Moskva - Ruská vláda slibuje svému Dálnému východu rozvoj a přísun investic. Obří území, které tvoří přes dvě třetiny rozlohy země, je dlouhodobě zanedbané a chybí mu peníze. Příkladem je i tamní Židovská autonomní oblast, do které komunistický režim odsunul před desetiletími mnohé lidi židovského původu. V místě pokusu o sovětskou Palestinu teď už ale tvoří jen necelých pět procent obyvatel.
Nápis v jidiš vítá příchozí v Birobidžanu, hlavním městě Židovské autonomní oblasti. Založil ji Stalin pro sovětské Židy. První osadníci přišli v roce 1928, dvacet let před vznikem Izraele. Na panenské půdě osm tisíc kilometrů od Moskvy vybudovali město. Cesta po transsibiřské magistrále sem dnes trvá šest dnů, tehdy víc než měsíc.
„Rodiče přijeli v roce 1932, byla tu jen železniční stanice. Babička s dědou postavili první fabriku. Já jsem se narodila před 75 lety, když bylo založeno město. Všechno jsme postavili vlastníma rukama,“ vypráví obyvatelka Birobidžanu Sofia Tajokinová.
Už ve 30. letech začal Stalin židovskou kulturu stírat. Šéfa vlády popravili, knihy spálili a synagogy zavřeli. Šestaosmdesátiletá Věra Latuchinová přišla po válce z Běloruska: „Naše rodina utekla z Minska. Skrývali jsme se po celém Bělorusku. Z domu babičky jsme odešli těsně předtím, než nacisté všechny postříleli. Cestou začalo bombardování. Lidé se rozutekli. Lehla jsem si do pšenice a schovala se. Rodiče ani čtyři sestry jsem od té doby neviděla.“ Život si zachránila, ale v letech, které následovaly, byla její kultura zničená.
Po rozpadu Sovětského svazu odešel skoro milion Židů z bývalých svazových republik do Izraele. Dálný východ jich opustilo jedenáct tisíc. Experiment sociálního inženýrství zkrachoval. Zůstaly asi 4 tisíce Židů, kteří v odlehlé části Ruska snášejí ekonomické strasti. „Lidé odešli kvůli špatné situaci. Nebyla práce, žilo se těžce. Ale antisemitismus tady nikdy nebyl,“ ujišťuje předseda Židovské komunity v Birobidžanu Roman Leder.
Za americké peníze vyrostla nová synagoga. Díky nim židovské centrum také vyučuje jidiš a krmí penzisty. Na bohoslužby začali lidé chodit teprve nedávno. Po 70 letech státního ateismu je víra slabá. Nadějí jsou děti lačné učit se o židovské tradici.
