O směrnici a mzdovém dumpingu budou jednat v Salcburku premiéři Česka, Slovenska a Rakouska s francouzským prezidentem v takzvaném slavkovském formátu. Pozice starých a nových členských států se musí sblížit, jinak nelze čelit hrozbám, které nyní před Evropou stojí, uvedl v pořadu ČT24 Devadesátka státní tajemník pro EU Aleš Chmelař. Česko je podle něj ochotno ke kompromisu, který ovšem nesmí z Čechů udělat občany druhé kategorie.
Staré členské země si stěžují na to, že noví členové EU mají kvůli lacinější práci výhodu a levnější vysílaní pracovníci ohrožují jejich pracovní místa. Podle návrhu by se měla pravidla – tedy evropská směrnice pro vysílání pracovníků zpřísnit.
Česká vláda zveřejnila na webu studii, podle níž je přitom ČR jedinou novou členskou zemí, která přijímá víc vysílaných pracovníků z EU, než kolik jich tam sama vysílá, přičemž vysílání má na českou ekonomiku a mzdy zanedbatelné dopady.
„Máme společný zájem, a tím jsou nízké mzdy v nových členských státech, což je problém jak pro Francii, tak i pro Česko. Je třeba najít cestu sbližování, jinak bude dál problém s migrací pracovníků, která způsobuje pnutí,“ podotkl Chmelař.
„Jednou rolí (slavkovského formátu) je regionální spolupráce, druhou je hledat řešení otázek, kde z důvodu, že máme rozdílné ekonomiky a historii, máme jiné názory. Rozhodně bychom to neměli vidět jako konkurenci,“ upozornil státní tajemník pro EU.
Důvod setkání v Salcburku podle něj je, že Česko chce být v jádru EU. „Jsme tam zejména v oblasti obrany. Tam jsme opravdu na špici, kam se Evropa v budoucnosti bude ubírat. V tomto smyslu jsme v hlubokém jádru (EU) a chceme v něm samozřejmě zůstat,“ zdůraznil Chmelař.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce podle něj zmínit hlavně to, že uvnitř evropského trhu vzniká sociální dumping, tedy že některé státy konkurují – možná neloajálně – svými nízkými mzdami. „My mu chceme ukázat druhou stranu mince – jak platí francouzské firmy u nás a že je sociální dumping složité téma, na něž se nejde dívat jen prizmatem starších členských států,“ konstatoval Chmelař.
„Nelze říkat, že chci omezit volný pohyb osob a zároveň těžit z volného pohybu zboží nebo investic,“ podotkl státní tajemník pro EU. Česko je podle něj ochotno ke kompromisu, ovšem jen takovému, který bude respektovat zájmy tuzemska.
Evropská komise přišla s návrhem na revizi směrnice o vysílání pracovníků loni na jaře. Navrhovaný předpis pravidla zpřísňuje. Týkají se doby vyslání i pracovních podmínek. Firma by v cizině měla dodržovat tamní legislativu či kolektivní smlouvy, aby vyslaní nedostávali nižší odměnu. Nárok by tak měli mít třeba i na všechny příplatky, které se v dané zemi vyplácejí. Stejné podmínky jako místní by museli mít i agenturní pracovníci.
Pokud jde o prohlubování hospodářské a měnové unie, které Macron prosazuje, český premiér Bohuslav Sobotka dal najevo, že považuje za dobry nápad, aby Česko mělo v rámci debat ministrů financí eurozóny pozorovatelský status. I jako stát bez jednotné evropské měny by se tak mohlo účastnit debat o budoucím směřování eurozóny.
„Vždy je lepší mít více informací a podle toho reagovat. Zároveň jde o určitý symbolický krok. ČR tímto rozhodnutím nevstupuje do eurozóny, nechává si však otevřené dveře k rozhodnutí se někdy v budoucnosti,“ okomentoval to analytik David Marek ze společnosti Deloitte, který rozhodnutí považuje za diplomaticko-taktický krok.
„Pro malou českou ekonomiku, která více než tři čtvrtiny svého vývozu exportuje do eurozóny, je blízkost zemím eura životně důležitá,“ reagovala Helena Horská z Raiffeisenbank.
