Summit špiček Evropské unie a Ukrajiny v Kyjevě skončil bez prohlášení – podle listu Ukrajinská pravda ztroskotal na větě o aspiracích Ukrajiny vstoupit do EU. Ukrajinský prezident se domáhal podrobného plánu další integrace Ukrajiny do Unie. Jednání bez závěrů svědčí podle listu o krizi ve vztazích.
Summit EU-Ukrajina prý skončil debaklem, žádný společný závěr se nekoná
Ukrajinský prezident Petro Porošenko jednal v Kyjevě se šéfem Evropské komise Jean-Claudem Junckerem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.
„Podle pravidel evropské diplomacie svědčí chybějící společné prohlášení o hluboké krizi ve vztazích: tedy vůdcové se setkali, ale nedokázali se dohodnout,“ píše deník. Jak navíc připomíná, závěrečný dokument se povedlo dohodnout vždy, dokonce i v ‚krizových letech‘ 2004 a 2011.
„Letos je tomu ale jinak. Na naléhání členských zemí EU zpochybnil samu skutečnost, že se Ukrajina snaží o integraci s EU,“ dodal k výsledkům summitu ukrajinský deník.
Kyjev prý trval na tom, aby se ve společném prohlášení objevil odkaz na větu z preambule asociační dohody, že EU uznává snahu Ukrajiny a vítá její evropskou volbu, včetně závazku rozvíjet vyspělou a stabilní demokracii a tržní hospodářství.
Unie to ale „kategoricky odmítla“ a další jednání podle deníku jen zhoršila situaci, protože Nizozemsko s podporou několika dalších členských států požadovalo do textu vsunout „nová omezení evropského snu Ukrajiny“. Rada EU se tedy nakonec rozhodla raději celý text „hodit do koše“.
„Nizozemci ratifikovali asociační dohodu za podmínky, že to nebude znamenat bezpodmínečné přibližování až k okamžiku vstupu Ukrajiny do Evropské unie. To jim EU slíbila. Ale i případ Turecka nám ukazuje, že lze mít asociační dohodu, přibližovat se, aniž by to vyvrcholilo vstupem,“ upozornil komentátor Jefim Fištejn.
„Aspirace na to být součástí Evropy ale vůbec nezáleží na přání evropských zemí. Ukrajina prostě je součástí Evropy historicky a chce být i civilizačně. To, že toto přání sdílí většina společnosti, nám naznačuje skutečnost, že se nikdy nenaplnily katastrofické představy o rozpadu Ukrajiny, krachu hospodářství,“ podotkl Fištejn.
Porošenko na úvod jednání prohlásil, že doufá, že se někdy příští summity Ukrajina-EU odehrají v Doněcku a v Jaltě. Doněck je hlavní baštou proruských separatistů na východě Ukrajiny, Jalta zase leží na Krymu, který Rusko anektovalo v březnu 2014.
„Už dnes je důležité začít pracovat na cestovní mapě, abychom dosáhli našich snů. Vždyť před deseti lety asociační dohodu a bezvízové cestování mnozí považovali za sny. Ještě před rokem mnoho politiků nevěřilo, že zrušení víz je reálné,“ prohlásil Porošenko. Se svými protějšky jednal o možnostech dlouhodobé podpory Ukrajiny ve stylu novodobého Marshallova plánu, jaký prý navrhuje Evropská lidová strana.
Ukrajina jasně vyjádřila evropskou volbu, zdůraznil Porošenko
„Právo učinit výběr, kam bude Ukrajina v budoucnu patřit, náleží výlučně Ukrajincům. Žádný stát na světě nemá právo rozsvítit na této cestě červenou!“ řekl prezident a dodal, že žádná země nezaplatila za evropskou volbu tak vysokou cenu jako Ukrajinci.
„Při vší úctě ke každému vůdci institucí a států EU musím zdůraznit, že nikdo nemá žádné, ani morální, ani politické právo popírat ducha a literu asociační dohody, její cíle, smysl a význam pro ukrajinský lid a budoucnost našeho státu,“ pokračoval Porošenko. „Ukrajina jasně vyjádřila své evropské aspirace a evropskou volbu. Nevzdáme se jich a nikdo nemá ani právo nám je odebrat,“ zdůraznil.
Šéf Komise mluvil hlavně o korupci. „Znepokojuje nás boj proti korupci. Vím, že prezident a parlament udělali hodně, ale nestačí to,“ zdůraznil Juncker „Jestli se nevypořádáte s korupcí na všech úrovních, investoři na Ukrajinu nedorazí,“ varoval. EU se podle listu Ukrajinska pravda domáhala od Kyjeva vytvoření speciálního protikorupčního soudu, nyní Juncker dal najevo, že by stačil soudní dvůr v rámci stávajícího systému.