Po případném odchodu Británie z EU by se pravděpodobně objevily snahy o hlubší integraci kolem eurozóny, přičemž Česko by si muselo vybrat, zda chce patřit k jádru EU nebo stát spíše na jejím okraji. V Otázkách Václava Moravce to řekl politolog Jacques Rupnik, podle něhož by brexit narušil politickou legitimitu evropského projektu. Ekonom Jan Švejnar pak varoval před překotným rozkladem EU, jenž by podle něj znamenal pád životní úrovně ve všech členských zemích. Britové rozhodnou o osudu země již ve čtvrtek 23. června.
Většina evropských i amerických politiků si přeje, aby Británie v EU zůstala. Setrvání země v Unii chce podpořit i známý euroskeptik – maďarský premiér Viktor Orbán, který se s Bruselem přetahuje o uprchlické kvóty. Proti odchodu je rovněž Norsko. Tamní politici Brity upozorňují, že sice nejsou v EU, ale většinou se řídí jejími pravidly, na jejichž vzniku se ale ve větší míře nemohou podílet.
Někteří politici varují, že by případný brexit spustil dominový efekt po celé Evropě, kde v posledních letech sílí protiunijní nálady. Kromě další dezintegrace Unie mluví zastánci setrvání také o posílení vlivu Německa a Francie a negativních ekonomických dopadech, a to v době, kdy se Unie ještě vzpamatovává z ekonomické krize a hrozby odchodu bankrotujícího Řecka z eurozóny.
Británie jako záruka evropské rovnováhy
Rupnika znepokojují hlavně politické dopady britského odchodu. „Šedesát let se Evropa integruje a rozšiřuje. Kdyby došlo na brexit, byl by tu poprvé proces dezintegrační. Nejde přitom o malou zemi. Británie je klíčová pro rovnováhu v Evropě,“ zdůraznil politolog s tím, že krizi vnitřního i vnějšího charakteru nyní čelí celá Evropa. Na východě probíhá hybridní válka s Ruskem, jih je v rozpadu kvůli chaosu na Blízkém východě a EU jako celek čelí bezprecedentní migrační vlně, připomněl Rupnik.
Britové, stejně jako střední Evropa ale nikdy nechápali Evropu jako politický projekt, šlo jim spíše o volný trh. „Pro střední Evropu by (brexit) byl silná výzva, jak se orientovat za nové situace. Bude tam pokus o prohloubení evropské integrace kolem eurozóny a pak zóna volného trhu,“ konstatoval politolog s tím, že Česko a další státy střední Evropy by si musely vybrat, zda chtějí patřit do jádra, nebo se spokojí s druhým okruhem.
I díky EU byla ve střední Evropě zakotvena demokracie a došlo k ekonomickému rozmachu. Demokracii se přitom v dnešní době nedaří v tomto regionu příliš dobře, poznamenal Rupnik.
Také Švejnar považuje politická rizika brexitu za velká, ekonomické dopady ale rovněž nelze zanedbat. „Podle většiny odhadů tu bude negativní efekt pro Británii. Dalo by se s nadsázkou říct, že se stane malou Anglií. Pokud jde o kontinentální Evropu, podle jednoho názoru se stmelí, protože bude víc homogenní. Druhý tvrdí, že dojde k většímu drobení,“ podotkl ekonom.
V tomto případě by bylo zásadní, jakým způsobem by k rozkladu EU došlo. „Kdyby to bylo efektivně zadministrováno, tak to bude mít určité negativní ekonomické dopady, ale spíš mám obavy z překotné akce. Pokud by skončila zóna volného obchodu, případně volný pracovní trh, tak bychom viděli strmý pád životní úrovně ve všech zemích,“ varoval Švejnar.
Český ministr financí Andrej Babiš ale předtím v Otázkách Václava Moravce uvedl, že neočekává zásadní vliv možného brexitu na českou ekonomiku s tím, že pro Česko je klíčové sousední Německo, jemuž se vede velmi dobře.
