Klíčové primárky republikánů na Floridě vyhrál miliardář Donald Trump, a definitivně tak vyřadil ze hry floridského senátora Marka Rubia, který v domovském státě skončil druhý a oznámil odstoupení z boje o republikánskou nominaci na prezidenta USA. Trump však prohrál primárky v Ohiu, kde ho předčil tamní guvernér John Kasich. Ten si připsal vůbec první vítězství letošních primárek. U demokratů ovládla úterní klání Hillary Clintonová.
Už to vypadá skoro jako stereotyp – volebnímu „superúterý č. 3“, jak v Americe přezdívají aktuálnímu dílu primárek, znovu dominovala dvě jména. Trump dokázal, že jeho pozici nijak neuškodily ani incidenty z nedávných mítinků, kdy se násilně střetli odpůrci a příznivci excentrického miliardáře. V Daytonu v Ohiu se v sobotu za Trumpem pokusil dostat na pódium muž, kterého ale ochranka včas zastavila. Trump z incidentu v Chicagu viní příznivce demokratického kandidáta Bernieho Sanderse a ve středu pohrozil, že na oplátku na jeho mítinky vyšle své stoupence.
Clintonová si může být svou pozicí ještě jistější. Kompletní úspěch ve všech pěti státech ji de facto zajistil účast v listopadovém souboji o Bílý dům, i když ona sama zatím volí opatrná slova o „dalším přiblížení k nominaci“. Vyplácí se jí změna kampaně, kdy místo přímých útoků na svého soka raději sbírá body u mladších voličů – skupiny, jejíž nezájem jí hodně dlouho vadil.
Stále více se již obrací k otevřené konfrontaci vůči Trumpovi jako předpokládanému soupeři. Sanders sice díky nadšení z „nové revoluční vlny“ a nezištné podpory dobrovolníků nemá co ztratit, jeho další účast ale podle komentátorů spíše zachovává u demokratů zdání regulérní soutěže až do konce.
Členové Sandersova volebního štábu tvrdí, že vermontský senátor spoléhá na přízeň superdelegátů, kteří při nominačním hlasování nebudou vázáni výsledkem primárek. Podle serveru Politico je ale taková kalkulace pochybná. Demokratických superdelegátů je celkem 718 a 467 z nich už slíbilo podporu Clintonové. Na Sandersovu stranu se jich přiklání jen 26.
Kandidáti a potvrzená vítězství:
- CLINTONOVÁ (Dem.) - Florida, Ohio, Illinois, Severní Karolína, Missouri
- TRUMP (Rep.) - Florida, Illinois, Severní Karolína
- KASICH (Rep.) - Ohio
Clintonová podle amerických televizí vyhrála na Floridě, v Ohiu, v Severní Karolíně a v Illinois. Těsně získala i Missouri. Sandersův volební štáb nicméně nevylučuje, že zde požádá o přepočítání hlasů, protože podle oficiálních výsledků Clintonová zvítězila v Missouri přibližně o 0,2 procentního bodu. Trump má pak stejně jako Clintonová zatím jistá tři vítězství z úterních primárek – na Floridě, v Illinois a Severní Karolíně.
„Trumpovo vítězství na Floridě, kde dokázal výrazně porazit Marca Rubia, je dokladem toho, že dokázal oslovit i menší skupiny voličů,“ zmínil zpravodaj ČT Martin Řezníček. V Missouri zatím svádí těsný souboj s texaským senátorem Tedem Cruzem.
Florida je hlavní trofejí úterních stranických primárek v USA, protože v ní jde o 99 delegátů na červencovou celostátní nominační konferenci v Clevelandu. Florida i Ohio patří mezi státy, kde se hlasy republikánských delegátů přidělují pouze vítězi. Kasich tak v Ohiu díky svému prvnímu vítězství v letošních primárkách získal všech 66 tamních delegátů.
Trumpovo tažení je další ranou pro republikány hlavního proudu, kteří se obávají jeho neurvalé kampaně a následné prohry s Clintonovou. Ta je téměř jistou finální kandidátkou demokratů o Bílý dům. Prohra Trumpa v Ohiu jim však dává naději, že se realitnímu magnátovi nepodaří získat 1237 delegátů nutných ke získání absolutní většiny na nominační konferenci v Clevelandu.
„Pak by nastoupil složitý mechanismus zákulisních vyjednávání a neměl by jisté, že se stane kandidátem, už jenom proto, že v rámci republikánské strany je silný proud, který ho nechce, který nevěří, že by potom potenciálně dokázal porazit Hillary Clintonovou,“ přiblížil Řezníček.
