Brusel - Srbsko a jeho bývalá provincie Kosovo dosáhly za zprostředkování Evropské unie předběžné dohody o urovnání vztahů. Oznámila to kosovská ministryně pro evropskou integraci Vlora Çitakuová. Srbsku a Kosovu se tak otvírají možnosti pro další přiblížení k Evropské unii. První zprávy o dohodě nicméně zchladila poněkud zdrženlivější interpretace dosaženého výsledku srbskou stranou, podle níž konečné slovo k dokumentu sdělí až v pondělí vedení státu. Nepříliš příznivá reakce zazněla od kosovských Srbů.
„Jednání skončila. Text parafovali oba premiéři. Chci jim pogratulovat. To, co vidíme, je krok pryč z minulosti a pro obě strany krok blíž k Evropě,“ uvedla unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová. Ashtonovou v oznámení dohody předběhla kosovská ministryně pro evropskou integraci Vlora Çitakuová, která na Twitter napsala: „Máme dohodu!“
Kosovští Srbové dohodu odmítli
Srbsko-kosovská dohoda podle bělehradských médií obsahuje především závazek obou stran, že si nebudou vzájemně blokovat přibližování k Evropské unii. Srbské společenství na severu Kosova dostane určité pravomoci, které budou v souladu s kosovskými zákony a s Evropskou chartou o místní samosprávě. Mělo by mít vlastní parlament, prezidenta, určitou vládu a vlastního policejního velitele. Dokument rovněž předpokládá uspořádání místních voleb ještě letos.
Srbové ze severu Kosova ale rámcovou dohodu odmítli. Oznámili vytvoření vlastního parlamentu jako první krok k prohlášení nezávislosti na zbytku Kosova. „Stojíme si na své dohodě, že neumožníme realizaci této dohody,“ prohlásil z Kosovské Mitrovice jeden z předáků Krstimir Pantić. „Připomínám všem v Bělehradu, že se musejí držet ústavy Srbské republiky, v níž se píše, že Kosovo je nedílnou součástí Srbska. Nikdo nemá právo podepsat dokument, který bude uvádět, že se okresy v Kosovu stávají okresy, jež budou fungovat na základě albánských zákonů,“ dodal.
Bělehrad se rozhodne až v pondělí
Srbský premiér Ivica Dačić před novináři přiznal, že dohoda je zatím to nejlepší, co Srbům bylo doposud nabídnuto. Nicméně Bělehrad podle něj dá konečnou odpověď až v pondělí. Premiér upozornil, že dokument dnes nepodepsal, jen parafoval, stejně jako jeho kosovský protějšek Hashim Thaçi a Ashtonová. Přes víkend o něm bude srbský prezident Tomislav Nikolić jednat s vedoucími politickými činiteli země a výsledek sdělí šéfce unijní diplomacie v pondělí.
V pondělí má také Ashtonová předložit ministrům zahraničí EU zprávu o pokroku dialogu Bělehradu a Prištiny o hlavním problému - srbské menšině obývající sever Kosova.
Dačić k dohodě řekl, že Srbsko nebude blokovat cestu Kosova do Evropské unie, ale podrželo si právo blokovat jeho členství v jiných mezinárodních organizacích. Přiznal, že Srbsko se vzdalo paralelních institucí na severu Kosova, včetně policie a justice. Byla to však podle něj klíčová podmínka, aby Srbsko získalo datum zahájení přístupových rozhovorů s EU.
Thaçi po jednání řekl, že dosáhnout dohody bylo těžké a že na obou stranách budou lidé, kteří s ní nebudou spokojení. Ale tento dokument znamená novou éru. „Tato dohoda nám pomůže zacelit rány minulosti, budeme-li moudří a schopní ji uvést v život,“ poznamenal mimo jiné.
Jednání vedená Dačičem a Thaçim trvala měsíce a k výsledku dospěla až v dnešním, desátém kole. Po celou dobu bylo nejvážnější překážkou vyřešení statusu společenství severokosovských okresů obývaných převážně Srby. Bělehrad pro ně chtěl získat co největší autonomii, o čemž ale Priština nechtěla ani slyšet.
Kosovo vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku v roce 2008. Srbsko i kosovští Srbové prohlásili, že svrchovanost Kosova nikdy neuznají. Samostatnost této bývalé srbské provincie uznala zhruba polovina členských států OSN. Je mezi nimi i 22 zemí Evropské unie, včetně Česka. Členství Kosova v OSN blokují v Radě bezpečnosti spojenci Srbska, Rusko a Čína.