Návrat zpět? Trhy to nedovolí, míní Švejnar
Administrativní odchod Britů z EU by trval zhruba dva roky. Britský premiér David Cameron přitom voliče varoval, že pokud odhlasují brexit, nebude už cesty zpět. To si myslí i Švejnar. „Trhy budou reagovat mnohem dříve, než dojde k vyrovnání. I malá hrstka ekonomů v Británii, kteří jsou pro brexit, upozorňuje na to, že dojde ke snížení efektivnosti tamního průmyslu a finanční sektor se může do velké míry přesunout do Evropy,“ upozornil ekonom.
Pokud jde o závislost, Britové potřebují Evropu o něco víc, než je tomu naopak, míní Švejnar. „Británie je celosvětově ekonomicky zakotvena a Evropa pro ni představuje největší ekonomický trh. Nemůže najednou vyvážet vše do Ameriky, kde už vyčerpala své komparativní výhody. Takže oni budou chtít být součástí Evropy, pokud ale nebudou i politicky, budou na tom hůř,“ dodal ekonom.
Rupnik: Vražda Coxové ukázala emotivnost protiunijní kampaně
Kampaň pro i proti EU byla v Británii několik dní pozastavena kvůli vraždě labouristické poslankyně Jo Coxové, která bojovala za setrvání země v EU. V té době vedli v průzkumech o několik procentních bodů zastánci brexitu, podle poslední sondáže to ale vypadá, že se trend obrací.
Podle Rupnika by nyní mohlo převládnout racionální uvažování. „Kampaň byla přerušena ve chvíli, kdy si odpůrci Unie mysleli, že mají vítr v plachtách. Vražda všechny upozornila na emoce, na něž hráli právě odpůrci Evropské unie. Racionální argument byl: Zůstaňme v Unii, máme z toho ekonomický prospěch a vyjednali jsme celou řadu výjimek. Proti tomu je argument, který pracuje s emocemi – klade důraz na britskou identitu, svrchovanost a strach z migrace, a to hlavně z východní Evropy,“ podotkl politolog. V Británii pracují kupříkladu statisíce Poláků a dalších národností, kteří jsou kritizováni z toho, že využívají britský sociální systém.
Část společnosti v Evropě, ale i v Americe, vystřízlivěla, pokud jde o pozitivní dopady globalizace. „V Evropě je to vlna izolacionistická, v Evropě je to vlna protimigrační a protievropská, protože kdo může (podle kritiků) za otevřené trhy a hranice – Evropa,“ konstatoval Rupnik.
Lidé mají pocit, že by jim bylo bez Evropy lépe
Problém je také v tom, že se čím dál více rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými. „Lidé, kterým nerostly platy třicet let, kolem sebe najednou vidí miliardáře a říkají si, jak k tomu přišli. Globalizace zvyšuje komplexnost celé situace, lidé tomu nerozumí. Zároveň se zvyšuje míra nejistoty a rizika. A elity nejsou schopny jim vysvětlit, jak vše funguje a do jaké míry se mají lépe, než kdyby neexistovala spojená Evropa,“ poznamenal Švejnar.
Bez Unie by na tom ale byla hůř Česká republika i Německo, zdůraznil ekonom. Jako příklad uvedl možné znovuzavedení cel při vývozu do jiných evropských zemí.
Bývalý prezident Václav Klaus si naopak myslí, že brexit by mohl s Evropou zatřást, aby si uvědomila, že dělá věci špatně. „Jen zatřesení by mělo negativní efekt, člověk musí mít vizi, jasnou strategii, jak z něj udělat pozitivní krok. A to zatím nikdo nenaznačil dostatečně dobře,“ dodal Švejnar, který je, stejně jako Rupnik přesvědčen, že v EU chybí lídři, kteří by takové vize měli.
Referendum proběhne už ve čtvrtek a napětí stoupá v Británii i v EU. „Navzdory tomu, že jsem v Británii v 70. a 80. letech dlouho žil, tak se nedokážu natolik vžít do mysli průměrného Brita, abych si troufal předpovídat, jak to ve čtvrtek dopadne. Mohu jen vyjádřit naději, že v EU zůstane. Ale myslím, že to bude velmi těsné, což naznačují všechny dosavadní ankety mezi voliči,“ předpovídá publicista Petr Brod, který připomněl, že i vládní konzervativci a opoziční labouristi jsou v otázce podpory EU rozpolceni.
