Staré kašmírské flinty jsou podle úřadů bezpečnostní hrozba

Dillí – Na dlouhodobé indicko-pákistánské územní spory o Kašmír doplácejí i tamní tradiční řemeslníci - naposledy drobní výrobci zbraní. Řemeslem se živili i stovky let, kvůli obavám z terorismu ale teď tamní vláda jejich produkci výrazně omezila na několik stovek zbraní ročně a oni teď bojují s existenčními problémy. V regionu navíc prý hrozí bezpečnostní krize.

„Zbraně jsme tady vyráběli posledních tři sta let. Já, stejně jako můj otec, dědeček i praděda. Stát teď omezil naši výrobu a k tomu ještě i možnost lidí vlastnit zbraně. Snažíme se dohodnout s vládou, aby své rozhodnutí přehodnotila. Naše děti totiž vidí, že je za tohoto stavu řemeslo neuživí, a chtějí dělat něco jiného,“ říká výrobce tradičních zbraní Muhammad Jakoob.

Tradiční výroba zbraní v Kašmíru
Zdroj: ČT24

Objem zbraní, které mají tradiční dílny možnost vyrobit, jim zabere maximálně tři měsíce. Zbytek roku zahálejí. Shodně ale tvrdí, že jejich tradičně vyráběné zbraně jsou příliš zastaralé a nedostatečně silné, aby zajímaly teroristy. Ti podle nich prý raději sáhnou třeba po kalašnikovu nebo jiném samopalu.

Celá řada válek o Kašmír tento region výrazně poznamenala - hlavně co se bezpečnosti týče. Někteří výrobci zbraní proto už svoje dílny zavřeli a šli dělat něco jiného. Ti, kteří vydrželi, strádají. Jejich zbraně si přitom kupovali a kupují hlavně lovci a majitelé soukromých bezpečnostních agentur.

Spousta lidí by také chtěla pracovat u soukromé ochranky, kvůli vládnímu nařízení ale nemůžou získat licenci na držení zbraně. Majitelé soukromých ochranek přitom shodně tvrdí, že právě zákazy zbraní mezi lidmi zvyšují stupeň nebezpečí v regionu. Například banky nebo podnikatele nemá beze zbraní kdo chránit, a navíc roste nezaměstnanost.

3 minuty
Reportáž Františka Kramáře
Zdroj: ČT24

Indie a Pákistán chtějí po přestřelkách zmírnit napětí

Armádní velitelé Indie a Pákistánu se dnes domluvili na opatřeních vedoucích ke zmírnění napětí mezi oběma zeměmi na sporném území Kašmíru, kde si vzájemné potyčky v posledních dnech vyžádaly životy dvou indických a tří pákistánských vojáků. Oba velitelé se v desetiminutovém telefonickém rozhovoru dohodli na tom, že nedovolí eskalaci násilí a že udrží příměří uzavřené mezi oběma stranami před deseti lety.

Území Kašmíru, které je rozděleno mezi Indii a Pákistán, je dlouhodobým jablkem sváru mezi oběma zeměmi. Dvě ze tří válek, které svedly od získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1947, byly právě kvůli Kašmíru. Od roku 2003 panuje na demarkační linii křehké příměří, které obě strany čas od času porušují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 10 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 23 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...