Rusko opět zesílilo útoky proti zničeným městům Bachmut a Avdijivka na východě Ukrajiny. Právě do druhého města se zcela výjimečně podařilo dostat zpravodajce ČT Darje Stomatové a kameramanovi Jánu Schürgerovi. Reportéři nabízejí exkluzivní svědectví z místa, kde pouhé stovky metrů od ruských pozic živoří tisícovka lidí.
Strach o život je všudypřítomný. ČT natáčela v ostřelované Avdijivce, kde zůstávají stovky lidí
8 minut
Horizont ČT24: Boje u Avdijivky
Štáb ČT se pohyboval zhruba dva kilometry od ruských pozic, na dostřel dělostřelectva a minometů.
„Poprvé mi začal hořet balkon, když na nás útočili zápalnou municí. Snažil jsem se zabednit okna poté, co po nás stříleli fosforem,“ popisuje jeden z obyvatel města Igor.
Někteří Ukrajinci vůbec netuší, že se fronta v posledním měsíci pohnula. Jedna z místních starších žen se upíná ke své zahradě, zatímco se ruská armáda snaží město postupem ze severu a jihu obklíčit.
V Avdijivce zůstávají civilisté
Stovky lidí i přes intenzivní boje nechtějí opustit své domovy. „Všude je to děsivé. Spoléhám se už jenom na Boha. Pomodlím se a jdu spát. Nic víc. Jak se říká, všechno je vůle boží,“ řekla ČT další rezignovaná obyvatelka.
Stomatová popsala, že místní lidé jsou spíše „otupělí“ z konfliktu. „Obecně, kdybychom nedoprovázeli dobrovolníky, které tam znají, nebyli by s námi místní tak sdílní,“ uvedla novinářka.
Někteří z místních obyvatel chtějí zůstat za každou cenu, přestože se hněvají na vlastní vládu. „Lidé jsou pod sutinami. Kde je jeřáb? Kde jsou záchranáři?“ ptá se jeden z obyvatel Avdijivky. „Vždyť (šéf vojenské správy) Barabaš sem neposílá vůbec nic. Na jedné ulici leží žena, muž tam leží…,“ upozorňuje další.
Štáb ČT natáčel v Avdijivce
Podle Stomatové lze ve zdejší komunitě rovněž vidět určité sociální vazby, kdy se jednotlivci sdružují spíše do skupin s lidmi, kterým věří, zatímco v cizince důvěru nemají. Novinářka rovněž uvedla, že v obci operují takzvaní bílí andělé, což jsou místní policisté, kteří se starají o dovoz humanitární pomoci nebo vyprošťování lidí ze sutin po bombardování.
Za polem za jižní částí Avdijivky se už bojuje. K místní nemocnici je obtížné se dostat, protože v průjezdu brání autům zničená budova. „Stále pokračují. Jednou za týden nebo za dva to tu ostřelují. Není to každý den, ale střílí na území nemocnice. Na budovy nemocnice,“ konstatoval poslední lékař v nemocnici v Avdijivce.
Deset let bojů proměnilo město v šedivé sutiny. Lidé jsou opatrní a ostražití, strach o život je všudypřítomný.