Trumpovým nejvážnějším vyzyvatelem tak zůstává texaský konzervativní senátor Ted Cruz. Trump má nyní na své straně 568 delegátů, Cruz jich získal 370, Kasich 129 a Rubio klání opustil s 163 vyhranými delegáty. Podle redaktora Newsweeku Daniela Anýže Trump sbírá i hlasy těch, které zklamala oficální politika ve Washingtonu.
„Republikánská strana je Trumpovou obětí číslo jedna. Bývala to strana, která věřila v liberální kapitalismus a svobodné podnikání, ale Trump se chystá uvalit celní poplatky na zboží z Číny. Byla to strana protikomunistická, ale Trump obdivuje Putina a naopak. Byla to strana věřících lidí, takzvané morální většiny, ale Trump je notorický svým frivolním životem,“ prohlásil profesor historie a mezinárodních vztahů z Boston University Igor Lukeš.
Osmašedesátiletá Clintonová ještě zvýšila svůj náskok nad svým jediným soupeřem, 74letým senátorem ze státu Vermont Berniem Sandersem. Clintonová ve West Palm Beach na Floridě prohlásila, že nedočkavě vyhlíží možnou konečnou konfrontaci s Trumpem. „Přiblížili jsme se demokratické nominaci a vítězství v těchto volbách v listopadu,“ prohlásila Clintonová.
Vítězství z milosti pro Kasicha
Guvernéra Ohia – narozdíl od floridského senátora Rubia – jeho vlastní voliči nezradili. Zisk všech 66 delegátů je pro dosavadního outsidera příjemná vzpruha, za Trumpem a Cruzem ale zůstává s těžko dosažitelnou ztrátou. Kasich navíc, jak připomíná CNN, nedokázal vyhrát ve státech, do kterých vložil enormní úsilí – Michiganu a New Hampshire.
V jeho neprospěch hraje i fakt, že není u republikánského vedení ani ve Washingtonu příliš oblíbený (což se ale dá říct i o zbývajících kandidátech ve hře). Přesto právě on může pravděpodobně počítat s hlasy delegátů po odstoupivším Rubiovi. Úterní pochvalou Rubia se podle Anýže snaží získat hlasy Rubia i Trump, ale rovněž tipuje, že budou mířit spíš ke Kasichovi.
Právě úspěch Kasicha v Ohiu ale zkomplikoval Trumpův cíl získat pohodlnou většinu delegátů ještě před letním sjezdem v Clevelandu. Tehdy budou delegáti ze všech amerických států oficiálně volit jednotného kandidáta. Obvykle se řídí podle výsledků primárek z jednotlivých států. Pokud však ani jeden kandidát nezíská nadpoloviční většinu, tedy 1237 hlasů, nastává druhé kolo. Tehdy mohou delegáti volit kohokoliv chtějí (tedy nejsou svázáni výsledky primárek). Hlasování trvá, dokud se nenajde nadpoloviční většina u konkrétního jména.
Trump zatím vyhrál v 18 z 27 států, kde primárky dosud proběhly. Aby si většinu delegátských hlasů zajistil ještě před sjezdem, musel by nyní získat tři z každých pěti zbývajících kandidátů. Při přeskupení voličů po odstoupivším Rubiovi přitom nemusí jít o snadný úkol.
Může výše zmíněný scénář znamenat, že Trump nakonec o nominaci přijde? Jeho odpůrci jsou totiž rozdělení do třech skupin. Jedni spíše doufají v to, že je stále možná alternativa. Pro druhé je Trump jako nominant „zárukou“ katastrofy pro republikány, zatímco třetí skupina stejně negativně vidí možnost, že se delegáti odvrátí od vůle většiny voličů. V případě nejednoznačných primárek bude na vyjednavačích, která skupina nakonec převáží.
„Když o nominaci přijdu, mohou nastat nepokoje“
Trump si je ziskem dostatečného množství hlasů jistý. V rozhovoru s televizí CNN varoval, že pokud mu bude kandidatura odepřena, vyvolá to u množství Američanů nepokoje. Po úterních primárkách si americký miliardář zajistil zhruba 46 procent všech delegátů.
Hlavním úkolem Trumpových odpůrců je tak snaha blokovat co nejvíce delegátů pro Trumpa – bez ohledu na to, kdo je místo něj získá. Stranické vedení, které Trumpa odmítá, má ale jen málo možností. Buď se postaví za ultrakonzervativce Cruze, který má ve Washingtonu špatnou pověst, nebo bude sázet na bratrovražedný boj na závěrečné nominační konferenci, který může stranu rozložit. Druhá možnost je nyní podle serveru Politico pravděpodobnější.
