Spojené státy v sobotu slaví svátek Juneteenth. Pochody, koncerty a demonstrace připomínají osvobození otroků v Texasu v roce 1865. Prezident Abraham Lincoln sice otroctví zrušil o tři roky dříve, mnohé jižanské sáty ale rozhodnutí neuznaly. Afroameričané svátek často vnímají i jako možnost poukázat na rasismus a sociální nespravedlnost, které podle nich neskončily.
Spojené státy si připomínají konec otroctví. Poprvé jako státní svátek
Juneteenth připomíná příjezd generála Unie Gordona Grangera do Galvestonu. S sebou Granger vezl zprávu o osvobození otroků.
V Atlantě, jež někdy bývá nazývána kolébkou hnutí za občanská práva, se například tento den oslavuje už mnoho let. Podle místních aktivistů tam proto letošní uznání data jako státního svátku rezonovalo zvlášť silně.
„Zatímco slavíme, musíme pamatovat na to, že za svá práva musíme bojovat – u volebních uren i ve školách. A musíme povstat, od města k městu, napříč celou zemí,“ řekl agentuře Reuters Richard Rose, prezident tamní pobočky asociace bojující za práva nebělošského obyvatelstva NAACP.
Juneteenth je oslavou afroamerické kultury a pro mnohé také velké zadostiučinění. Pro černošského aktivistu Justina Yaddiyu Johnsona je den znamením postupného zrovnoprávnění všech Američanů. „Je důležité mít konkrétní okamžik, který si připomínáme. Také je to příležitost využít energii nahromaděnou v posledních letech a přitáhnout k svátku Juneteenth obrovskou pozornost,“ líčí.
Dvanáctý a nejmladší
Juneteenth je dvanáctým federálním svátkem, který si připomínají celé Spojené státy, zároveň je také nejmladším. Politici ho prosadili teprve před několika desítkami hodin – v úterý jej jednomyslně schválil Senát, ve středu pro něj hlasovali kongresmani ve Sněmovně reprezentantů, ve čtvrtek ho podepsal prezident Joe Biden a v pátek už se mohlo začít slavit.
Nikoliv všichni jsou ale spokojeni. Například Jersey má za to, že by oficiální oslavy měly být pouhým začátkem vyrovnání se s minulostí. „Máme pochopení pro naše židovské bratry, kteří dostali finanční odškodnění za své ztráty. My jsme tady šest století a dostali jsme svátek. Chceme těch čtyřicet akrů půdy a mulu, jak nám slíbili,“ komentuje obyvatel Washingtonu.
Reparace
O zemědělské půdě a zvířatech, díky kterým by osvobození otroci mohli začít budovat farmy a začlenit se do společnosti, mluvili politici během občanské války. Naprostá většina se ale kompenzací nedočkala. V Kongresu už dvaatřicet let leží návrh na vytvoření komise, která by zhodnotila nároky na reparace pro potomky otroků. Současná vláda naznačuje, že ho schválí.
„Všichni Američané mohou pocítit význam tohoto dne. Poučit se z naší historie a oslavit pokrok a zápasy, které jsme absolvovali na dlouhé cestě. Ale zároveň si uvědomit i velkou vzdálenost, kterou máme ještě před sebou,“ okomentoval Juneteenth Biden.
Aktivisté upozorňují, že bohatství v zemi je rozděleno nerovnoměrně a černošské komunity spolu s těmi hispánskými často patří patří mezi ty úplně nejchudší. Běloši tvoří šedesát procent americké populace a drží čtyřiaosmdesát procent bohatství. Černoši naproti tomu mají v rukou pouhá čtyři procenta, i když v populaci jich je přes třináct procent.
Ještě větší nepoměr panuje u Hispánců. Ti tvoří bezmála pětinu populace Spojených států, jejich podíl na bohatství ale dosahuje pouhých dvou a půl procenta.