Praha – Polsko ztratilo v lesích u Smolenska velkou část své politické elity, ztráty spojenců v Afghánistánu byly letos nejhorší od počátku invaze, americká diplomacie poztrácela přes čtvrt milionu tajných depeší, petrolejářská firma BP ztratila v Mexickém zálivu desítky milionů litrů ropy, katolická církev kvůli skandálům s pedofily ztratila hodně ze svého renomé a letadlo společnosti Qantas ztratilo nad Singapurem jeden ze svých motorů. Chile naopak po 70 dnech našlo jako zázrakem 33 zavalených horníků, barmská disidentka Su Ťij našla po patnácti letech v domácím vězení svobodu, Severní Korea našla nástupce pro churavějícího vůdce Kim Čong-ila a Nobelův výbor našel konečně odvahu vyznamenat navzdory tvrdému odporu Číny mírovou cenou disidenta Lioua Siao-poa. I proto by právě uplynulý rok mohl vstoupit do dějin jako rok velkých ztrát a šťastných nálezů.
Velká ztráta přišla hned v lednu, kdy na Haiti zahynulo po zemětřesení na čtvrt milionu lidí. Příroda pak udeřila ještě několikrát: zaplavila Pákistán a mrakem popela ze sopky s nevyslovitelným jménem Eyjafjallajökull na několik dní zcela ochromila dopravu nad západní Evropou. Koncem roku se pak podobného úkolu s nemenším úspěchem zhostily tradiční sníh a mráz.
Černým písmem se ale do análů zapíše především 10. duben, kdy při cestě na akci k 70. výročí katyňského masakru havaroval u Smolenska polský vládní letoun. V troskách zahynul prezident Lech Kaczyński a stovka dalších příslušníků tamní vládní elity. Tragédie postihla i německý Duisburg, kde v létě při Loveparade ušlapali 21 lidí.
V březnu Barack Obama sice prosadil přelomovou zdravotní reformu a stáhl po sedmi letech bojové jednotky z Iráku, přesto americký prezident v uplynulém roce zaznamenal spíš ztráty: nepovedlo se mu tolik slibované zavření Guantánama, ztratil většinu ve Sněmovně reprezentantů a především důvěru a popularitu mezi Američany. Našel ale společnou řeč se svým ruským protějškem Dmitrijem Medvěděvem a oba v dubnu v Praze podepsali smlouvu START o omezení počtu strategických útočných zbraní. Americký Senát dohodu koncem roku ratifikoval, ruský parlament to snad stihne do konce ledna.
Společnou řeč našli také Izraelci a Palestinci, kteří v září po dvou letech obnovili přímé mírové rozhovory. Tato zpráva ale zanikla v dozvucích květnového krvavého útoku izraelského komanda na humanitární flotilu pro pásmo Gazy.
Na pokraj války se znovu dostala Korea: nejdřív po útoku severokorejského torpéda šla ke dnu jihokorejská korveta a s ní 46 námořníků, v listopadu pak Pchjongjang ve snaze demonstrovat sílu čerstvě designovaného nového vůdce Kim Čong-una ostřeloval ostrov Jonpchjong. Dusno bylo i v Thajsku, kde kvůli protivládním nepokojům panoval od dubna do prosince výjimečný stav, a v Pobřeží slonoviny, kde se po volbách nedokázali dohodnout, kdo vlastně vyhrál.
Tradičně to vřelo i mezi muslimy a křesťany. Do nizozemské vlády se dostal po červnových volbách protiislámsky naladěný Geert Wilders, Francie a několik dalších zemí zakázaly nosit na ulici burky a nikáby. Země galského kohouta se postarala o rozruch také masovými deportacemi Romů a Německo donutilo k odchodu bankéře Thila Sarrazina, který si troufl ve své knize poukázat na problém s přistěhovalci. Americký pastor Terry Jones naopak ustoupil od slibovaného pálení koránu a v Nizozemsku otevřeli největší západoevropskou mešitu. Papež Benedikt XVI. sice našel odvahu poprvé připustit možnost používat kondomy k zastavení AIDS, renomé katolické církve ztracené po pedofilních skandálech se ale bude napravovat jen velmi těžko.
Německo v létě vyměnilo prezidenta, Slovensko a Británie levicovou vládu za pravicovou a Amerika hubatého šéfa spojeneckých jednotek v Afghánistánu. Moskva se po 18 letech zbavila zdánlivě neodstřelitelného starosty Lužkova a Irák poslal na šibenici neblaze proslulého "chemického Alího". Nic se naopak po volbách tradičně nezměnilo v Bělorusku.
Ztracenou svobodu našel vedle Su Ťij i režisér Roman Polanski a v srpnu si udělala radost 14letá jachtařka Laura, která mohla konečně vyrazit na vytouženou cestu kolem světa. Svatbou si udělali radost i švédská princezna Victoria a následník britského trůnu princ William, který našel svou budoucí princeznu Kate.
V polovině října svět bez dechu sledoval, jak v přímém přenosu vysvobodili 33 horníků ze zavaleného chilského dolu San José, kde strávili 70 dní. Do země se vrtalo i ve Švýcarsku: týž měsíc tu prorazili nejdelší tunel na světě po čtvrtstoletí práce. Po čtvrtstoletí také v prosinci skončil na CNN legendární Larry King. O rozruch se v průběhu roku – a hlavně v jeho závěru - poctivě staral server WikiLeaks, který zveřejňoval tajné zprávy z afghánské a irácké války a od listopadu také tajné depeše amerických ambasád.
