Spojené státy veřejně obvinily Rusko z hackerských útoků a maření voleb

Americká vláda obvinila Rusko z odpovědnosti za hackerské útoky na servery Demokratické strany a z pokusů ovlivnit americké prezidentské volby. Obvinění obsahuje společné prohlášení ministerstva vnitřní bezpečnosti a ředitele zpravodajských služeb USA Jamese Clappera. Rusko vzápětí označilo obvinění za nesmyslné.

Zpravodajská komunita v USA je přesvědčena, že nedávné kybernetické útoky na americké občany a instituce, včetně politických organizací USA, inspirovala ruská vláda, uvádí se v prohlášení. „Vzhledem k rozsahu těchto kroků jsme přesvědčeni, že jedině nejvýše postavení ruští činitelé mohli takové aktivity schválit,“ stojí v dokumentu.

Rusko mluví o protiruské hysterii

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil podle agentury Interfax obvinění ze strany USA za nesmyslné. „Naše webové stránky registrují den co den desetitisíce hackerských útoků,“ konstatoval Peskov.

Obvinění z hackerských útoků a ze snahy ovlivnit prezidentské volby v USA následně odmítlo i ruské ministerstvo zahraničí. Náměstek ministra Sergej Rjabkov uvedl, že páteční obvinění jsou naprosto nepodložená. Podle něj se buď americká vláda důkazy vůbec nezabývá, anebo je vymýšlejí ti, kdo „nyní ve Washingtonu realizují zjevnou politickou objednávku a intenzivně pokračují v bezprecedentní protiruské hysterii.“

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov
Zdroj: ČT24

„Toto bičování emocí ohledně ,ruských hackerů‘ je využíváno v americké volební kampani a současná americká vláda se zapojením do tohoto boje neštítí používat podlé triky,“ napsal náměstek ministra zahraničí. Zároveň zopakoval nabídku, kterou Moskva učinila Washingtonu už loni, ke konzultacím ohledně společného boje proti kybernetické kriminalitě.

Počátkem září vyšetřovatelé FBI oznámili, že hackeři v minulých měsících vykradli e-mailové schránky představitelů Demokratické strany. Z korespondence, kterou následně zveřejnil server WikiLeaks, vyplynulo, že vedení demokratů dávalo ve stranických primárkách přednost nynější kandidátce na prezidentku Hillary Clintonové před jejím soupeřem Berniem Sandersem. Odhalení vyvolalo v USA skandál.

Hackeři měli údajně spadeno i na republikány

Už v srpnu americká média uvedla, že terčem hackerského útoku se stali i republikáni. Útočníci měli umístit škodlivý software do počítačů pracovníků kampaně republikánského kandidáta Donalda Trumpa.

Osmnáct amerických států koncem září požádalo federální ministerstvo vnitřní bezpečnosti o pomoc při zajištění volebních systémů proti kybernetickému útoku. Kromě FBI incident vyšetřovala i Národní agentura pro bezpečnost (NSA). Bílý dům dosud Moskvu za hackerské útoky nekritizoval, i když z pokusů o ovlivnění amerických prezidentských voleb obvinila Rusko skupina vlivných amerických kongresmanů.

Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou napjaté i kvůli situaci v Sýrii. I když obě velmoci do tamního konfliktu vstoupily s deklarovaným cílem bojovat proti radikálním skupinám, zejména proti Islámskému státu, USA podporují protivládní povstalce snažící se svrhnout prezidenta Bašára Asada, zatímco Rusko vojensky pomáhá silám věrným Asadovi.

Rjabkov v této souvislosti kritizoval šéfa americké diplomacie Johna Kerryho za jeho prohlášení, že ruské a syrské akce v tamní občanské válce, včetně bombardování nemocnic, volají po vyšetřování válečných zločinů. Takové poznámky jsou nepřijatelné a Moskva je zklamaná tím, že slyší „nové typické nároky USA na to, že jsou globálním soudcem,“ uvedl mimo jiné Rjabkov podle agentury Interfax.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
před 30 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například nelegálním prodejem drog. Kampaň chce zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula ohlásil kampaň několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 1 hhodinou

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 6 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 8 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 10 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...