Haiti.
Haiti je nejchudší zemí západní polokoule. Dlouhodobě se zmítá v nepokojích a násilí. Polovina obyvatel země trpí podvýživou. Průměrný haitský občan musí vystačit s méně než dvěma dolary na den.
