Spojené státy se potýkají s velkou migrační vlnou. Běženci vsadili na politiku Bidena

3 minuty
Horizont ČT24: USA a migrační vlna
Zdroj: ČT24

Spojené státy očekávají na svých jižních hranicích největší migrační vlnu za posledních dvacet let. Upozornilo na to americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Jen v únoru se do země pokusilo dostat přes sto tisíc nelegálních běženců. Vsadili na novou migrační politiku amerického prezidenta Joea Bidena.

Spojené státy začaly v únoru do země postupně pouštět běžence z takzvaného programu Protokoly ochrany migranta (MPP), nazývaného též Zůstaň v Mexiku, s nímž začala předchozí vláda Donalda Trumpa v lednu 2019 a v jehož rámci byli vraceni nemexičtí žadatelé o azyl z USA do Mexika, aby tam čekali na vyřízení své žádosti americkou justicí.

Prezident Biden tento program zrušil, a nyní se tak může do USA dostat asi 25 tisíc žadatelů o azyl. Zrušení programu MPP ale vyvolalo u mnoha dalších běženců falešnou představu, že se otevřely hranice. „Domnívají se, že s nástupem Bidena je snazší dostat se přes hranici. Někteří také doufají, že jim pomůže to, že s sebou mají celé rodiny včetně dětí,“ citovala agentura ČTK  Alberta Xicotencatla, který pomáhá migrantům v Mexiku. Podle něj se i střediska pro běžence v Mexiku v posledních týdnech potýkají až s dvojnásobným přílivem lidí. Kvůli pandemii covidu-19 ale mohou naopak ubytovat méně migrantů.

Vlna migrantů se dala do pohybu směr USA

Migranti z Hondurasu v noci potají naskakují do vlaků, které je mexickou krajinou převezou o něco blíž k vysněnému cíli. Ve dne někteří odpočívají. Mezi nimi je i Ramona, která do Ameriky vyrazila s dcerou. „Je to velmi náročné. Obzvlášť, když vám dojdou peníze. Vzali jsme si je s sebou, ale lidi v Guatemale vás přepadnou,“ řekla migrantka Ramona Aristidesová.

Urazily už stovky kilometrů. Před sebou jich mají minimálně tisíc. Větší šanci dostat se přes americkou hranici ale mají děti bez rodičů. Díky nízkému věku je totiž imigrační úřady vpouští do Spojených států a posílají do speciálních center. Od inaugurace prezidenta Bidena se v nich nahromadily tisíce dětí.

„Předchozí administrativa tyto děti bez doprovodu vyháněla zpátky do Mexika. A to i dívky, kterým nebylo ani dvanáct,“ řekl ministr vnitřní bezpečnosti USA Alejandro Mayorkas.

Sněmovna schválila cestu pro snílky…

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek schválila dvojici návrhů, které by v součtu vytvořily cestu k zisku občanství pro miliony přistěhovalců žijících roky ve Spojených státech bez povolení k pobytu. Opatření se týkají takzvaných snílků, kteří do USA přišli nelegálně jako děti, a pracovníků farem a jejich rodinných příslušníků.

„Právě teď, během pandemie, je třeba přijmout tyto zákony. Mezi snílky jsou lékaři, sestry, pracovníci v laboratořích a trasovacích centrech a tvůrci nových pracovních míst,“ řekl člen Sněmovny reprezentantů USA za demokraty Raul Ruiz. 

… v Senátu ji ale republikáni zřejmě zarazí

V Senátu jsou ale vyhlídky migračních návrhů podobně jako u volební či policejní reformy výrazně horší, uvádějí americká média. Republikáni mají ve stočlenné horní komoře padesát zástupců a jsou jednotně proti. Přitom návrhy by potřebovaly aspoň deset jejich hlasů. Republikáni se totiž mohou opřít o takzvaný filibuster. Ten dává v Senátu opoziční straně možnost zastavit legislativní návrhy administrativy, pokud vládnoucí strana nesežene pro schválení návrhu alespoň šedesát hlasů. Biden tento týden naznačil, že bude usilovat o změnu tohoto tradičního institutu. 

„Tuto krizi vytvořila politika nové administrativy. Nedá se jí říkat jinak než Bidenova pohraniční krize,“ komentoval současnou situaci vůdce republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy.

Republikáni jsou zásadně proti migračním návrhům. Příliš velká otevřenost podle nich láká do Ameriky stále větší množství nelegálních migrantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký Senát odvrací shutdown federální vlády

Senát Spojených států v pátek schválil návrh zákona, který zajišťuje federální vládě financování do 30. září, tedy do konce amerického fiskálního roku. Odvrátil tak částečný shutdown, tedy omezení chodu federální vlády, který hrozil od půlnoci místního času (od soboty 05:00 SEČ). Informovala o tom agentura Reuters. Návrh ještě musí podepsat americký prezident Donald Trump.
před 5 hhodinami

„Není náš typ.“ Putin odstavil Trumpova vyslance, uvádí NBC

Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg byl ale vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Německé strany se dohodly na bilionovém balíku pro obranu a infrastrukturu

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Polsku obvinili běloruského žháře, měl útočit na příkaz Moskvy

Polsko rozkrylo případ Ruskem placené sabotáže, obvinění si vyslechl běloruský občan Stěpan K. Prý na pokyn z Moskvy loni v dubnu zapálil hobbymarket na okraji Varšavy. Hrozí mu za to doživotí. Experti upozorňují, že případy sabotáží se stupňují – podle nich jsou jejich pachatelé nejčastěji najímáni přes sociální síť Telegram.
před 7 hhodinami

Čeští vojáci se chystají na misi na Islandu

Přes devět desítek tuzemských vojenských pilotů se připravuje na misi na Islandu, kde bude od konce května do července pomáhat s obranou vzdušného prostoru. Ačkoliv tento ostrov patří k zakládajícím členům NATO, nemá vlastní armádu, jedinou jeho bezpečnostní složkou je pobřežní stráž. Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova se tak nejčastěji střídají vojska ze Spojených států, Kanady a Norska. Do pravidelné rotace aliančních vojsk se Praha právě tam zapojí už počtvrté.
před 7 hhodinami

Kanadským premiérem se stal Mark Carney

Kanadským premiérem se po složení přísahy oficiálně stal ekonom Mark Carney. Nahradil ve funkci Justina Trudeaua, který v lednu oznámil rezignaci.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Haagu začal proces s filipínským exprezidentem Dutertem

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zahájil první slyšení v případu bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, zatčeného kvůli vraždám spáchaným během jeho protidrogového tažení. Devětasedmdesátiletý Duterte se prvního slyšení účastní na dálku prostřednictvím videa z nedaleké vazební věznice. Jeho obhájce argumentoval, že exprezident byl proti své vůli unesen z vlastní země a kvůli zdraví není schopen u soudu vypovídat. Podle závěrů soudního lékaře je však zdravotně v pořádku.
před 13 hhodinami

EU prodlouží sankce proti ruským a běloruským občanům

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...