Haag/Tokio – Kritizované lovení velryb u Antarktidy musí Japonsko prozatím ukončit. Podle soudu totiž honba za kytovci neslouží k vědeckým účelům, jak Japonsko tvrdilo, ale komerci. Nyní se země považující lov velryb za součást své kultury musí podřídit mezinárodnímu zákazu, z něhož měla dosud výjimku. Už dříve Japonsko uvedlo, že bude závěr mezinárodního soudu respektovat.
Žalobu na Japonsko podala v roce 2010 Austrálie, podle které japonské lodi loví velryby ke komerčním, a ne k vědeckým účelům. Právě odkazem na „vědecký účel“ svých rybářských misí Japonsko argumentovalo, protože mu to dovolovalo zákaz lovu obejít. Japonsko se k moratoriu na komerční lov velryb z roku 1986 připojilo a pak využívalo výjimky, podle níž je lov k vědeckým účelům povolen.
Japonské velrybářské lodi v Jižním ledovém oceánu oficiálně operují na základě výzkumného programu Jarpa II. Ten má zjistit, zda se komerční lov velryb vyplatí a je udržitelný z hlediska životního prostředí. Výzkum se financuje z prodeje velrybího masa na japonském trhu.
Podle slovenského soudce Petera Tomky, který verdikt 16členného soudního sboru přečetl, Japonsko nedokázalo vysvětlit, proč v rámci programu loví obrovské množství kvůli masu ceněných plejtváků malých, ale nedokáže naplnit stanovené kvóty u plejtváka myšoka a keporkaka. Soud proto vydal nařízení, které pozastavuje povolení k lovu v antarktických vodách. Japonsko už dříve uvedlo, že bude závěr mezinárodního soudu respektovat.
Ukončila právní bitva i tu námořní? Dílčí vítězství slaví také „pastýři“
Verdikt australského soudu mimo jiné znamená, že (alespoň prozatím) zřejmě skončí každoroční lednové „námořní bitvy“ právě mezi japonskými velrybáři a ochranáři z hnutí Sea Shepherds (Mořští pastýři). Ti se přitom snaží lovcům jejich práci co nejvíce znesnadnit, proto se vyzbrojují vodními děly, lahvemi se žluklým máslem, barvivy či speciální kluzkou směsí, které házejí na lodě, v noci pak velrybáře oslňují lasery.
I aktivisté poukazují na to, že maso usmrcených zvířat nekončí ve vědeckých laboratořích, ale v restauracích, obchodech i školních jídelnách. Japonci to omlouvali tím, že dané maso už údajně nebylo k výzkumu zapotřebí.
Lov velryb pro komerční účely je ve světě zakázán Mezinárodní velrybářskou komisí (IWC). Výjimku ze zákazu dostalo mimo jiné právě Japonsko, které smělo každoročně zabít několik stovek velryb pro „vědecké účely“. Japonské úřady tvrdí, že lovení kytovců je součástí japonské kultury. Kritici poukazovali na to, že maso usmrcených zvířat stejně vždy skončilo na stolech japonských labužníků. Kromě Japonska výjimku z moratoria na zákaz lovu velryb využívají Island a Norsko.
