Soukromá americká agentura hledala a zabíjela tálibánce

Washington - Pentagon vyšetřuje soukromou špionážní agenturu působící v Afghánistánu a Pákistánu. Podle listu The New York Times ji založil jeden vysoce postavený spolupracovník Pentagonu. Agentura měla vyhledávat a zabíjet velitele Tálibánu. Peníze, za které byla vybudována, pocházely ze státního fondu a byly určeny na mírový průzkum země.

Michael Furlong, dříve člen letectva, nyní civilní zaměstnanec Pentagonu, prý najímal smluvní partnery ze soukromých bezpečnostních společností, které zaměstnávaly bývalé tajné agenty CIA a speciálních jednotek. Tito partneři shromažďovali informace o místě pobytu údajných ozbrojenců a rozmístění povstaleckých táborů, které byly poté odesílány vojenským jednotkám a zaměstnancům špionáže k provedení případných smrtících akcí.

Podle listu není jasné, kdy Furlongova aktivita začala, každopádně se prý vystupňovala v létě roku 2009. Ministerstvo obrany nyní Furlonga vyšetřuje kvůli podezření z celé řady trestných činů včetně smluvního podvodu.

Nahrávám video
Reportáž Jakuba Szántó
Zdroj: ČT24

Robert Pelton, odborník na válečné oblasti:

„Poskytovali jsme informace, které měly pomoct lépe pochopit situaci v Afghánistánu. A oni je používali pro zabíjení lidí.“

V USA se považuje za nelegální, aby armáda najímala smluvní partnery fungující coby utajení špioni. Oficiální činitelé uvádějí, že Furlongova tajná síť navíc mohla být také financována podvodným způsobem - využíváním peněz z programu určeného na pouhé shromažďování informací o dané oblasti, zejména o prostředí kmenových oblastí v Afghánistánu. „I když nebyla narušena žádná oficiální operace tajných služeb, obecně to je špatný nápad mít ve válečné zóně spolupracovníky, kteří si hrají na Jamese Bonda,“ uvedl nejmenovaný americký činitel.

Podle zaměstnanců Pentagonu se sám Furlong chlubil svou sítí špionů a v jednom případě uvedl, že skupina údajných ozbrojenců byla na hranicích Pákistánu a Afghánistánu zabita pomocí jím zprostředkovaných informací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 3 mminutami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení, mezi jiným vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Text přečetl moderátor státní televize. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť, kontejnerová loď severně od Spojených arabských emirátů či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 38 mminutami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 59 mminutami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení z íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle armády měli přesunout na sever od řeky Zahrani.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Černihivu, útočili i na Záporoží. Ukrajina zasáhla ropný sklad

Při ruském útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zemřela v noci na čtvrtek patnáctiletá dívka, její rodiče utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady, které citovala agentura AFP. Rusko udeřilo také na město Záporoží a jeho okolí, kde naváděné letecké pumy zranily nejméně třináct lidí, včetně dvou dětí, píše Kyiv Independent.
před 4 hhodinami

Za útok na koncertní sál uložil ruský soud doživotí patnácti lidem

Ruský vojenský soud ve čtvrtek uložil doživotní tresty čtyřem autorům teroristického útoku na koncertní sál Crocus City Hall v Krasnogorsku v roce 2024. Informovala o tom státní agentura TASS. Doživotní tresty dostalo i jedenáct dalších lidí. Odsouzení jsou lidé původem z Tádžikistánu a dalších středoasijských zemí. Útok na předměstí Moskvy si vyžádal 149 životů.
10:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Budapešť nevrátí Kyjevu zabavené peníze. Přiznává, že případ souvisí s Družbou

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.
před 5 hhodinami
Načítání...