Solární elektrárny jsou zdrojem elektřiny pro statisíce Ukrajinců, jejich produkce ale nestačí pokrýt ztráty

3 minuty
Události: Solární elektrárny na východě Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Solární elektrárny jsou klíčovým zdrojem elektřiny pro statisíce Ukrajinců na východě země. Oprava panelů zničených raketami je snadná, jejich produkce ale nedokáže kompenzovat elektřinu z jaderných elektráren.

 Andrij Makarov by si prý solární panely nepořídil, kdyby nezačala válka. Po začátku invaze ale neváhal a objednal si je hned 25. února ráno. „Řekl jsem si, že nám mohou vypnout elektřinu, kterou nám dodávají jaderné a uhelné elektrárny,“ vysvětluje.

Tisíce rodin v okolí už se s výpadky proudu potýkají. Může za ně odstávka části bloků okupované Záporožské jaderné elektrárny. Andrij ví, že energii mít bude, a postupně instaluje další panely. Věří, že mu to umožní v domě přečkat zimu. „Pokud bychom museli cestovat po celé Ukrajině, strádaly by tím děti,“ komentuje případný odchod do bezpečnějších oblastí.

Stejně jako v jeho případě hrají solární panely klíčovou roli pro statisíce domácností na východě. „Přes slunečný den, jako je ten dnešní, můžeme vyrobit asi patnáct set megawatthodin,“ popisuje technik jedné z největších solárních elektráren v zemi Denis Illiev. 

Je to dost na to, aby udrželi i přes zimu v chodu 250 tisíc domácností, zároveň ale málo na to, aby kompenzovali případný výpadek Záporožské jaderné elektrárny. „V současné době je v Záporožské elektrárně v provozu jeden blok, který má výkon 1 gigawatt. My máme výkon zhruba pětkrát nižší,“ dodává vedoucí technik Volodymyr Sulacky. 

Bez elektřiny může zůstat několik set tisíc lidí

Solární elektrárna na jihovýchodě země je rozdělená do osmdesáti na sobě nezávislých sektorů. V době ruského ostřelování veškeré kritické infrastruktury nabízí solární elektrárny oproti jiným zařízením zásadní výhodu –⁠ po zásahu raketou dokáží totiž technici poškozený panel snadno vyměnit.

Ostřelování sice odolá, od začátku války ale okupační jednotky dobyly a poté odstavily hned několik solárních elektráren. „Celkem šest našich elektráren je okupovaných. Pět tady vyprodukovalo asi pět set megawatthodin, šestá je v Chersonské oblasti,“ popisuje situaci zástupce ředitele společnosti D-TEK Oleg Salvij. 

Zaměstnanci elektrárny jsou si jistí, že Rusové po měsících příprav už brzy od ukrajinské přenosové sítě odpojí i Záporožskou jadernou elektrárnu. Do konce léta proto ještě mírně navýší produkci. I tak ale bez elektřiny může v oblasti zůstat několik set tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 58 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 3 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...