Chabarovsk - Neformální večeří v rezidenci ruského prezidenta začal v Chabarovsku na ruském Dálném východě dvoudenní 23. summit Evropské unie a Ruska. Účastní se jej předseda Evropské komise José Manuel Barroso, šéf unijní diplomacie Javier Solana a za předsedající zemi prezident Václav Klaus. Zásadní průlom v jednáních o energetice, evropské bezpečnosti, sporech na Kavkaze, ekonomické krizi a dalších ožehavých otázkách se na schůzce nečeká, hlavním tématem jednání budou vnější bezpečnostní hrozby. Summity EU-Rusko se konají dvakrát do roka - jednou v Rusku a podruhé v předsedající zemi Evropské unie.
„Evropská unie chce být strategickým partnerem Ruska. Chce hledat vzájemné shodné pozice, otevřeně kritizovat to, co se jí nelíbí, a naopak pochválit to, co se jí líbí,“ řekl dnes Klaus po první schůzce s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem.
Vlastní jednání budou následovat v pátek. V ruských médiích se objevily spekulace, že by se počet každoročních summitů unie s Ruskem mohl snížit ze dvou na jeden.
Chabarovsk symbolizuje rozlohu Ruska
Rusko je třetím největším obchodním partnerem EU, největší část ruského vývozu do Evropy tvoří ropa a zemní plyn. Medveděv záměrně zvolil pro místo konání vrcholné schůzky právě Chabarovsk, kde je oproti střední Evropě devítihodinový časový posun. Chce účastníkům jednání prezentovat především obrovskou rozlohu Ruska, a přispět tak k jeho lepšímu pochopení. Největšími investory v této oblasti kromě toho nejsou sousední Japonci, Korejci nebo Číňané, ale právě Evropané. Podíl evropských firem na zahraničních investicích v kraji loni činil 53 procent, investuje se především do těžby plynu a ropy. Chabarovsk jako výspa evropské civilizace na Dálném východě navíc právě slaví 150 let od svého založení.
Vztahy mezi unií a Moskvou pošramotila loni v srpnu rusko-gruzínská válka o Jižní Osetii, lednový rusko-ukrajinský spor o plyn i program tak zvaného Východního partnerství. Sporná se jeví i ruská opatření na ochranu domácího průmyslu. Klausův vztah k Rusku a především k některým ruským krokům na mezinárodní scéně se liší nejen od názoru české diplomacie, ale i Evropské unie. Po loňském srpnovém konfliktu na Kavkaze například označil za viníka Gruzii a Moskvy se zastal.
