Spojené státy veřejně obvinily Rusko z hackerských útoků a maření voleb

Americká vláda obvinila Rusko z odpovědnosti za hackerské útoky na servery Demokratické strany a z pokusů ovlivnit americké prezidentské volby. Obvinění obsahuje společné prohlášení ministerstva vnitřní bezpečnosti a ředitele zpravodajských služeb USA Jamese Clappera. Rusko vzápětí označilo obvinění za nesmyslné.

Zpravodajská komunita v USA je přesvědčena, že nedávné kybernetické útoky na americké občany a instituce, včetně politických organizací USA, inspirovala ruská vláda, uvádí se v prohlášení. „Vzhledem k rozsahu těchto kroků jsme přesvědčeni, že jedině nejvýše postavení ruští činitelé mohli takové aktivity schválit,“ stojí v dokumentu.

Rusko mluví o protiruské hysterii

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil podle agentury Interfax obvinění ze strany USA za nesmyslné. „Naše webové stránky registrují den co den desetitisíce hackerských útoků,“ konstatoval Peskov.

Obvinění z hackerských útoků a ze snahy ovlivnit prezidentské volby v USA následně odmítlo i ruské ministerstvo zahraničí. Náměstek ministra Sergej Rjabkov uvedl, že páteční obvinění jsou naprosto nepodložená. Podle něj se buď americká vláda důkazy vůbec nezabývá, anebo je vymýšlejí ti, kdo „nyní ve Washingtonu realizují zjevnou politickou objednávku a intenzivně pokračují v bezprecedentní protiruské hysterii.“

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov
Zdroj: ČT24

„Toto bičování emocí ohledně ,ruských hackerů‘ je využíváno v americké volební kampani a současná americká vláda se zapojením do tohoto boje neštítí používat podlé triky,“ napsal náměstek ministra zahraničí. Zároveň zopakoval nabídku, kterou Moskva učinila Washingtonu už loni, ke konzultacím ohledně společného boje proti kybernetické kriminalitě.

Počátkem září vyšetřovatelé FBI oznámili, že hackeři v minulých měsících vykradli e-mailové schránky představitelů Demokratické strany. Z korespondence, kterou následně zveřejnil server WikiLeaks, vyplynulo, že vedení demokratů dávalo ve stranických primárkách přednost nynější kandidátce na prezidentku Hillary Clintonové před jejím soupeřem Berniem Sandersem. Odhalení vyvolalo v USA skandál.

Hackeři měli údajně spadeno i na republikány

Už v srpnu americká média uvedla, že terčem hackerského útoku se stali i republikáni. Útočníci měli umístit škodlivý software do počítačů pracovníků kampaně republikánského kandidáta Donalda Trumpa.

Osmnáct amerických států koncem září požádalo federální ministerstvo vnitřní bezpečnosti o pomoc při zajištění volebních systémů proti kybernetickému útoku. Kromě FBI incident vyšetřovala i Národní agentura pro bezpečnost (NSA). Bílý dům dosud Moskvu za hackerské útoky nekritizoval, i když z pokusů o ovlivnění amerických prezidentských voleb obvinila Rusko skupina vlivných amerických kongresmanů.

Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou napjaté i kvůli situaci v Sýrii. I když obě velmoci do tamního konfliktu vstoupily s deklarovaným cílem bojovat proti radikálním skupinám, zejména proti Islámskému státu, USA podporují protivládní povstalce snažící se svrhnout prezidenta Bašára Asada, zatímco Rusko vojensky pomáhá silám věrným Asadovi.

Rjabkov v této souvislosti kritizoval šéfa americké diplomacie Johna Kerryho za jeho prohlášení, že ruské a syrské akce v tamní občanské válce, včetně bombardování nemocnic, volají po vyšetřování válečných zločinů. Takové poznámky jsou nepřijatelné a Moskva je zklamaná tím, že slyší „nové typické nároky USA na to, že jsou globálním soudcem,“ uvedl mimo jiné Rjabkov podle agentury Interfax.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dron zasáhl čtvrť v Dubaji, útokům čelilo i letiště v Kuvajtu

Bezpilotní letoun v noci na čtvrtek zasáhl dubajskou luxusní čtvrť. Výskyt dronů zaznamenala i Saúdská Arábie, která dvacítku z nich sestřelila, několik jich zachytil i Kuvajt. V Ománu hasili nádrže na skladování paliva a neidentifikovaná střela zasáhla kontejnerovou loď severně od Spojených arabských emirátů. Dva zasažené tankery ve svých vodách hlásil ve středu večer také Irák. Útokům dronů čelilo v uplynulých hodinách mezinárodní letiště v Kuvajtu.
00:02Aktualizovánopřed 48 mminutami

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 55 mminutami

Rusové zabíjeli v Černihivu, útočili i na Záporoží. Ukrajina zasáhla ropný sklad

Při ruském útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zemřela v noci na čtvrtek patnáctiletá dívka, její rodiče utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady, které citovala agentura AFP. Rusko udeřilo také na město Záporoží a jeho okolí, kde naváděné letecké pumy zranily nejméně třináct lidí, včetně dvou dětí, píše Kyiv Independent.
před 1 hhodinou

Izrael znovu udeřil na Bejrút. Hizballáh mířil na centrálu Mossadu

Bejrút a jeho okolí v noci na čtvrtek čelil intenzivnímu bombardování ze strany Izraele, které zabilo nejméně jedenáct lidí. Zraněných je přes třicet. Napsal to ráno libanonský deník L’Orient-Le Jour, podle kterého o mrtvých informovalo ministerstvo zdravotnictví. Šíitské teroristické hnutí Hizballáh v odvetě vypálilo salvu raket na izraelskou vojenskou základnu.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za útok na koncertní sál uložil ruský soud doživotí patnácti lidem

Ruský vojenský soud ve čtvrtek uložil doživotní tresty čtyřem autorům teroristického útoku na koncertní sál Crocus City Hall v Krasnogorsku v roce 2024. Informovala o tom státní agentura TASS. Doživotní tresty dostalo i jedenáct dalších lidí. Odsouzení jsou lidé původem z Tádžikistánu a dalších středoasijských zemí. Útok na předměstí Moskvy si vyžádal 149 životů.
10:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Budapešť nevrátí Kyjevu zabavené peníze. Přiznává, že případ souvisí s Družbou

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.
před 1 hhodinou

Čína schválila zákon o etnické jednotě. Dle kritiků oslabí menšiny

Čína schválila nový zákon o etnické jednotě, který má posílit národní identitu u 55 menšinových etnických skupin. Podle kritiků ale zákon ještě více oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, napsala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Ukrajinské zkušenosti s obranou proti dronům nacházejí uplatnění na Blízkém východě

Katar, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie požádaly Kyjev o pomoc s obranou proti íránským dronům a podle mluvčího ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského už tam ukrajinští odborníci působí. Deníku New York Times zároveň Zelenskyj řekl, že se ukrajinští experti podílejí na ochraně americké základny v Jordánsku před stejnou hrozbou.
před 2 hhodinami
Načítání...